Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak EU mírní dopady šíření koronaviru na ekonomiku?

Tereza Chlebounová, Euroskop, aktualizováno 28. 5.. 2020
bankovky euro

Šíření nákazy COVID-19 znamená nejen velkou zátěž pro zdravotnické systémy členských zemí Evropské unie, ale také otřes pro evropskou ekonomiku. Co dělá EU pro to, aby zmírnila dopady na hospodářství států a podniky zasažené koronavirem?


Plán na pokrizovou obnovu evropských ekonomik

Ve středu 27. května představila Evropská komise plán na obnovu evropských ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Členské země EU by měly na podporu svcýh ekonomik celkem získat 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur, které si Komise plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Za dluh chce Komise ručit víceletým rozpočtem EU na období 2021-2028.

Podle nového návrhu Komise se má navýšit také objem fondu sloužícího ke zmírnění sociálních dopadů přechodu na čisté zdroje energie. Balík má místo dosavadních necelých 10 miliard eur obsahovat 40 miliard. Určen je zejména pro Polsko, ale i další postkomunistické země včetně ČR.
 
O návrhu Komise budou nyní jednat členské státy. Plánu se podrobně věnuje článek Euroskopu zde.

 

Finanční podpora členských států

 
V březnu navrhla Komise zřídit nouzový investiční fond na pomoc zdravotnictví a ekonomicky nejzasaženějším odvětvím. Členským státům poskytne celkem až 37 miliard eur. Balík budou tvořit peníze, které měly členské státy Komisi vrátit z předfinancovaných loňských projektů, a také dosud nevyčerpané prostředky z národních obálek v rámci kohezní politiky. České republice by si letos mohla ponechat částku ve výši zhruba 300 milionů eur (přibližně 8,1 miliard korun).
 
Celkem by ČR měla z fondu získat téměř 1,2 miliardy eur (přes 25,5 miliardy korun) na pomoc s následky koronaviru. Peníze by státy měly dostat co nejdříve a pro jejich využití budou platit mnohem volnější pravidla než pro běžné zdroje z fondů na podporu méně rozvinutých regionů. Návrh Komise schválily členské státy a 26. března i Evropský parlament.
 
Dalších 800 milionů eur budou moct tento rok čerpat nejzasaženější státy díky rozšíření působnosti Fondu solidarity EU. Členské země také budou moct maximálně flexibilně využívat prostředky z dalších evropských fondů jako je Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, Evropský fond regionálního rozvoje nebo Evropský sociální fond.
 
Na pomoc členským státům Evropská komise navrhla 2. dubna zřídit nástroj solidarity s názvem SURE, který má ochránit pracovní místa. Členské státy budou díky němu moct využít finanční pomoc v podobě výhodných půjček od EU v celkové výši až 100 miliard eur. Pomoc je určena na podporu programů, které předcházejí propouštění zaměstnanců, například zkracováním pracovní doby (takzvaný Kurzarbeit).
 
 
Tisková konference Evropské centrální banky
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová uvedla, že mimořádné časy si žádají mimořádná opatření. ECB proto zahájila program, který má podpořit ekonomiky eurozóny a uklidnit trhy. Zdroj: Flickr Evropské centrální banky
 

Podpůrný program Evropské centrální banky

 
Evropská centrální banka (ECB) původně ohlásila podpůrný program, v rámci nějž bude nakupovat dluhopisy a další aktiva v objemu do 750 miliard eur (zhruba 20,6 bilionu Kč). Tento limit v noci na 26. března zrušila, stejně jako další omezení, aby mohla státům zasaženým pandemií poskytnout potřebnou pomoc.
 
Podle nových pravidel dočasného programu PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme) může ECB držet i více než třetinu celkového dluhu každé členské země eurozóny a pomoc poskytovat po libovolně dlouhou dobu.
 
ECB také uvedla, že bude kupovat i dluh se splatností jen 70 dní, zatímco dosud byl minimální limit jeden rok. Nákupy se budou vztahovat nejen na dluhopisy státního, ale i soukromého sektoru. Banka bude zveřejňovat některé týdenní a měsíční údaje o nákupech.
 

Uvolnění rozpočtových pravidel

 
EU dočasně uvolní rozpočtová pravidla státům, které kvůli šířící se nákaze čelí hospodářskému propadu. Podle těchto pravidel musejí země udržovat státní dluh pod hranicí 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) nebo jej snižovat. Rozpočtové deficity zároveň nesmějí překročit tři procenta.
 
Ministři financí států EU se v březnu dohodli na masivních finačních stimulech, které podpoří evropskou ekonomiku ochromenou šířením koronaviru. Fiskální opatření by měla dosáhnout celkového objemu až 1 procenta hrubého domácího produktu EU.
 
Všechny státy budou moct použít veškeré dostupné finanční prostředky, aby co nejvíce zmírnily dopady koronaviru na ekonomiku. Jedná se například o okamžité rozpočtové výdaje spojené s kontrolou šíření nákazy a léčbou, daňové úlevy, poskytování úvěrových záruk pro firmy v postižených odvětvích nebo pomoc zaměstnancům.
 

Flexibilnější pravidla státní podpory

 
Komise přijala dočasný rámec, který členským státům umožní flexibilně podpořit ekonomiku během šíření nákazy COVID-19. Země budou moct poskytovat granty až do výše 800 000 eur na podnik s naléhavou potřebou likvidity a úvěry se zvýhodněnými úrokovými sazbami. Budou také moct nabízet státní záruky tak, aby banky nepřestaly poskytovat úvěry podnikům, které je potřebují. Zjednoduší se i poskytování krátkodobého pojištění vývozních úvěrů.
 
Firmy podnikající například v cestovním ruchu či dopravě, které se dostanou do velkých problémů kvůli zrušeným cestám, se budou moci obrátit na státy s žádostí o pomoc, která je běžně v rámci pravidel o hospodářské soutěži nepovolená.
 
 
Bankovky eura
EU se snaží zmírnit ekonomické dopady šíření koronaviru prostřednictvím finanční pomoci či uvolněním pravidel tak, aby státy mohly přijímat rychlá a účinná opatření. Zdroj: Pixabay.com
  

Podpora malým a středním podnikům

 
Evropská komise vyčlenila z Evropského investičního fondu 1 miliardu eur na záruky, které mají motivovat banky, aby poskytly likviditu malým a středním podnikům. Ty by tak díky zárukám mohly získat financování v rozsahu zhruba 8 miliard eur. Částka by měla pomoci nejméně 100 000 dotčeným podnikům v EU.
 
Po uvolnění pravidel státní pomoci, které navrhla Evropská komise, by státy mohly poskytovat firmám zasaženým koronavirem pomoc až do půl milionu eur (13,5 milionu Kč). Komise také vyčlenila 164 milionů eur na podporu malých a začínajících firem, které přijdou s projekty zaměřenými na boj proti viru.
 

Pomoc odvětví cestovního ruchu

 
Leteckým společnostem chce Komise ulehčit návrhem na dočasné pozastavení pravidel pro využívání letištních slotů. Dosud platilo, že letečtí dopravci musejí využít alespoň 80 % slotů, které jim byly na dané období přiděleny, jinak na ně příští rok ztratí nárok. Pokud by nedošlo k pozastavení pravidel, společnosti by pravdepodobně nadále provozovaly téměř prázdné lety, aby si zajistily svá práva. To by mohlo dále zhoršit jejich finanční ztráty a zbytečně zatěžovat životní prostředí.
 
Ve spolupráci s Evropskou komisí cestovního ruchu byla zřízena síť, která zahrnuje evropská sdružení cestovního ruchu a jejímž účelem je výměna informací a hodnocení dopadů situace tak, aby mohla být koordinována podpůrná opatření.
 
Další informace o opatřeních souvisejících s šířením koronaviru najdete na stránkách Evropské komise zde.
 
Otázky a odpovědi ke koordinované reakci EU na koronavirovou nákazu naleznete zde.
 
 
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop