26.05.2020
Úřad vlády
Cesta k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, tzv. Green Dealu, opět získává konkrétnější obrysy. Evropská komise dne 20. května předložila dvě dlouho očekávané strategie pro oblasti zemědělství a životního prostředí, jejich přehled připravila Kateřina Talašová.
Přechod na udržitelnější, ekologičtější hospodářství je jedním ze stěžejních cílů Zelené dohody pro Evropu, která ve svém komplexním přístupu k ozelenění evropské ekonomiky neopomíjí ani zemědělství, obnovu přírody či ochranu biologické rozmanitosti v Evropě. Souběžné a koordinované předložení strategie od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork) a strategie pro biodiverzitu do roku 2030 není náhodné. Synergii mezi sektorem zemědělství a ochranou biologické rozmanitosti zdůrazňoval místopředseda Komise Frans Timmermans při představování obou strategií. Zdůraznil jejich význam i v kontextu aktuální krize spojené s pandemií COVID-19, zejména s ohledem na aspekt bezpečnosti potravin, odolnosti ekosystémů či tvorby zelených pracovních míst v rámci přechodu na udržitelnější ekonomický model.
Strategie od zemědělce ke spotřebiteli je výhledem na příštích deset let. Na konci této cesty by měla EU disponovat udržitelným potravinovým systémem, který obyvatelům zajistí zdravou stravu pocházející ze zdravé planety. Konkrétně Evropská komise navrhuje významné omezení používání rizikových pesticidů a hnojiv, naopak zvyšování plochy ekologického zemědělství, dostatek udržitelných potravin, spravedlivé odměny pro ekologicky se chovající zemědělce či zkracování produkčního řetězce zemědělských produktů a snižování emisí z přepravy potravin napříč světem. Všechny tyto cíle musí být podrobeny analýze dopadů na zemědělskou výrobu v EU i konkurenceschopnost evropských zemědělců.
EU počítá s rozšířením chráněných oblastí v EU na pevnině i na moři
Nejen zemědělství se bez zdravé krajiny a ekosystémů neobejde. Obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou má i druhá zveřejněná strategie zaměřená na obnovu přírody a ochranu biologické rozmanitosti v EU. Další série cílů do roku 2030 počítá s rozšířením chráněných oblastí v EU na pevnině i na moři, vysazením 3 miliard stromů a zlepšením zdraví evropských lesů, revitalizací řek, zvyšováním podílu krajinných prvků, větší ekologičností měst, ochranou živočichů i jejich stanovišť apod. Zveřejněná strategie má kromě nových závazků, opatření a cílů přispět k důslednějšímu provádění existujících právních předpisů a akčních plánů. Navzdory mnohaletému úsilí bojovat se ztrátou biodiverzity se tento trend nedaří zvrátit, proto Komise předložila novou strategii pro nadcházející desetiletí. Strategie je rovněž ústředním prvkem plánu obnovy EU po pandemii COVID-19, jelikož tři největší hospodářská odvětví v EU, tj. stavebnictví, zemědělství, potravinářství jsou velmi závislé na přírodních vstupech. Neoddiskutovatelný je rovněž fakt, že řada infekčních nemocí se přenáší ze zvířat na člověka. Zdravý ekosystém je proto klíčem k prevenci šíření infekčních chorob. Zdravá příroda může být zároveň naším nejsilnějším spojencem v boji proti změně klimatu.
Obě zveřejněné strategie v sobě nesou řadu ambiciózních vizí a cílů, kterých by měla EU dosáhnout. Podobně jako u jiných iniciativ z pera Komise však nejsou přímo zakotveny v právních předpisech. Mluvčí Evropské komise označil cíle strategií za aspirační, jež budou prvně diskutovány s členskými státy i Evropským parlament. Postupem času budou rozvíjeny a poté převedeny do podrobných legislativních návrhů či revizí současných předpisů. Mluvčí rovněž přislíbil zohlednění výchozích rozdílů ve struktuře zemědělství a potravinářství v jednotlivých členských zemích.
Autor: Kateřina Talašová
