Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

EU pokračuje v boji proti nákaze Covid-19

Tereza Chlebounová, Euroskop, 28. května 2020
covid-19 test

Přestože se situace zlepšuje, Evropa ještě nemá nad koronavirem zcela vyhráno. Evropská unie podporuje výzkum nových možností léčby Covid-19 a pomáhá státům se s následky pandemie vyrovnat. Co všechno Unie v boji proti koronaviru podnikla?


Podpora ekonomiky

Evropská komise představila ve středu 27. května plán na obnovu evropských ekonomik po koronavirové krizi, v rámci nějž členským státům poskytne 750 miliard eur. Podrobnosti o plánu se dočtete v článku Euroskopu zde.

Další informace o krocích, které EU v souvislosti s šířením koronaviru podnikla na podporu ekonomiky, najdete zde.


Výzkum

V rámci programu Horizont 2020 vyčlenila EU v březnu 48,25 milionu eur na 18 výzkumných projektů, jichž se účastní 151 týmů. Pracují na vývoji vakcín, nových možností léčby a rychlých diagnostických testů.

Evropská komise zároveň určila 164 milionů eur na podporu začínajících podniků a malých firem, které by přišly s technologií nápomocnou při boji proti pandemii.

Ve spolupráci s dalšími partnery spustila 20. dubna Komise Evropskou datovou platformu Covid-19, díky níž lze shromažďovat a komplexně sdílet dostupné vědecké informace o koronaviru a urychlit tak výzkum.

Dne 23. dubna schválila Evropská investiční banka kapitálovou investici ve výši 75 milionů eur do biotechnologické společnosti CureVac na vývoj a výrobu experimentální vakcíny proti Covid-19.

V květnu zorganizovala EU spolu s dalšími organizacemi dárcovskou konferenci, během níž se podařilo vybrat 7,4 miliardy eur na financování výzkumu a testování.

Vybrala také 8 výzkumných projektů, jejichž cílem je urychlit rozvoj léčby a diagnostiky koronaviru a které získají podporu 117 milionů eur. Z toho 72 milionů eur půjde z programu Horizont 2020, dalších 45 milionů eur poskytne farmaceutický průmysl.

test Covid-19

Evropská unie i nadále pomáhá členským státům zvládnout pandemii koronaviru a její dopady na ekonomiku i společnost. Zdroj: Pixabay.com

 

Podpora zaměstnanosti a snazší čerpání fondů 


Dne 2. dubna navrhla Evropská komise nový finanční nástroj SURE, který má udržet zaměstnanost občanů EU. Pomůže členským státům, jež zavádějí programy označované jako Kurzarbeit, kdy zkracují pracovní dobu zaměstnancům, aby nedošlo k propouštění. Z nástroje mohou čerpat ty státy, kterým v důsledku zavádění těchto opatření na národní úrovni rostou veřejné výdaje. Bude fungovat na bázi makrofinanční pomoci s garancí poskytovanou rozpočtem EU a členskými státy. Očekává se podpora až do výše 100 miliard eur.

V oblasti kohezní politiky přijala Komise druhý balíček (CRII+), který na základě požadavků členských států přináší lepší využití dalších disponibilních prostředků v rámci strukturálních fondů. Nově tak lze prostředky přesouvat mezi fondy a regiony, u vybraných projektů je zrušeno národní kofinancování a rozvolněny tematické koncentrace. Zároveň má dojít ke snížení administrativní zátěže.

Snazší má být i čerpání z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), zaměřeného na nejchudší osoby v nouzi. Členské země navíc nově mohou na období 2020-2021 žádat o 100 % pokrytí nákladů z rozpočtu EU, zatímco dosud musely programy na pomoc nejchudších financovat minimálně z 15 % samy.

Rozšířenou podporu mají získat také zaměstnanci v rybářském a zemědělském sektoru, aby byl nadále zajištěny plynulé dodávky potravin na trh.

Zajištění dostatku ochranného vybavení

Od 15. března do 26. dubna bylo zavedeno mimořádné opatření pro vývoz vybraného zdravotnického ochranného materiálu mimo území Evropské unie. Jedná se o brýle, obličejové štíty, prostředky na ochranu úst a nosu, ochranné obleky a rukavice. Pro jejich vývoz bylo potřeba předložit vývozní povolení, které vydávaly orgány jednotlivých členských států.

Evropská komise zveřejnila 16. března doporučení o postupech posuzování shody a dozoru nad trhem v souvislosti s hrozbou nákazy koronavirem COVID-19. Jeho cílem bylo řešit nedostatek osobních ochranných prostředků.

Doporučila například urychlit posuzování shody u nově předložených žádostí výrobců, dovozců či distributorů, kteří vyrábějí ochranné prostředky. Nabídla také vodítka, jak postupovat v případě ochranných prostředků, které byly vyrobeny s využitím jiných technických řešení, než jsou harmonizované normy nebo dosud nestihly projít celým procesem posuzování shody.

Na přímou pomoc v boji s epidemií navrhla Komise využít celkem 3 miliardy eur z rozpočtu na rok 2020 v rámci Nástroje na podporu v případě nouze a programu RescEU. Členské státy i Evropská komise samotná je budou moci využít na rychlé nákupy životně důležitého vybavení a dodávek, od ventilátorů po osobní ochranné pomůcky, od mobilních lékařských týmů po lékařskou pomoc a nákup testovacích sad. Toto opatření také umožní Komisi zadávat zakázky dodavatelům přímo jménem členských států. Návrh podpořili poslanci Evropského parlamentu.

 

Vytvoření skladu zdravotnického vybavení

Dne 19. března Komise oznámila zřízení skladu pro zdravotnické vybavení v rámci systému rescEU. Sklad bude obsahovat mimo jiné ventilátory, ochranné masky, vakcíny či laboratorní vybavení. Využít jej mohou členské státy, jimž vybavení akutně chybí.

 

Uvolnění norem

 

V pátek 20. března pak Komise ohlásila uvolnění evropských norem pro některé zdravotnické prostředky, jako jsou roušky, rukavice nebo ochranné obleky. Na trh EU tak budou moct v krátkém čase vstoupit noví výrobci tohoto nedostatkového zboží, za předpokladu, že dodrží zdravotní bezpečnost.

 

Zřízení odborného týmu

 

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová oznámila 17. března zřízení Evropského expertního týmu vědeckých expertů na posílení koordinace a odpovědi v oblasti zdraví. Úkolem týmu je navrhovat opatření pro boj s šířením nákazy COVID-19 v různých fázích epidemie. Opatření formuluje jak pro celou EU, tak pro jednotlivé členské státy.

 

Pohyb přes vnitřní hranice

Dne 16. března vydala Komise pokyny pro opatření na vnitřních hranicích, které mají omezit pohyb lidí, aby se zpomalilo šíření nákazy, a zároveň zachovat přeshraniční pohyb zboží. Členské státy například měly určit prioritní pruhy pro nákladní dopravu přepravující zdravotnický materiál a zboží podléhající zkáze, zejména jídlo.

Následně 30. března zveřejnila dodatečná vodítka pro volný pohyb klíčových pracovníků během šíření koronaviru. Jejich cílem je zajistit, aby se mobilní pracovníci v EU v klíčových profesích a sezónní pracovníci dostali na svá pracoviště.

 

Uzavření vnějších hranic

 

Prezidenti a premiéři členských zemí EU podpořili 17. března Sdělení Evropské komise k uzavření vnějších hranic EU po dobu 30 dní. Občanům cizích států byl zakázán vstup do unijních zemí s výjimkou nezbytných případů. Zákaz se nevztahuje například na rodinné příslušníky občanů EU, zdravotníky nebo třeba personál zapojený do přepravy zboží. Příslušné kroky spustily individuálně a koordinovaně státy na vnější hranici Unie.

Ve středu 8. dubna schválila Evropská komise prodloužení platnosti omezení vstupu na vnějších hranicích do 15. května 2020.

Repatriace

Od začátku pandemie EU pomáhá svým občanům, kteří kvůli přerušení dopravy a dalším omezením uvízli v zahraničí. Díky mechanismu civilní ochrany se mohly vrátit domů desítky tisíc Evropanů ze všech částí světa.

Pomoc zranitelným zemím mimo EU


Evropská komise poskytne 15,6 miliard eur zranitelným zemím mimo EU na pomoc v boji proti COVID-19. Finanční podpora bude přesměrována z peněz určených na rozvojovou pomoc a poputuje zejména do zemí Afriky a sousedských zemí Unie. Prostředky jsou určeny jednak na okamžitou zdravotnickou pomoc, jednak na řešení společenských a ekonomických dopadů pandemie.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop