Evropský rozměr boje proti koronaviru

19.02.2021
Euroskop, Úřad vlády

Představujeme přehled evropského rozměru boje proti koronaviru. Informace jsou aktuální k 3. únoru 2021 a průběžně aktualizovaný text najdete zde.

  • Opatření přijatá na úrovni EU
  • Zajištění vakcíny proti covid-19
  • Zajištění ochranných pomůcek
  • Podpora inovativních řešení pro boj s koronavirem
  • Opatření k ekonomickým dopadům pandemie koronaviru
  • Monitorování situace a doporučení
  • Uzavření vnějších hranic EU
  • Podpora zachování volného pohybu zboží
  • Repatriace občanů EU ze třetích zemí
  • Doporučení pro studenty na Erasmu+

Opatření přijatá na úrovni EU

  • Dne 28. října 2020 Evropská komise stanovila konkrétní opatření, která mají pomoci omezit šíření koronaviru zahrnující propojení vnitrostátních kontaktních aplikací, rozšíření výjimek týkajících se cestování, rozsáhlejší testování a zajištění dodávek pro potřeby očkování.
  • Dne 11. listopadu 2020 Evropská komise předložila soubor návrhů na posílení rámce EU pro zdravotní bezpečnost a posílení připravenosti na krize a reakce na ně ze strany klíčových agentur EU.
  • Dne 18. listopadu 2020 Evropská komise přijala doporučení o používání rychlých antigenních testů k diagnostikování covid-19 v zájmu zajištění volného pohybu osob a hladkého fungování vnitřního trhu.
  • Dne 25. listopadu 2020 Evropská komise přijala Farmaceutickou strategii pro Evropu s cílem zajistit pro všechny přístup k cenově dostupným, dosažitelným a bezpečným lékům.
  • Dne 14. prosince 2020 byla spuštěna bezplatná mobilní aplikace Re-open EU, která obsahuje pravidelně aktualizované informace o zdravotních, bezpečnostních a cestovních opatřeních, která přijaly jednotlivé země EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.
  • Dne 21. prosince 2020 Evropská komise udělila registraci první očkovací látce proti covid-19 vyvinuté společnostmi BioNTech a Pfizer.
  • Dne 6. ledna 2021 Evropská komise udělila registraci pro druhou očkovací látku proti covid-19, vyvinutou společností Moderna.
  • Dne 8. ledna 2021 Evropská komise navrhla členským státům EU, že zakoupí dalších 200 milionů dávek očkovací látky vyráběné společnostmi BioNTech a Pfizer s možností dokoupení dalších 100 milionů dávek.
  • Dne 12. ledna 2021 Evropská komise uzavřela předběžná jednání se společností Valneva ohledně zajištění nově vyvíjené očkovací látky proti covid-19. Plánovaná smlouva by členským státům EU umožnila nakoupit celkem 30 milionů dávek s možností dokoupení dalších až 30 milionů dávek.
  • Dne 21. ledna 2021 se na zasedání Evropské rady vedoucí představitelé členských států EU dohodli na urychlení očkování a na vytvoření standardizovaného dokladu o očkování pro lékařské účely.
  • Dne 29. ledna 2021 Evropská komise schválila třetí vakcínu proti onemocnění covid-19 vyvinutou společností AstraZeneca.

Zajištění vakcíny proti covid-19

Již 17. června 2020 Evropská komise předložila evropskou strategii na urychlení vývoje, výroby a zavádění účinných a bezpečných očkovacích látek proti koronaviru. Cílem této strategie je zajistit do 12 až 18 měsíců všem občanům EU kvalitní, bezpečné, účinné a cenově dostupné očkovací látky proti covid-19. Na základě této strategie Komise společně s členskými státy domlouvá záruky předběžného nákupu s výrobci očkovacích látek, které členským státům zajišťují právo na nákup určitého množství dávek očkovací látky za určitou cenu, jakmile bude daná vakcína k dispozici.

Výměnou za toto právo pro členské státy Komise formou záruk předběžného nákupu financuje výrobcům očkovacích látek část počátečních nákladů. Poskytnuté finanční prostředky jsou považovány za zálohu na očkovací látky, které členské státy později zakoupí.

Ve druhé polovině roku 2020 Evropská unie uzavřela smlouvy se společnostmi BioNTech-Pfizer, Moderna, AstraZeneca, CureVac, Johnson & Johnson / Janssen Pharmaceuticals a Sanofi-GSK, které členským státům EU zajišťují portfolio více než 2,3 miliardy dávek vakcíny. Kromě toho Evropská komise uzavřela předběžná jednání se společností Novavax s cílem nakoupit až 200 milionů dávek a se společností Valneva za účelem nákupu až 60 milionů dávek. V průběhu prosince 2020 a ledna 2021 udělila Evropská komise podmíněnou registraci třem vakcínám vyvinutým společnostmi BioNTech-Pfizer, Moderna a AstraZeneca. Očkování proti nemoci covid-19 bylo napříč Evropskou unií zahájeno 27. prosince 2020.

Zajištění ochranných pomůcek

V souvislosti s epidemií koronaviru a nedostatkem roušek a dalších ochranných pomůcek Evropská komise již 28. února 2020 zahájila s 26 členskými státy zrychlené společné zadávací řízení na nákup těchto ochranných prostředků (ochrana očí, těla, rukou a dýchacích cest). Dne 16. března 2020 Evropská komise oznámila, že spouští společnou zakázku na masky, ventilátory, rukavice a ochranné brýle. O den později byla spuštěna další společná zakázka na testovací sady. Dne 6. dubna 2020 Evropská komise informovala o podepsání rámcové dohody k dodávce ochranných pomůcek na ochranu očí a obličejových respirátorů. V první polovině května Evropská komise distribuovala první várku 1,5 milionu roušek a respirátorů 17 členským státům a Spojenému království.

Dne 19. března 2020 oznámil Evropský komisař pro krizové řízení zřízení skladu pro zdravotnické vybavení pod názvem rescEU na pomoc ČS v boji proti nemoci covid-19. Využít jej mohou státy, kterým pro akutní potřeby chybí. Ve fondu budou mimo jiné plicní ventilátory a další vybavení pro jednotky intenzivní péče, ochranné pomůcky, vakcíny a léky či potřeby pro laboratoře. Distribuci vybavení zajišťuje středisko EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Počáteční rozpočet EU na tyto zásoby činí 50 milionů eur. V návaznosti na žádost České republiky o pomoc Evropská unie 22. října 2020 do ČR poslala zásilku 30 ventilátorů z rezerv nástroje rescEU.

Podpora inovativních řešení pro boj s koronavirem

Za účelem podpory inovativních řešení pro boj proti koronaviru vyhlásila Evropská komise a členské státy výzvu k účasti v celoevropském hackathonu #EUvsVirus s cílem propojit inovátory, partnery a kupující v celé Evropě a usnadnit spolupráci na vývoji inovativních řešení pro boj s covid-19. Hackathon, který se uskutečnil ve dnech 24. – 26. 4. byl strukturován podle kategorií problémů, které vyžadují krátkodobá řešení ve vztahu ke zdraví, kontinuitě podnikání, práci a vzdělávání na dálku, sociální a politické soudržnosti a digitálnímu financování.

Za vítěze evropského hackathonu bylo 30. dubna 2020 vybráno 117 inovativních řešení na podporu obnovy po pandemii covid-19. V soutěži uspělo i několik českých subjektů, firma CoroVent se umístila na druhém místě v kategorii „Ventilátory/respirátory“, česko-slovenský výukový projekt matika.in se umístil druhý v kategorii „Výzvy pro základní a střední školy“ a další česko-slovenský projekt „qesadila e-voting“ se umístil na třetím místě v kategorii „Ochrana občanů a demokracie“. Vítězové hackathonu budou vyzváni, aby se připojili k platformě Evropské rady pro inovace (EIC) ke covid-19, což jim usnadní spojení s koncovými uživateli, jako jsou např. nemocnice, a rovněž poskytne přístup k dalším možnostem financování z celé EU.

Dne 14. prosince 2020 byla spuštěna bezplatná mobilní aplikace Re-open EU, která občanům poskytuje nejnovější informace o zdravotních, bezpečnostních a cestovních opatřeních, která přijaly jednotlivé země EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, dostupné ve všech 24 úředních jazycích EU.

Opatření k ekonomickým dopadům pandemie koronaviru

Za účelem zmírnit ekonomické dopady pandemie koronaviru přichází Evropská unie s řadou opatření, která mají pomoci členským státům. V rámci tzv. Investiční iniciativy v reakci na koronavirus avizovala Komise mobilizaci až 1 bilionu korun (37 mld. EUR) ze strukturálních fondů pro celou EU. Peníze by měly být určeny pro zdravotnické systémy jednotlivých zemí, pro malé a střední podniky a oživení trhu práce a dalších citlivých částí ekonomiky.

Prostřednictvím iniciativy, která byla schválena Radou a Evropským parlamentem v rekordně krátkém čase, budou mobilizovány hotovostní rezervy v kohezní politice. Členské státy nebudou muset nevyužité předfinancování v rámci koheze vracet do rozpočtu EU, ale mohou je ponechat v národních rozpočtech. V rámci EU se jedná o částku téměř 8 miliard eur. České republice by byla v této souvislosti letos ponechána částka ve výši cca 300 milionů eur (přibližně 8,1 miliard korun).

V rámci iniciativy by měli být podpořeni zaměstnanci, kteří kvůli nynějším opatřením nebudou moci pracovat. Podpora by měla směřovat buď z Evropského sociálního fondu a z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, nebo prostřednictvím programů na rekvalifikaci. Pomoc nejpostiženějším státům bude moci být vyčleněna také z Fondu solidarity. Nyní je na členských státech, aby upravily své programy čerpání v reakci na schválené flexibility. Na pomoc členským státům dále Evropská komise navrhla zřídit nástroj solidarity s názvem SURE, který má ochránit pracovní místa a pracovníky postižené pandemií koronaviru tím, že poskytne členským státům finanční pomoc v podobě výhodných půjček od EU v celkové výši až 100 mld. EUR.

Dalším opatřením je, že bankám bude umožněno poskytnout malým a středním podnikům, které se dostanou do potíží, likviditu. Z Evropského investičního fondu bude na záruky za úvěry vyčleněna 1 miliarda eur. Tato záruka by měla vést k financování malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací v rozsahu zhruba 8 mld. EUR.

Dne 23. dubna 2020 se vedoucí představitelé EU v zájmu podpory občanů, podniků a členských států EU při zotavování se z hospodářských dopadů pandemie koronaviru dohodli na vypracování Evropského plánu na podporu oživení. Dne 21. července 2020 se vedoucí představitelé EU dohodli na balíčku ozdravných opatření v hodnotě 750 miliard eur, který má EU pomoci překonat krizi způsobenou pandemií covid-19. Celkem 390 miliard eur z balíčku bude členským státům rozděleno ve formě grantů a 360 miliard eur ve formě půjček. Kromě fondu na podporu oživení se lídři EU rovněž dohodli na dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027 ve výši 1074 miliard eur. Posledního kroku k přijetí příštího dlouhodobého rozpočtu EU bylo dosaženo dne 17. prosince 2020.

Dne 21. října 2020 vydala Komise v rámci evropského nástroje ke zmírnění rizik nezaměstnanosti během koronavirové krize (SURE) první emisi sociálních dluhopisů EU v objemu 17 miliard eur na pomoc při ochraně a zachování pracovních míst.

Monitorování situace a doporučení

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které je agenturou EU, každý den zveřejňuje aktuální epidemiologické údaje o celosvětové situaci a posiluje tak připravenost zdravotnických systémů jednotlivých členských států.

Evropská komise také pravidelně svolává Výbor pro zdravotní bezpečnost, který jedná o ohniscích nemoci a o souvisejících opatřeních v oblasti připravenosti a reakce. Jedná se například o cestovní informace, lékařská protiopatření nebo laboratorní a diagnostické kapacity.

Dne 17. března 2020 Evropská komise vytvořila poradní skupinu složenou z epidemiologů a virologů z různých členských států EU, která vytváří doporučení ohledně kroků potřebných k boji s šířením koronaviru.

V polovině dubna 2020 Evropská komise vytvořila na svých stránkách sekci, kde vyvrací dezinformace a mýty o koronaviru a uvádí pravdivá a ověřená fakta. Zároveň Evropská komise úzce spolupracuje s online platformami, které vybízí k propagaci spolehlivých zdrojů a upozadění obsahu, který byl na základě ověření faktů označen za nepravdivý nebo zavádějící.

Uzavření vnějších hranic EU

Evropská komise navrhla dočasně zakázat občanům cizích států vstup do unijních zemí s výjimkou nezbytných případů. Tento návrh podpořila Evropská rada, která jednala prostřednictvím videokonference 17. března 2020 a od té doby je naprostou většinou členských států implementován.

Tento zákaz by se neměl dotýkat následujících kategorií:

  • státní příslušníci všech členských států EU a států přidružených k schengenskému prostoru za účelem návratu domů, jejich rodinní příslušníci a státní příslušníci třetích zemí s dlouhodobým pobytem v těch zemích
  • osoby, které cestují ze závažného důvodu nebo potřeby, tj.
  • zdravotničtí pracovníci, zdravotničtí výzkumníci a odborníci v oblasti péče o seniory;
  • příhraniční pracovníci;
  • přepravní personál zapojený do přepravy zboží a další přepravní personál v nezbytném rozsahu;
  • diplomaté, pracovníci mezinárodních organizací, vojenský personál a pracovníci humanitární pomoci při výkonu jejich funkcí

Dne 11. Června 2020 Evropská komise doporučila členským státům schengenského prostoru a státům k němu přidruženým, aby do 15. června 2020 zrušily kontroly na vnitřních hranicích a aby do 30. června 2020 prodloužily dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytné. Od 1. července 2020 začaly členské státy postupně rušit cestovní omezení na vnějších hranicích pro rezidenty některých třetích zemí. Seznam těchto zemí, který vychází z kritérií a podmínek uvedených v doporučení přijatém Radou 30. června 2020., je každé dva týdny revidován a v případě potřeby aktualizován.

Podpora zachování volného pohybu zboží

Evropská komise vydala vodítka, jak postupovat při ochraně vnitřních hranic EU. Cílem těchto opatření je dosáhnout omezení pohybu lidí, které je nezbytné pro zpomalení šíření infekce koronavirem, a zároveň zachování pohybu zboží, který je podmínkou zásobování členských států klíčovými produkty, a je zásadní pro udržení ekonomiky v chodu.

Podle těchto vodítek by na zboží na jednotném trhu nemělo být ukládáno žádné omezení, není-li to řádně odůvodněno. Členské státy by měly určit prioritní pruhy pro nákladní dopravu, zejména pro zdravotnický materiál a zboží podléhající zkáze, převážně jídlo, a zvážit upuštění od stávajících víkendových zákazů nákladní dopravy.

Repatriace občanů EU ze třetích zemí

Evropská unie, zejména její diplomatická služba Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), poslední týdny intenzivně spolupracuje s ambasádami členských států EU a pomocí svých diplomatických kanálů se snaží zprostředkovat hromadné návraty evropských turistů zpět do jejich domovů.

Od vypuknutí pandemie bylo díky společnému úsilí EU a členských států repatriováno dohromady již téměř 55 000 občanů EU. Společné evropské repatriační lety jsou spolufinancovány prostřednictvím unijního mechanismu civilní ochrany, jenž byl v souvislosti s pandemií covid-19 aktivován. Tento mechanismus umožňuje užší spolupráci členských států EU a jejich lepší koordinaci a reakci na katastrofy uvnitř i mimo EU.

Doporučení pro studenty na Erasmu+

Evropská komise rozeslala oznámení na Národní agentury Erasmu a Evropského sboru solidarity s instrukcemi o postupu ohledně vyslaných studentů v zahraničí. Vysílající organizace by měly informovat svoje studenty o možnosti kontaktovat ambasády, či konzuláty svých zemí, zvážit případnou repatriaci a možnost dokončení výjezdů online.

V případě navýšení nákladů na mobilitu mají Národní agentury použít klauzuli „vyšší moci“ (force majeure) a postupovat dle „Guide for National Agencies“. V případě vyšší moci je možné uhradit i vícenáklady spojené s předčasným návratem. Národní agentury mohou také odsouhlasit prodloužení, či posunutí mobilit. Zároveň Evropská komise v oznámeních informuje Národní agentury o posunutí termínů aktuálních výzev pro oba programy.

Více informací

Stránka Evropské komise o opatřeních souvisejících s šířením koronaviru

Otázky a odpovědi ke koordinované reakci EU na pandemii koronaviru

Přehled opatření v zemích EU proti šíření koronaviru

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek