Protiteroristická opatření v EU

17.11.2020
Evropský parlament, Eurobarometr

Ve světle posledních událostí v EU vám přinášíme článek o tom, jaká protiteroristická opatření zavedla EU v boji proti radikalizaci a zahraničním bojovníkům.

Slovo terorismus pochází z latinského slova terrere, jehož význam se za dlouhé tisíciletí nezměnil. Hlavním cílem teroristů je vyvolat strach u svých obětí, či protivníků, a to za pomocí svých činů. Definice takový činů v EU je následující: vážně zastrašit populaci; svými činy vydírat vlády anebo mezinárodní organizace k provedení jakéhokoliv jednání; destabilizovat nebo ničit základní politické, ústavní, ekonomické nebo sociální struktury.

V zájmu zajištění většího bezpečí občanům EU zavedla Unie v uplynulých letech několik opatření. Jako první z nich bylo posílení hraničních kontrol, týkajíce se vnitřních i vnějších hranic. Přestože drtivá většina občanů považuje schengenský prostor za nespornou výhodu EU, je třeba i jeho existenci chránit a mít přehled o cestujících. Poslanci Evropského parlamentu se z tohoto důvodu shodli na ustavení systému pro registraci vstupu a výstupu. Ten by měl zaznamenávat cestování občanů třetích zemí skrze schengenský prostor. Od roku 2021 má být navíc spuštěn systém ETIAS (Evropský systém pro cestovní povolení), který má za cíl přísnější kontroly lidí, kteří nepotřebují pro své cesty do EU vízum.

Jak již bylo zmíněni, zabezpečení se týkají i vnějších hranic, což v důsledku znamená zabezpečit 66 tisíc kilometrů hranic na moři a 13 tisíc kilometrů pozemní hranice. Tato agenda spadá pod Evropskou pobřežní a pohraniční stráž Frontex, která by od příštího roku měla mít k dispozici až 5000 sbor, který má být navýšen o dalších 5000 do roku 2027.

Efektivní výměna informací

Kontrolní systémy u cestujících ze třetích zemí jsou zatím tím nejlepším opatřením pro ochranu hranic, ve chvíli kdy nechceme zatížit Schengen a využívat možnosti volného pohybu v rámci EU. Zároveň by se však nemělo zapomínat na důležitý fakt, kdy údaje dokazují, že většina teroristických útoků je spáchána občany EU a nikoliv občany cestující ze třetích zemí do Evropy.

Jedním z dalších opatření EU je efektivní výměna informací mezi členskými státy. Efektivní výměna informací by se v ideálním případě měla odehrávat mezi jednotlivými úřady v členský zemích EU, které mají k dispozici i centrální databázi Schengenského informačního systému, jež má zahrnovat i nové záznamy související s teroristickými aktivitami. Takovou výměnu informací mezi jednotlivými úřady zajišťuje Evropská policejní agentura – Europol.

Společná strategie proti radikalizaci občanů EU

Problém terorismu je velice obsáhlý se spoustou podkapitol, jedna z nich se však objevuje stále více v médiích a v široké veřejné diskuzi. Jedná se o problém zvaný radikalizace. Tu využívají nejen teroristé, ale i extrémistické skupiny, a to jak radikální pravice, tak radikální levice na politickém spektru. Evropa v minulosti zažila několik sérií etap pravicového i levicového terorismu, v uplynulých letech se přidaly nábožensky motivované útoky. Evropský parlament hodlá bojovat proti radikalizaci, která se většinou šíří pomocí online propagandy tím, že na základě výzvy budou muset online společnosti jako je Facebook, YouTube atd smazat teroristický obsah do jedné hodiny. Dalším opatřením by měla být izolace radikálních vězňů od zbytku odsouzených a také společná strategie jak zabránit radikalizaci občanů EU.

Terorismus v EU. Zdroj: Evropský parlament

Autor: David Březina

Sdílet tento příspěvek