10.12.2020
Euroskop, čtk, Úřad vlády
Překonat spor blokující schválení nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie a s ním spojeného krizového fondu se dnes pokusí prezidenti a premiéři členských zemí. Během prvního dne dvoudenního summitu v Bruselu budou mít na stole kompromisní návrh, který má Maďarsko a Polsko přesvědčit ke změně postoje znemožňujícího využít historicky největší balík společných unijních peněz. Schvalovat budou rovněž zpřísnění emisních cílů EU, možné nové sankce vůči Turecku či jednat o dalším společném boji proti covidu-19.
Na programu dvodenního zasedání Evropské rady jsou čtyři tematické okruhy. Prvním tématem bude zhodnocení současné epidemiologické situace a snaha o užší koordinaci ve spojitosti s pandemii covid-19. Evropská rada zhodnotí situaci a projedná celkovou koordinaci v reakci na pandemii covid-19, včetně činnosti týkající se očkovacích látek a testování a postupného rušení omezení.
Zvýší EU své klimatické závazky?
Lídři se budou zabývat i změnou klimatu, zejména podmínkami pro přijetí závazku zvýšit cíl redukce emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 na 55 % oproti roku 1990. Předsedající summitu Charles Michel chce politické lídry zemí EU přesvědčit, aby tyto závazky podpořili. Některé státy východního křídla EU včetně Česka však budou chtít do závěrů summitu dostat jasné záruky finanční podpory, které se jim ze společného rozpočtu dostane výměnou například za zavírání uhelných elektráren.
Unijní činitelé jsou mírně optimističtí, že se podaří najít kompromis a omezení emisí do roku 2030 o nejméně 55 procent proti roku 1990 schválit.
| Podrobněji Analýza Navýšení klimatického cíle v EU |
V jednací místnosti se vrcholní představitelé EU sejdou dnes v jednu hodinu odpoledne. Zdroj: Evropská rada
Bezpečnost a spolupráce s třetími zeměmi
Lídři zemí EU budou ve světle teroristických útoků v Rakousku a Francii probírat také bezpečnost a zajištění správného fungování schengenského prostorou.
V oblasti vnějších vztahů budou lídři diskutovat o Turecku v kontextu přetrvávajícího napětí ve východním Středomoří, také o jižním sousedství ve snaze o oživení vztahů v kontextu 25. výročí tzv. Barcelonského procesu a o vztazích EU-USA s cílem zahájit vnitrounijní debatu o zintenzivnění transatlantických vztahů.
Na pátečním zasedání eurosummitu v inkluzivním formátu (EU-27) se lídři budou zabývat bankovní unií a unií kapitálových trhů.
Hledání kompromisu o víceletém rozpočtovém rámci
Kromě dlouho plánovaných témat bude na stole summitu i řešení patu v jednání o víceletém rozpočtovém rámci EU. Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu a s ním spojeného fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti, na jejímž zavedení se shodli lídři zemí na jednom z historicky nejdelších summitů v červenci.
Peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i z mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů. Tento mechanismus až dosud obě země, s nimiž vede EU řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti soudů či médií, kategoricky odmítaly podpořit.
Ilustrační foto. Zdroj: Pexels
Německé předsednictví EU však ve středu přišlo s návrhem doplňujícího prohlášení lídrů, které má maďarské a polské námitky rozptýlit. Několikastránkový dokument stanovuje řadu pravidel, která mohou výrazně zkomplikovat využití nového mechanismu v praxi.
Maďarský premiér Viktor Orbán při příchodu na summit prohlásil, že EU je „krůček od dosažení shody“, která by odblokovala unijní peníze. Jeho polský kolega Mateusz Morawiecki novinářům řekl, že kompromisní návrh zajišťuje, aby nebyl mechanismus zneužíván ke „svévolným a politicky motivovaným rozhodnutím“ proti jeho zemi. Oba státy patří k čistým příjemcům unijních peněz a zablokováním fondu by přišly o desítky miliard eur.
Diplomaté jsou opatrně optimističtí
Kompromisní text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude „objektivní, férové, nestranné a založené na faktech“. Návrh také počítá s tím, že pokud by EU na základě podmínky související s vládou práva chtěla některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud.
Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země patří mezi nejhlasitější zastánce spojení peněz a vlády práva, dal před začátkem vrcholné schůzky najevo určité pochybnosti. Chce například vědět, co si o dodatečných podmínkách myslí Evropský parlament. Někteří europoslanci se přitom již nechali slyšet, že doplňující text podle nich výrazně ztíží praktické uplatnění nového mechanismu.
„Chci mít absolutní jistotu, že tenhle kompromis v žádném případě neomezí právní funkčnost a ani rozsah tohoto nařízení,“ řekl novinářům Rutte.
Diplomaté dávali před jednáním najevo opatrný optimismus, že by lídři ke shodě mohli dojít. Podle předsedajícího summitu Charlese Michela je shoda blízko a „rozhodne se v následujících hodinách“.
„Uvidíme, jestli dnes dospějeme k jednomyslnosti,“ řekla při příchodu Merkelová. Zdůraznila, že její země „tvrdě pracovala“ na textu, který by přesvědčil oba vzdorující státy a zároveň zachoval dříve dohodnutá pravidla.
Vedle zmíněných dalších témat budou lídři hovořit i o posledním vývoji vrcholících brexitových jednání, žádné závazné rozhodnutí se však neočekává.
Autor: Euroskop
