Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Radikalizace v EU a jak jí předcházet

Evropský parlament, Rada EU, Euroskop, 06.02.2021
Radikalizace

Radikalizace začíná být stále častěji skloňované slovo nejen ve světě, ale i v členských státech EU. Její výskyt posiluje i čím dál častější polarizovaná společnost. 

Radikalizace ve své podstatě znamená jistý růst netolerance, či nekompromisnosti. Podle definice Ministerstva vnitra ČR je radikalizace brána jako změna postojů člověka k postojům vyhraněným, které vybočují z ústavní normy. Takové postoje často útočí na základní demokratické ústavní principy a mohou přejít až k aktivitám, včetně těch násilného charakteru. Laicky řečeno, radikalizace může vést až k sympatiím s určitými teroristickými organizacemi a ideologiemi.

Přestože radikalizace není nikterak novým fenoménem, její prostředky se vyvíjejí. Jakousi stálicí v procesu hraje role ideologie a často pak náboženský fundamentalismus, ten se dále dělí do tří skupin; křesťanský, islámský a budhistický. 

Pokud se řekne radikalizace, nemalý počet lidí si představí náboženskou radikalizaci, často ze skupiny islámského radikalismu. Nicméně zároveň přetrvává i hrozba takzvané „domácí“ radikalizace, která nemusí nutně souviset s náboženskou radikalizací. Bylo by tak mylné ohraničovat radikalizaci pouze na islámský fundamentalismus.

Frustrace, sociální stigma, ztráta identity

Radikalizace může ovšem být i politického ražení. Není zde ucelený vzorec, do kterého je možné zařadit lidi podle jednotlivého důvodu radikalizace, neboť často dochází k jejich součtu. Jedinec může mít osobní problémy, deprese, frustrace ať již ze společnosti, svého života, či z politického dění. Takové osoby jsou pak lehkým cílem pro nábor radikálů a jednotlivých teroristických skupin. Často to mohou být lidí z okraje společnosti, kteří se necítí být reprezentováni a můžou být terčem sociálního stigmatu. Může se také například jednat o ztrátu identity v případě třetí generace migrantů. Problémem posledních let je radikalizace mladých lidí, kteří vzali za fakt, že pouze pomocí násilí si mohou uchovat své tradice a identitu, či vzbudit pozornost většiny. 


Ilustrační foto. Zdroj: pixabay.com



Pro nábor takových osob pak jednoduše slouží internet a sociální sítě. Internet je jedním z hlavních kanálů pro šíření extremistických názorů a nábor jednotlivců. Teroristické organizace mohou velmi účinně cílit na konkrétní skupiny rekrutů a zvětšovat své „armády internetových trollů“ na podporu své propagandy. Podle zprávy o teroristické situaci a trendech v EU z roku 2020 byly ke koordinaci, plánování útoků a přípravě kampaní v posledních několika letech využívány aplikace se šifrovaným zasíláním zpráv, jako je WhatsApp nebo Telegram. Obsah, který umístí radikálové na internet má často formu zastrašování, ale i motivace, kterou využívají k možnému náboru svých řad. 

Radikalizaci se může dařit ale také ve věznicích, a to hlavně z důvodu tamního uzavřenému prostředí.  Otázkou zde zůstává, která z variant je lepším řešením. Buď separovat extremistické vězně od ostatních tak, aby nedošlo k možnému náboru nových rekrutů, anebo umožnit setkávání s ostatními vězni, kdy studie dokázaly, že separace exrémistických vězňů je často přinutila zůstat věrni jejich ideologii. Věznice s nedostatečným počtem zaměstnanců pak často nejsou schopny bránit v extremistických aktivitách. Členské státy EU zavedly řadu reintegračních programů, školení vězeňské správy a struktur pro výměnu informací. 

Integrace jako jedna z pojistek proti radikalizaci

Jedním z hlavních řešení, jak se postavit radikalizaci, je lepší ochrana internetu a jeho obsahu, což je oblast, kde EU zaznamenala významný pokrok. Ke konci roku 2020 byla přijata dohoda na pravidlech pro online platformy, které jsou nuceny odstranit teroristický obsah do jedné hodiny od nahlášení. Dohoda nyní čeká na formální schválení Rady a Parlamentu. Zároveň v roce 2020 schválil Parlament strategii bezpečností unie na období 2020-2025 včetně nové protiteroristické agendy, přičemž jedním z hlavních cílů je boj proti radikalizaci, a to skrze integraci. Členské státy by měly předcházet radikalizaci například poskytnutím příležitostí pro mladé lidi, kteří jsou ohroženi některými z faktorů, a dále vznikem programů na řešení problému radikalizovaných vězňů. Integrace může být cestou, jak předejít frustraci a pocitu ze strány identity. 

Rada také dne 5. února aktualizovala seznam teroristických skupin na dalšího půl roku. 

Více informací naleznete na tomto odkazu

Autor: David Březina

Další články v rubrice

Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu

Evropský parlament, Komise, 01.03.2021

Jak EU čelí současným výzvám pandemie?

Euroskop.cz, ČTK Fotobanka, 19.02.2021

Jak dosáhnout zelené transformace pomocí 5G?

Euroskop.cz, Pixabay.com, 11.02.2021