Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Studie o tom, jak se EP staví k autoritářským režimům

Petr Pospíšil, Euroskop, 3.8.2021
Evropský parlament

Maďarský think-tank Political Capital provedl studii zaměřující se na to, jaké vzorce lze zpozorovat v hlasování poslanců Evropského parlamentu týkajících se autoritářských režimů. Zástupce jediné přímo volené unijní instituce na základě toho rozdělil do pěti skupin. Think-tank se zaměřil na aspekty, jako jsou pozice k Číně, Rusku, dalším autoritářským režimům, dezinformacím a stanovisko k případné centralizovanější společné zahraniční politice na úrovni EU.

Autoři studie postupovali v souladu s metodologií, dle které rozčlenili většinu členů Evropského parlamentu podle toho, jakým způsobem hlasovali v otázkách týkajících se výše vyjmenované problematiky.

Na základě analýzy 680 europoslanců studie členy Evropského parlamentu klasifikuje do pěti skupin. První z nich nese označení „prointegrační jestřábi" (Integrationist Hawks), druhá „jestřábi kritičtí k establishmentu" (Establishment-critical Hawks), třetí „suverénní vyvažovatelé" (Sovereignist Balancers), následují „pokrytečtí pacifisté" (Hypocritical Pacifists) a poslední skupinu představují „euroskeptičtí objímači diktátorů" (Eurosceptic Dictator-huggers).

Prointegrační jestřábi vykazují nejvíce proevropské postoje. Zastávají přísný přístup k autoritářským režimům a jsou dokonce ochotni za tím účelem posílit centralizované unijní pravomoci v oblasti zahraniční politiky. Do této kategorie europoslanců autoři studie zařadili většinu členů dominantních frakcí v Evropském parlamentu, jako jsou Evropská lidová strana, frakce socialistů a demokratů či Renew Europe.

Jestřábi kritičtí k establishmentu podporují odmítavý postoj k autoritářským režimům, avšak staví se zdrženlivě ke snahám o prohlubování evropské integrace v oblasti zahraniční politiky či ke společným unijním strategiím o aspektech, jako jsou dezinformace či vztahy s Asií. Sem dle studie patří přibližně čtvrtina europoslanců včetně frakce konzervativců a reformistů, zahrnující například polskou vládní stranu Právo a spravedlnost či maďarský Fidesz.

Suverénní vyvažovatelé zastávají neústupnou pozici k Pekingu a jiným autoritářským režimům, avšak ne vždycky kritickou pozici sdílí i vůči Rusku. Rezoluce Evropského parlamentu směřující proti autoritářským režimům tak podporují spíše selektivním způsobem. Do této skupiny se řadí italské strany Liga či Fratelli d´Italia nebo španělský Vox.

Pokrytečtí pacifisté se do kritiky autoritářských režimů zapojují jen v ojedinělých případech. Často používají argumentační techniku relativizace, kdy například tvrdí, že Evropská unie, Severoatlantická aliance či Spojené státy americké rovněž činí na mezinárodním poli agresivní kroky. Čas od času se ovšem protagonisté této skupiny rovněž připojují k unijním iniciativám prosazovaným většinou v Evropském parlamentu. Mezi představiteli tohoto klastru lze uvést rakouské Svobodné, řeckou Syrizu či španělské Podemos.

Euroskeptičtí objímači diktátorů takřka bez výjimky podporují všechny autoritářské režimy a zároveň odmítají jakékoli unijní snahy o posilování společné zahraniční politiky. Čítají přibližně osm procent europoslanců a v jejich řadách lze identifikovat členy německé AfD, francouzské Národní fronty či nizozemského Fóra pro demokracii.

Celou studii si můžete přečíst zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Mise EU

Euroskop, Komise, 12.10.2021

Balíček HERA

Komise, 21.09.2021