Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Unie přemýšlí, jak učinit kryptoměny ekologičtějšími

Petr Pospíšil, Euroskop, 5.8.2021
Kryptoměny

Poslední období se neslo v duchu narůstající obliby kryptoměn, po kterých jakožto investiční příležitosti sahá stále větší množství lidí. Kurz v podstatě všech kryptoměn je známý vysokou volatilitou, což však s sebou nese i vidinu zisku. Avšak problematický aspekt kryptoměnového trhu nepochybně představuje ekologická stopa, která v důsledku těžby virtuálních mincí vzniká.

O ekologických dopadech těžby kryptoměn informoval článek na zpravodajském portálu Politico. Tyto dopady jsou stále častěji v hledáčku představitelů unijních institucí, neboť Evropská unie se zavázala k velmi ambiciózním plánům na redukci uhlíkové stopy. Emise uhlíku by měly být do roku 2030 sníženy o 30 procent.

Zvětšující se objem trhu s kryptoměnami, který s sebou provází ekologické dopady, však jde proti tomuto trendu. „Potřebujeme konzistentní politiku," upozorňuje finský europoslanec Eero Heinäluoma, citovaný portálem Politico. „Nepůsobí příliš důvěryhodně na jednu stranu na jednu stranu legitimizovat a podporovat kryptoaktiva, které jsou ale na druhou stranu založené na technologii využívající více energie než některé členské státy," vystihl podstatu problému finský europoslanec.

Těžba kryptoměn spotřebuje více energie než některé státy


Emise neprodukují kryptoměny samotné, ale technologie blockchain, která umožňuje transakce kryptoměn prostřednictvím speciálních „bloků" informací (odtud název technologie). Tyto bloky vznikají za použití speciálních, mimořádně výkonných počítačů. Proces se zjednodušeně nazývá těžbou kryptoměn. Jedná se ovšem o z energetického hlediska náročnou proceduru, produkující emise.


Kryptoměny
Kryptoměny. Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay.com

Jedna bitcoinová transakce údajů uvedených portálem Politico s sebou nese emisi ve výši 233 až 364 kilogramů oxidu uhličitého. Podle výzkumu Cambridgeské univerzity těžba bitcoinu spotřebuje 73 terawatthodin energie za rok, což je více než kolik elektřiny představuje celková roční spotřeba Rakouska nebo Portugalska, ale i velmi lidnatých zemí, jako Bangladéš či Kolumbie.

Nařízení by mohlo stanovit ekologické standardy pro kryptoměny


Finský europoslanec Heinäluoma společně s několika dalšími členy Evropského parlamentu představil pozměňující návrhy k plánovanému unijnímu nařízení, které by mělo upravit trh s kryptoaktivy (tzv. Markets in Crypto-Assets Regulation, zkráceně MiCA). Zákonodárci doufají, že nová legislativní norma nejen zajistí ochranu spotřebitele (v tomto případě osob nakupujících resp. prodávajících virtuální měny), ale rovněž stanoví globálně platné standardy energetické náročnosti kryptoměnových trhů.

Evropský parlament by se měl návrhem nařízení zabývat v září. Některé pozměňovací návrhy se týkají kupříkladu povinnosti zveřejňovat informace o energetické spotřebě kryptoměn, jiné jdou dále a trvají například na stanovení závazných energetických požadavků podobných těm, které se již několik let vztahují na kuchyňské elektrospotřebiče. „Pokud do MiCA vneseme nějaké zelené principy, přinese to skutečnou změnu," konstatoval německý europoslanec z Evropské lidové strany Stefan Berger, jenž je zpravodajem předkládaného návrhu.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop