Komise vyšetřuje plánovanou akvizici ze strany Facebooku


Petr Pospíšil, Euroskop, 11.8.2021

Evropská komise v srpnu zahájila detailní vyšetřování zamýšlené akvizice amerického digitálního startupu Kustomer ze strany technologické korporace Facebook. Rozhodnutí by mělo padnout na konci letošního roku. Podle komentátorů se jedná o přelomový počin, neboť Evropská unie byla doposud relativně benevolentní k akvizicím prováděným velkými technologickými korporacemi – obzvláště v případech, docházelo-li k nim mimo území Unie.

Poskytování digitálních služeb je ovšem vysoce globalizovaným druhem poskytování služeb a akvizice byť amerického startupu může do značné míry ovlivnit tržní pozici i následné chování velkých technologických korporací, například i z hlediska nakládání s osobními údaji uživatelů. Proto se Komise případem rozhodla zabývat.

Akvizici již vyšetřuje i USA, Austrálie a Británie

Není v tomto ostatně osamocena – plánovanou akvizicí se již od února zabývá americký antimonopolní orgán (Federal Trade Commission), od března australské orgány a od konce července rovněž příslušné britské instituce.

O vyšetřování informoval ve svém článku zpravodajský portál Politico. Podle autora asertivní reakce Evropské komise dává najevo, že Unie chce přistupovat přísněji proti tzv. „killer acquisitions“ – akvizicím, jimiž velké korporace pohlcují nadějné nově vznikající inovativní startupy a posilují jimi svoji tržní dominanci.

Kustomer umožňuje lepší správu uživatelských údajů

Startup Kustomer vytvořil technologii umožňující jednodušší a praktičtější správu uživatelských údajů uživatelů využívajících více různých dílčích služeb a platforem. Facebook v loňském roce zavedl službu Facebook Shops, díky které mohou uživatelů Facebooku prostřednictvím této sociální sítě realizovat nákupy. Za tím účelem Facebook zpracovává další jejich údaje – a podle odborníků citovaných portálem Politico je služba vyvinutá startupem Kustomer takového charakteru, jenž by lépe obstál ve světle kritiky poukazující na nedostatečné standardy ochrany osobních údajů ze strany Facebooku.

Předvídat, jak však Komise svoje vyšetření uzavře, je podle Politica předčasné. Je možné, že akvizici zakáže, může se ovšem rovněž stát, že ji povolí – případně ji povolí za současného stanovení podmínek, jež bude muset Facebook splnit. Jako možný precedens může sloužit rozhodnutí Komise povolit akvizici firmy Fitbit ze strany Googlu na konci minulého roku. To bylo provázené podmínkou, že Google nesmí informace o zdravotním stavu uživatelů produktů Fitbit (například sportovních fitness náramků) využívat za účelem cílené reklamy.

Dřív prošly akvizice Instagramu a WhatsAppu, teď je Komise přísnější

Politico upozorňuje na změnu v evropském přístupu, jehož záběr je stále širší a míra detailnosti hlubší. Dříve například umožnila akvizici sociální sítě Instagram ze strany Facebooku (v roce 2012) či obdobnou akvizici sociální služby WhatsApp (v roce 2014). Tyto dvě akvizice umožnily Facebooku narůst doslova do mamutích rozměrů a získat na trhu digitálních služeb neohrozitelnou pozici.

Před několika lety se Evropská komise ve svých antimonopolních aktivitách soustředila na kontrolu přímých konkurentů, zatímco nyní relevantní trh definuje šířeji. Fakt, že technologičtí obři stále rostou, dobývají nové trhy a nabízejí více souvisejících služeb, si ovšem vynutil přizpůsobení kontroly ze strany Komise.

Jednání digitálních obrů omezí i Digital Markets Act

Vymáhání dodržování pravidel soutěžní politiky je ovšem pouze dílčím střípkem v mozaice představující zesílený zájem Unie o regulaci nadnárodních digitálních korporací. Evropské orgány se na tuto činnost soustředí i ve své legislativní činnosti, důkazem čehož je nařízení o digitálních trzích (Digital Markets Act), představené v prosinci loňského roku.

Eurokomisařka Margrethe Vestagerová rovněž zavedla částečně kontroverzní proceduru vyžadující, aby národní antimonopolní orgány posílali Komisi informace o plánovaných vnitrostátních akvizicích, jež by jinak byly mimo pravomoc unijních orgánů. V případě zamýšlené akvizice startupu Kustomer to bylo Rakousko, jež příslušný podnět zaslalo do Bruselu. K Vídni se přidaly i některé další členské země.

Některé národní orgány to pokládají za zásah do pravomocí

Vyšetřování zároveň představuje do určité míry kompetenční spor mezi Komisí a některými národními antimonopolními úřady v čele s německým Bundeskartellamt. Ten se rozhodl ke společnému evropskému vyšetřování nepřipojit a akvizici vyšetřuje sám za sebe. Romina Polleyová, právnička citovaná portálem Politico, k tomu uvádí: „Národní orgány pravděpodobně vnímají nový přístup Komise vyžadující postupování věcí jako vměšování do jejich pravomocí.“

K tomu Politico dodává, že německá vláda aktivně lobbuje za to, aby německý antimonopolní úřad získal pravomoc vymáhat unijní pravidla proti digitálním korporacím. Plánované nařízení o digitálních trzích (Digital Markets Act) dosud počítalo spíše jen s poradní rolí vnitrostátních antimonopolních orgánů, aby se předešlo potenciálnímu roztříštění pravidel vnitřního trhu. Ve snaze omezit jednání digitálních obrů směřující k akvizicím menších startupů jsou však Komise i národní orgány zajedno.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek