Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Komise apeluje na zlepšení bezpečnosti novinářů v Evropě

Euroskop, čtk
UVL

V nedávné době vyvolaly znepokojení napříč Evropou situace, kdy došlo k útokům novináře v různých členských zemích Evropské unie. Byť se stále jedná o ojedinělé případy, vyhrožování a jiné způsoby ohrožování bezpečnosti novinářů nejsou v Evropě ničým výjimečným. Instituce EU jsou si vědomy toho, že svoboda médií má pro demokratickou, liberální společnost mimořádný význam. Proto v září vydala Komise doporučení, ve kterém se na problematiku zajištění bezpečnosti novinářů zaměřuje.

Unie ve svých oficiálních dokumentech připomíná, že v globálním srovnání představuje pro novináře jedno z nejbezpečnějších míst. Přesto by ovšem neměla Evropa podlehnout uspokojení, neboť aktuální stav bezpečnosti novinářů není bez problémů a v posledních letech evidujeme jeho zhoršení.

Aby zdůraznila nutnost efektivně řešit bezpečnost novinářů, uvádí Komise celou řadu statistických údajů prokazujících urgentnost situace. V minulém roce čelilo napadení ve 23 členských zemích, z nichž jsou data k dispozici, celkem 908 žurnalistů. Z nich 175 bylo oběťmi incidentů, k nimž došlo během protestů či demonstrací.

Bezpečnost novinářů se v Evropě poslední dobou zhoršila


Nejextrémější a nejzávažnější případy bezpochyby představují vraždy novinářů. Od roku 1992 jich EU eviduje 23, alarmující ovšem je, že k většině z nich došlo v posledních šesti letech. Uspokojivá není ani bezpečnost novinářek, z nichž téměř tři čtvrtiny vypověděly, že se osobně setkaly s projevy násilí na internetu.

Ursula von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdroj: Evropská komise

Význam bezpečnosti novinářů akcentovala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve své letošní Zprávě o stavu Unie, když uvedla: „Musíme ochránit ty, bez nichž by transparentnost byla jen prázdným slovem: novinářky a novináře." Doporučení o ochraně, bezpečnosti a posílení postavení novinářů je prvním krokem na evropské úrovni k naplnění tohoto předsevzetí. Doporučení je adresováno všem členským státům a jejím orgánům.

Komise volá po důslednějším vyšetřování trestných činů


V úvodu dokument formuluje obecná, průniková doporučení. Komise apeluje na důsledné vyšetřování a stíhání trestných činů, jejichž oběťmi jsou pracovníci médií. Nabádá rovněž k tomu, aby národní orgány činné v trestním řízení spolupracovaly s unijními agenturami Europol a Eurojust. Je-li to zapotřebí, měla by se novinářům poskytovat osobní ochrana. Sdělovacím prostředkům by se také měl umožnit přístup k informacím, na které mají nárok, a to nediskriminačním způsobem tak, aby nebyla některá média zvýhodňována před jinými.

Doporučení se speciálně věnuje zajištění bezpečnosti novinářů během protestů. Orgány činné v trestním řízení by měly být lépe proškoleny, aby dokázaly bezpečnost novinářů v průběhu demonstrací účinně zajistit. Pracovníci médií by měli být vizuálně jednoznačně identifikováni a v místech protestů by měli být přítomni styční důstojníci schopní varovat žurnalisty před eventuálním nebezpečím.

Útoky na žurnalisty na internetu by měli řešit forenzní vyšetřovatelé


Samostatná kapitola doporučení se zaměřuje rovněž na posílení bezpečnosti novinářů v digitální oblasti. Právě v této sféře jsou pracovníci sdělovacích prostředků nezřídka vystaveni hrozbám fyzického násilí, nezákonnému sledování či jiným různorodým kybernetickým bezpečnostním rizikům. Aby se jim podařilo předcházet, volá doporučení po intenzivnější spolupráci mezi online platformami a organizacemi s odbornými znalostmi. Vnitrostátní orgány specializující se na kybernetickou bezpečnost by měly být novinářům k dispozici a měly by plnit úlohu forenzních vyšetřovatelů, dojde-li k napadení novináře v digitální sféře.

Pozornost se soustředí též na situaci novinářek, žurnalistů z řad menšin či pracovníků médií zabývajících se otázkami rovnosti. Všechny tyto skupiny čelí bezpečnostním hrozbám a nenávistným projevům ve zvýšené míře. Členské státy by podle Komise měly být transparentnější při informování o těchto typech útoků a vydávat zprávy o útocích a diskriminaci, jimž tyto kategorie pracovníků sdělovacích prostředků čelí.

Vydáním tohoto doporučení úsilí Komise o zlepšení bezpečnosti novinářů nekončí. Unijní exekutiva bude pravidelně hodnotit pokrok v oblasti bezpečnosti novinářů ve všech členských státech a výstupy budou zohledněny ve výroční zprávě o právním státě. Do roku a půl od zářijového uveřejnění doporučení mají členské státy Komisi informovat o tom, jaká konkrétní opatření za účelem zlepšení bezpečnosti novinářů přijaly. Dialog se všemi zúčastněnými stranami bude probíhat i na platformě Evropského fóra zpravodajských médií.

Unie bezpečnost novinářů podporuje i finančně


Evropská unie novináře a jejich bezpečnost podporuje i finančně. V probíhajícím víceletém finančním rámci vyhradila na oblast svobody a plurality médií v rámci programu Kreativní Evropa 75 milionů eur. Aktuálně díky unijní finanční podpoře se v členských zemích realizují projekty sledující cíl posílení bezpečnosti novinářů v celkovém objemu 21,5 milionu eur.

V září letošního roku navíc Komise vydala novou výzvu k předkládání návrhů v oblasti svobody sdělovacích prostředků a investigativní žurnalistiky, na kterou vyhradila prostředky ve výši čtyř milionů eur.

Středisko v Lipsku provozuje mechanismus rychlé reakce


V neposlední řadě Unie spolufinancuje evropský mechanismus rychlé reakce, zřízený a vedený Evropským střediskem pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků sídlícím v německém Lipsku. Mechanismus poskytuje například právní či psychologickou podporu, ale i odbornou přípravu.

Důležitým aspektem celoevropského boje za bezpečnost novinářů je rovněž výměna osvědčených postupů a metod. Švédsko například založilo kontaktní místa na podporu novinářů, koordinační centrum zaměřující se na vyšetřování činů proti novinářům bylo založeno v Itálii. V Nizozemsku zase došlo k uzavření protokolu mezi státním zastupitelstvím a sdruženími novinářů a šéfredaktorů za účelem omezení hrozeb, násilí a agrese vůči novinářům.

Autor: Euroskop