Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak regulovat kryptoměny v souvislosti s bojem proti terorismu?

Petr Pospíšil, Euroskop, 23.11.2021
Kryptoměny

Nákupy kryptoměn jsou v posledních letech stále silnějším trendem a kryptoměnové trhy nabývají na objemu. Zároveň s sebou z pohledu státu přináší řadu výzev spojených s nedostatečnou regulací této oblasti. Kryptoměny nemají jen finanční, ale i bezpečnostní dimenzi. Standardní finanční transakce jsou monitorovány, aby se předešlo financování terorismu. Kryptoměnové transakce ovšem často dostatečné pozornosti unikají.

Právě na potřebu zkvalitnění monitoringu kryptoměnových trhů a transakcí se ve své studii zaměřila Asya Metodieva z Ústavu mezinárodních vztahů. Kryptoměny jsou využívány jako kanál pro finanční toky zejména džihádistickými teroristy, jejichž sítě často operují přeshraničně a potřebují za tím účelem realizovat zahraniční transakce. Naopak pravicoví extrémisté se většinou soustředí do lokálních buněk, a proto transakce prostřednictvím kryptoměn neprovádějí tak často.

Kryptoměny mají z pohledu teroristů řadu výhod. V podstatě všechny z nich se odvíjí okolo anonymity, která je poskytována držitelům kryptoměnových peněženek. Jak samotné převody, tak osobní údaje držitelů peněženek, nepatří mezi dostupné údaje. Zároveň během kryptoměnových transakcí dochází k využití technologických nástrojů označovaných pojmy mixers a tumblers. Ty způsobují, že není zpětně rozpoznatelné, odkud kam kryptoměnová transakce směřovala.

Kryptoměnami teroristé provádí platby a obchází zákazy


Kryptoměny teroristé používají k několika konkrétním účelům. Tím prvním je zajišťování financování svých aktivit. Podporovatelé jim zasílají svoje příspěvky prostřednictvím kryptoměnových účtů a k platbám často využívají QR kódy. Zadruhé teroristé skrze kryptoměny realizují platby. Jednotlivci či organizace jsou často již terčem sankcí, které zahrnují zmražení jejich standardních bankovních účtů a znemožnění založit si účet u banky. Kryptoměny pro ně tedy představují alternativní cestu.

Třetí účel, k němuž teroristé kryptoměny využívají, je ukládání úspor. A začtvrté teroristé rovněž využívají kryptoměny k zakrytí svého kriminálního jednání – jinými slovy k praní špinavých peněz či legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Problémem je různá legislativní úprava v různých zemích


Evropská unie a její instituce jsou si výzvy v podobě zneužívání kryptoměn k financování terorismu vědomy. V rámci unijního úřadu pro policejní spolupráci Europol působí útvar specializující se na ekonomickou kriminalitu – European Financial and Economic Crime Centre (EFECC). Evropská komise je rovněž členem mezinárodní platformy Financial Action Task Force (FATF).

FATF vydal v letošním roce doporučení poskytující instrukce a metodiku, jak by měly příslušné národní i evropské orgány postupovat nejlépe při identifikaci nástrojů, jako jsou tumblers či mixers, které činí kryptoměnové operace méně transparentními. Materiál rovněž upozorňuje na problém představovaný odlišným legislativním rámcem v různých zemích, který zločincům realizovat transakce v zemích, kde je standard regulace nejmírnější.

EU chce založit agenturu proti praní špinavých peněz


Iniciativy v oblasti předcházení financování terorismu vyvíjí i Evropská unie. Ta v červenci letošního roku představila návrh legislativního balíčku posilující pravidla postupu proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Balíček se zaměřuje na harmonizaci podmínek, aby nedocházelo k rozrůzněnosti způsobu a úrovně regulace napříč Evropskou unií. Velká pozornost se rovněž soustředí na zintenzivnění spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami jednotlivých členských států. V neposlední řadě se počítá se vznikem speciální unijní agentury pro boj proti praní špinavých peněz.

S velkými očekáváními je vyhlížen návrh legislativní normy o trzích s krypto-aktivy (Markets in Crypto-assets). Jeho přijetí ovšem lze podle autorky studie očekávat až přibližně za čtyři roky a kritici namítají, že zločinci využijí mimounijní kryptoměnové trhy, aby evropskou regulaci obešly.

Celou studii si můžete přečíst zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Evropský rok mládeže: 2022

Evropský parlament, 10.01.2022

Jak EU pomáhá s distribucí vakcín do třetích zemí?

Petr Pospíšil, Euroskop, 6.1.2022

Program Občané, rovnost, práva a hodnoty - CERV otevírá další kolo výzev

Pavel Hradecký, Úřad vlády, ilustrační foto Evropská komise, 10.12.2021

Evropská komise zahájila nový cyklus evropského semestru

Tomáš Nalejvač, Úřad vlády, 03.12.2021