Eurobond: Začátek nebo konec záchrany eura?


Marie Bydžovská, Euroskop, 24.5. 2012

Ne James Bond, ale eurobond je favoritem nového francouzského prezidenta Francoise Hollanda. Všichni evropští státníci ovšem nesdílí jeho přesvědčení, že právě eurobond je téměř nadpřirozenými schopnostmi obdařený zachránce eurozóny.

Již minulý týden se Francois Hollande po setkání skupiny G8 chlubil, že není v názoru na eurobondy osamocen. Na jeho stranu se postavily vedle Itálie, Velké Británie i některé další evropské státy. Vznik společného dluhopisu podpořila také v Paříži sídlící OECD nebo šéfka Mezinárodního měnového fondu a bývalá francouzská ministryně financí Christine Lagardeová.

Na tiskové konferenci po skončení včerejšího summitu se Hollande vyjádřil jasně. „V současnosti by podle Německa, když vyberu nejoptimističtější verzi, mohly eurobondy být finálním bodem. Pro nás jsou přitom bodem výchozím, řekl novinářům. „Je pravda, že je mezi námi rozdíl, dodal pro ty méně chápavé.

Nečas podpořil Angelu

Není divu, že se společný evropský dluhopis stal na summitu jablkem sváru – pro jihoevropské státy je výhodný, zatímco Německu by zásadně prodražil financování jeho dluhu. Berlín si totiž na trzích půjčuje za rekordně nízký úrok. Tento týden přijal bezprecedentní rozhodnutí a nabídl věřitelům dluhopis s nulovým úročením. Po započtení inflace by majitelé takového cenného papíru vlastně platili za to, že mají u německého státu bezpečně uložené své finance.

Angelu Merkelovou na summitu podpořilo Nizozemí, Finsko a Švédsko. Proti zavedení eurobondu se vyjádřil i český premiér Petr Nečas. „My se stavíme vůči tomuto námětu velmi skepticky, protože by jenom zvýšil morální hazard některých zemí, řekl Nečas. Český premiér nicméně zdůraznil, že jde hlavně o otázku pro eurozónu.

Slabá místa eurobondu

Zavedení eurobondu by také nebylo vůbec jednoduché. Vzhledem k zdlouhavosti evropského legislativního procesu by mohlo trvat roky. Krize eurozóny přitom potřebuje rychlé řešení.

Společný evropský dluhopis by asi i oslabil motivaci středomořských států reformovat neefektivní hospodářský model. Růst výnosů státních dluhopisů je hlavním strašákem, který odrazuje rozpočtově nezodpovědné státy od dalšího zadlužování. Čím je dluh vyšší, tím dráže a složitěji získávají tyto státy další úvěry. Společný evropský dluhopis by tento mechanismus odstranil a usnadnil by černé pasažérství rozhazovačných států.

Této skutečnosti si byli vědomi tvůrci evropské měnové unie, když do maastrichtské smlouvy vložili článek 125 známý jako „no bail-out clause neboli zákaz vzájemného ručení za dluhy ostatních členských států. Zavedení společného dluhopisu by tak bylo těžko slučitelné s evropským právem a patrně by vyžadovalo změnu zakládajících Smluv.

Mluvili o všem, nerozhodli o ničem

Včerejší neformální evropský summit, který byl pro nového francouzského prezidenta premiérou, nevydal žádné společné prohlášení. „Mluvili o všem, nerozhodli o ničem,shrnul výsledky setkání německý deník Bild. Kromě společného dluhopisu byl na pořadu jednání plán pro růst, navýšení prostředků Evropské investiční banky, setrvání Řecka v eurozóně a plán pro stabilizaci bankovního sektoru.

Neoficiální vzkaz z Bruselu naznačuje, že sladění socialistického francouzského prezidenta a křesťansko-demokratické německé kancléřky nebude snadné. Jenomže evropská politika není nikdy jednoduchá. Jak řekl deníku Financial Times vysoko postavený diplomat z menší členské země: „Když Německo a Francie spolupracují, máme problém. A když ne, máme problém taky.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality