Kolik by stál řecký odchod z eurozóny?


Marie Bydžovská, Euroskop, 29.5. 2012

Po nedávných řeckých parlamentních volbách padlo v Evropě dosavadní tabu – i politici již otevřeně mluví o možnosti, že Řecko by mohlo opustit eurozónu. Jaké následky by ale tento krok přinesl Evropské unii?

Agentura Bloomberg tvrdí, že Athény by musely zorganizovat vystoupení země z měnové unie v pouhých 46 hodinách. To je doba mezi uzavřením Newyorské burzy v pátek večer a otevření akciových trhů ve Wellingtonu na Novém Zélandu v pondělí ráno. K tomuto závěru došla analýza vytvořená na základě příspěvků 21 ekonomů a akademiků.


Rychlá akce: odchod ve 46 hodinách

Během těchto necelých dvou dnů by řečtí politici museli nejen naplánovat novou měnu, ale i rekapitalizovat banky, zabránit odlivu kapitálu a nalézt způsob, jak zaplatit veřejné výdaje vzhledem k tomu, že by ustal příliv financí ze záchranných balíčků. Pravděpodobně by se nevyhnuli ani řízenému bankrotu země. Současně by politické lídry čekalo uklidňování nepokojů, které bez pochyby po oznámení radikálního kroku propuknou.

Scénář řeckého dramatu by podle agentury Bloomberg vypadal asi takto: v sobotu by se sešli v Bruselu ministři financí, kteří by připravili nedělní summit lídrů. Ti by plán odchodu země od eura finalizovali. EU by nejspíš hospodářsky chátrající zemi poskytla i jednorázovou finanční pomoc. Experti v Řecku by mezitím museli připravit zavedení nové měny. Nová drachma by patrně při volně plovoucím kurzu brzy výrazně oslabila.

Řecká vláda by současně zajistila vytištění bankovek a mincí. Podle londýnského deníku Times se britská firma De La Rue Plc (DLAR), která tiskla bankovky pro více než 150 zemí, již připravuje na zakázku na obnovení drachmy. Společnost DLAR zprávu odmítla komentovat.

Vystoupení z EU = pokles HDP až o polovinu

Důležitou otázkou je to, zda by Řecko mohlo vystoupit z eurozóny a přitom zůstat členem Evropské unie. Z čistě právního pohledu to není možné. Na hranicích s Řeckem by se navíc musely zavést kontroly pohybu kapitálu, což je v rozporu se zakládajícími Smlouvami EU. V praxi však evropští politici udělají téměř cokoliv, aby Řecko zůstalo v EU, i pokud odejde z eurozóny, tvrdí týdeník The Economist.

Pro malou středomořskou zemi je členství v EU nesmírně důležité. Pokud by vystoupila nejen z eurozóny, ale i z vnitřního trhu, klesl by její hrubý domácí produkt (HDP) o 40 až 50 procent. K takové hodnotě dospěli analytici švýcarské banky UBS. V případě, že se Řecko vzdá eura, ale podrží si členství v EU, klesne jeho HDP v prvním roce podle analytika ING Marka Cliffa „jen o 7,5 procent.

Na druhé straně hospodářství zbytku eurozóny by podle Marka Cliffa v případě dobře zvládnutého odchodu Řecka pokleslo o dalších 1,6 procent HDP. Prognóza Evropské komise zatím počítá pro eurozónu s poklesem o 0,3 procent HDP. Expert ING odhaduje, že zasaženy budou hlavně periferní ekonomiky.

Co s obřím dluhem?

Značný problém by představoval veřejný dluh řeckého státu. Pokud by byl dluh převeden v poměru 1:1 na drachmy, jeho výše by rychle klesala. V případě, že by zůstal v eurech, závratně by vzrostla pravděpodobnost, že jej Řekové nikdy nedokážou splatit.

Většinu z řeckých dluhopisů vlastní Evropská centrální banka či záchranný fond eurozóny EFSF. Podle analytiků Barclay Capital dluží Athény vládám a institucím eurozóny více než 290 miliard eur, což představuje kolem 3 procent HDP eurozóny.

Další problém představují soukromé dluhy. Řecké domácnosti a firmy na konci roku 2011 dlužily mezinárodním společnostem 69 miliard dolarů (asi 55 miliard eur). Hrozilo by proto přenesení nákazy do zahraničních finančních institucí, které by o část závazků mohly přijít.

Strach z nákazy

Zatímco politici o odchodu Řecka z eurozóny diskutují, běžní Řekové se odhodlali k činu. Řecké banky trpí pod návalem střadatelů a investorů, kteří se rozhodli vybrat své vklady z bank. Od poloviny loňského roku do letošního března klesla výše vkladů v řeckých bankách o 23 miliard eur, což představuje 13 procent. Útok vkladatelů na banky ale pokračoval a ukrajoval další částky ze 160 miliard eur, které byly ve finančních domech uloženy v březnu.

Největší obavy má Evropa o to, že „run na banky by mohl propuknout i v jiných zemích. Nejohroženější je Španělsko. Špatné úvěry ve španělských bankách vzrostly za poslední roky o třetinu až na 8,4 procent veškerých úvěrů (148 miliard eur). Odchod Řecka z eurozóny by Španělsko a další země s rozpočtovými problémy postihl i tím, že by narostly výnosy z jejich dluhopisů. Vystoupení z eurozóny by se totiž pro investory stalo reálnou možností.

Jenomže na pomoc Španělsku není eurozóna připravena. V záchranném fondu EFSF zbývá asi 250 miliard eur. V červenci by měl začít fungovat trvalý záchranný mechanismus disponující 500 miliardami eur, jeho vznik ale ještě není v mnoha členských zemích ratifikován. Každopádně nemá celková suma prostředků v obou fondech překročit 500 miliard eur, což patrně na záchranu zemí jako Španělsko nebo Itálie nebude dostatečné.

Rozpad eurozóny, pokles o 8,9 procent HDP

Politici by tedy v případě rozšíření paniky do dalších zemí museli buď rozhodnout o navýšení záchranných prostředků, nebo by musela zasáhnout Evropská centrální banka. To by ale zvýšilo strach investorů, protože ECB je tzv. seniorní věřitel. Pokud země ztratí schopnost splácet své závazky, jsou tito držitelé dluhopisů vyplaceni přednostně. Čím větší část cenných papírů drží instituce jako Evropská centrální banka nebo Mezinárodní měnový fond, tím horší postavení v případě bankrotu mají soukromí investoři.

Nejkatastrofičtějším východiskem krize je rozpad celé měnové unie. Podle výpočtů Marca Cliffa by takové vyústění řecké tragédie stálo eurozónu v prvním roce po krachu projektu 8,9 procent HDP. Předejít takovému scénáři je v zájmu všech, i zemí, které neplatí eurem. Času je ale málo.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality