Marie Bydžovská, Euroskop, 28.6. 2012
V červnovém rozsudku soud z Karlsruhe řekl, že vláda musí poslance Spolkového sněmu co nejdříve informovat o jednáních o záchraně eura a umožnit jim mít na ně vliv. Ústavní soudci se právy Spolkového sněmu zabývali na podnět poslanecké frakce opozičních Zelených, podle níž kabinet kancléřky Angely Merkelové zákonodárce nedostatečně informoval o přípravě stálého záchranného fondu eurozóny, takzvaného Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).
Solidarita i stabilita
O jeho vzniku budou poslanci hlasovat tento pátek. Podle mluvčího vlády Steffena Seiberta se černo-žlutá koalice bude snažit o zisk dvoutřetinové většiny poslanců na podporu ESM. A to i přesto, že podle právního posudku vlády stačí dosažení prosté většiny hlasů. Důvodem obezřetného přístupu jsou obavy, že soud v Karlsruhe by ústavnost ratifikace mohl zpochybnit.
Dlouho očekávaného hlasování se zúčastní i Angela Merkelová. Hned po skončení Evropské rady v Bruselu bude německý vládní speciál spěchat do Berlína, kde kancléřka přiblíží poslancům v Bundestagu, jaké kroky evropští lídři přijali na podporu ekonomického růstu a zavedení daně z finančních transakcí.
Tato opatření slíbila Merkelová opozici na oplátku za podporu při hlasování o fiskálním paktu. I o něm budou poslanci na pozdně odpoledním zasedání rozhodovat. Spolu s ESM totiž představují dva hlavní nástroje řešení krize eurozóny.
Vznik fiskálního paktu požadovala Merkelová jako záruku, že členové eurozóny, kteří získají prostředky z ESM, budou dodržovat rozpočtovou disciplínu. „Zatímco ESM je vyústěním solidarity, fiskální pakt reprezentuje stabilitu, vysvětlil souvislost těchto dvou instrumentů Seibert.
Již v březnu německá vláda rozhodla, že ratifikaci fiskálního paktu musí schválit ústavní většina zastupitelů. O fondu ESM se soudilo, že k jeho přijetí bude stačit prostá polovina poslanců.
Gauckův podpis ještě počká
I pokud němečtí poslanci obě opatření k řešení dluhové krize schválí, a to dokonce dvoutřetinovou většinou, jejich ratifikace bude muset počkat na podpis prezidenta Joachima Gaucka. Ústavní soud mu doporučil, aby s podpisem vyčkal, než budou vyjasněny hrozící ústavní žaloby. Opoziční Die Linke již dala najevo, že stížnost připravuje.
Trvalý záchranný fond přitom měl začít působit již od 1. července a spekuluje se dokonce o tom, že by mohl poskytnout úvěr španělským bankám, o který Madrid tento týden požádal. Ambiciózní plán eurozóna téměř jistě nestihne, protože vznik ESM neratifikovaly ani některé další státy eurozóny.
Projednávání záchranného fondu ESM u ústavního soudu není prvním případem, kdy soud v Karlsruhe zasáhl do evropské politiky. V Německu se objevují i úvahy, že pokud se EU rozhodne k novému zásadnímu kroku na cestě k užší integraci, nemuselo by takové rozhodnutí projít přísným posouzením ústavních soudců. V takovém případě by Německo mělo na výběr mezi náročnou změnou ústavy a stopkou další evropské integraci.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop