Marie Bydžovská, Euroskop, 19.11.2012
Ve čtvrtek se do Bruselu sjedou nejvyšší představitelé členských zemí EU, aby společně naplánovali rámec rozpočtových výdajů pro léta 2014-2020. Již teď je jasné, že jednání budou tvrdá a ustoupit ze svých pozic budou muset všichni. Přečtěte si již dnes, kudy vedou „zákopové linie“ v bitvě o evropské peníze.
Jednání Evropské rady odstartuje ve čtvrtek ve 20 hodin. Očekává se, že v hlavní roli bude britský premiér David Cameron. Britská pozice je totiž nejvzdálenější původnímu návrhu Komise, s kterým bruselská instituce přišla v červnu 2011. Zatímco evropská exekutiva by chtěla výdaje EU zvýšit, Británii a dalším čistým plátcům do společného rozpočtu se nelíbí, že v době, kdy všechny státy šetří, by výdaje Unie vzrůstaly.
Škála požadovaných škrtů se pohybuje mezi 100 až 200 miliardami eur. Vedle Británie požadují podle stanice France 24 nižší výdaje EU i Německo, Francie, Nizozemí, Švédsko, Finsko, Dánsko a Rakousko.
Rompuyův dokument pod palbou kritiky
Vstříc požadavkům čistých plátců do rozpočtu vyšel předseda Evropské rady Hermann van Rompuy, když minulý týden představil přepracovaný návrh rozpočtového rámce, který byl asi o 80 miliard eur nižší než výkop Evropské komise.
Nový dokument ale nevzbudil nadšení snad v žádném státě. Pro zastánce škrtů je Rompuyův řez příliš opatrný. „Revidovaný návrh znamená malý krok správným směrem, ale posun není dostatečný, okomentovala dokument předsedy Evropské rady švédská ministryně pro EU Birgitta Ohlsson.
Paříž a Bukurešť zase protestují proti snižování výdajů v zemědělství. „Tento návrh v žádném případě nepředstavuje základ pro vyjednávání, který by byl v otázce stropů zemědělských plateb pro Francii přijatelný, řekl francouzský premiér Jean-Marc Ayrault.
Největší část škrtů zasáhla kromě zemědělské a kohezní politiku a vzbudila tak nevoli zemí spojených ve skupině přátel koheze. Neformální skupinu tvoří Bulharsko, Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko a Řecko. Na jejich práci se podílí také budoucí členská země EU Chorvatsko a tyto státy podpořil i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.
Kudy vedou bojové linie?
Jak výše zmíněné skutečnosti naznačují, v otázce dlouhodobého rozpočtu panují mezi Evropany zásadní rozpory. Nicméně nelze říci, že by existovalo úplně jasné rozdělení států EU na skupiny, které stojí proti sobě. Například státy, které se shodnou, že chtějí snížit společný rozpočet, se neshodnou, v kterých oblastech má pomyslná škrtací sekera zasáhnout nejhlouběji.
Švédsko by rádo vidělo menší platby na zemědělskou politiku. Říci něco takového před Francouzi je ale jako mávat býkovi rudým hadrem před očima. A Finsko zase oproti většině čistých plátců hájí peníze pro nejméně rozvinuté regiony.
Dalším sporným bodem jsou rabaty pro některé čisté plátce. Nejčastěji se mluví o britském, ale slevu z rozpočtu mají i Německo, Švédsko, Nizozemí a Rakousko. Nově po podobné výhodě volá i Dánsko. Takové slevy z plateb do společné kasy se však některým jiným státům nelíbí.
Vyjedná kompromis Merkelová?
„Je to summit, kde budou jen poražení, řekl o připravované Evropské radě agentuře AFP evropský diplomat. „Jestliže náhodou dojdou k dohodě, absolutně nikdo z něj neodjede spokojený, dodal. „Nevylučujeme krach jednání, řekl další diplomat.
Velký zájem na nalezení dohody má nicméně Německo, které je největším plátcem do rozpočtu a neoficiálním motorem integrace. Pozice Berlína je někde uprostřed mezi návrhem Komise a Velkou Británií. Spokojil by se se škrty ve výši asi 100 miliard eur. Kancléřka Merkelová usiluje o nalezení shody na listopadovém summitu, protože na prosincové Evropské radě se chce věnovat jiným ožehavým tématům, především vzniku bankovní unie.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop