Marie Bydžovská, Euroskop, 30.11.2012
Jedná se o začátek šťastného konce řecké tragédie nebo o přestávku do německých voleb? Taková otázka se dere na mysl při pročítání úterní dohody euroskupiny a Mezinárodního měnového fondu o dalších úlevách pro těžce zkoušené Řecko.
Po dvou marných pokusech o dohodu se po několika týdnech mezinárodní věřitelé usnesli na uvolnění další tranše finanční pomoci pro Řecko. 44 miliard eur ze zahraničí pomůže středomořské zemi překonat nejurgentnější hrozbu bankrotu.
Dlouhodobějšímu zotavení mají pomoci další souběžně schválená opatření. S jejich pomocí by se úroveň veřejného zadlužení do roku 2020 měla stabilizovat na úrovni 124 procent. Tato hodnota představuje ústupek Mezinárodního měnového fondu (MMF), který dlouho nechtěl přistoupit na změnu dříve dohodnutých 120 procent.
Hlavní body dohody
|
Zásadní pro úspěch plánu bude provedení zpětného odkupu dluhopisů řeckým státem. Jeho uskutečnění si kladl Mezinárodní měnový fond jako podmínku své účasti na nově schváleném plánu. Myšlenka odkupu dluhopisů na trzích vychází z toho, že v současnosti se obchoduje euro řeckého dluhu za 35 centů. Pokud by řecký stát zpětně koupil dříve vydané dluhopisy, snížil by výši svého zadlužení.
Slabou stránkou plánu je nejistota, jak velká část věřitelů bude ochotná svůj díl řeckého dluhu prodat. V současnosti je celých 70 procent z něj již v rukou oficiálních věřitelů, kteří se programu nezúčastní. Podle analýzy think tanku Open Europe by se odkup mohl týkat cenných papírů jen za asi 30 miliard eur. Trojka složená ze zástupců EU, MMF a Evropské centrální banky předpokládá náklady odkupu na 10 miliard eur. Pokud se jejich cíl splní, znamenalo by to snížení řeckého dluhu o asi 20 miliard eur (11 procent HDP).
Bude řecký dluh „ostříhán?
Uvolnění poslední tranše pomoci a schválení nových opatření se značně protáhlo mimo jiné kvůli neshodám MMF a eurozóny. Měnový fond tlačil na odepsání části řeckého dluhu drženého Evropskou centrální bankou a státy eurozóny. Šéfka MMF Christine Lagardeová argumentuje, že by to bylo drahé, ale věrohodné opatření. Požadavek na „sestřih dluhu Řecka zdůvodňovala tím, že fond již nechce podporovat krátkodobé plány, které pouze odsunou nutné řešení.
„Sestřih dluhu drženého oficiálními věřiteli ale vehementně odmítá Německo. Ministr financí Wolfgang Schäuble poukazuje na právní problémy, které by způsobil. Jedná se však i o politicky značně choulostivou záležitost. Pokud by akce proběhla stejně jako snížení dluhu v držení soukromých investorů (odepsali 50 procent hodnoty), němečtí daňoví poplatníci by přišli podle výpočtů deníku Handelsblatt o 23 miliard eur.
Očekávání německých voleb
Značná část Němců přitom odmítá další posílání peněz do Řecka. Jejich náladu odrážejí komentáře nejčtenějších deníků. Článek v bulvárním deníku Bild označil zachraňování jihoevropského „pacienta za „nekonečný příběh, který si němečtí daňoví plátci nemohou dovolit. „Nikdo z doktorů nepřizná, že cena záchrany Řecka bude enormní, dodal. Renomovaný deník Frankfurter Allgemeine Zeitung zase tvrdí, že již samotné snížení úrokových sazeb a prodloužení splatnosti se rovná „sestřihu dluhopisů.
Také uvnitř německé politické scény se ozývají hlasy obviňující spolkovou vládu ze zastírání skutečného rozsahu řeckého problému před očekávanými parlamentními volbami v září 2013. „Odepsání části dluhu nebylo zabráněno, bylo pouze odsunuto na dobu po spolkových volbách, okomentoval dohodu šéf parlamentní frakce opozičních sociálních demokratů Frank-Walter Steinmeier.
I renomovaný deník Financial Times okomentoval rozhodnutí řeckých věřitelů tím, že se jedná pouze o kupování času pro Řecko. Problémy jeho hospodářství přetrvávají a podle finančního listu přijde další dějství řeckého dramatu po skončení německých spolkových voleb.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop