Rozpočtový summit podruhé: Výsledek nejistý


Marie Bydžovská, Euroskop, 6.2. 2013

Ve čtvrtek se do Bruselu sjedou lídři členských států, aby se již po druhé pokusili najít shodu o sedmiletém rozpočtovém rámci pro EU.

Komentáře v tisku popisují jednání o financích EU nejrůznějšími metaforami. Na posledním summitu jej předseda Evropské rady Van Rompuy označil za „turecký bazar“, převažují však obrazy bojových sportů a ještě častěji pokeru.

Van Rompuy odkryje karty až na summitu

Podržíme-li se posledního přirovnání, mohli bychom říct, že Van Rompuy hraje s kartami úzkostlivě blízko u těla. Zástupci členských států obdrží nejnovější verzi rozpočtového rámce až při zahájení summitu ve čtvrtek odpoledne. Předseda Evropské rady tím chce zabránit handrkování o konkrétních položkách výhodných pro jednotlivé státy.

Poslední výkop předsedy Evropské rady Hermanna Van Rompuye skončil v autu. Na listopadovém summitu politici jeho návrh na sedmiletý rozpočtový rámec ve výši 973 miliard eur odmítli. Po necelém čtvrt roce chce odvážný Belgičan v náročné hře na podruhé obstát.

Výroky vysoko postavených politiků ale ukazují na to, že nalezení kompromisu je značně nejisté. „Nemůžeme říci, jestli rozhovory budou úspěšné. Vím jen to, že budou obtížné. Ale stojí za tu námahu,“ řekla o víkendu o jednání o rozpočtu EU německá kancléřka Angela Merkelová. „Uděláme všechno pro to, abychom nalezli shodu na nadcházejícím summitu. Ale podmínky ještě nedospěly tak daleko,“ mluvil v podobném duchu i francouzský prezident Francois Hollande.

Berlín s Paříží zatím na opačných březích

V tom jak taková shoda má vypadat, nicméně Paříž s Berlínem společnou řeč nenalezly. Nejvýraznější rozpory mezi nimi panují v otázce společné zemědělské politiky, která představuje asi 40 procent výdajů EU. Francie, která z této politiky profituje nejvíce, se oproti Německu škrtům v jejím rámci tvrdošíjně brání.

„Rozpočtoví jestřábi“ – vedle Německa i Finsko, Nizozemí a Británie požadují v návrhu Van Rompuye škrtnout dalších 30 miliard eur. Nejostřeji se za zmenšování společného měšce bije Británie. Na minulém setkání jejího premiéra Davida Camerona kvůli tomu kritizoval nizozemský premiér Mark Rutte slovy: „Podle mého mínění máte v kapse nabitou zbraň a pokaždé, když ji položíte na stůl, vytvoříte takové napětí v jednání, že ta poté nikam nevedou.“

Objevují se první hrozby vetem

Na druhé straně vyšší platby pro zemědělskou politiku a rozvoj venkova na oplátku za souhlas s pokračováním britského rabatu chtějí Francie a Itálie. Také některé státy dostávající fondy v rámci politiky soudržnosti jako Maďarsko nebo Slovinsko nejsou spokojené s dojednanou výší dotací. A aby jednání nebylo jednoduché, visí ve vzduchu hrozba, že i pokud se členské státy dohodnou, neposvětí jejich rozhodnutí Evropský parlament.

Dva premiéři již vytáhli hrozbu vetem. Italský premiér Mario Monti na konferenci v Bruselu řekl, že „orgie škrtů, které některé státy požadují, jsou nekonzistentní“. „Proto si nejsem jistý, že by bylo nezodpovědné od některé země nesouhlasit s návrhem rozpočtu, který by byl neadekvátní,“ dodal. Rakouský premiér Werner Faymann se zase nechal slyšet, že Vídeň nebude souhlasit s tím, že by se stala jedinou zemí, jež přijde o rabat z plateb do společné kasy.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality