Kypr hledá po odmítnutí zdanění vkladů plán B


Marie Bydžovská, EUROSKOP, 20.3.2013

Politici na Kypru se po úterním odmítnutí podmínek plánu pomoci od eurozóny pustili do krizových jednání, která by v zemi odvrátila finanční chaos a státní bankrot. Vedle Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednají kyperští činitelé o finanční pomoci v Rusku.

V úterý večer kyperský parlament odmítl bezprecedentní plán eurozóny na jednorázové zdanění vkladů u kyperských bank. Ten byl pro mezinárodní věřitele podmínkou k tomu, aby od nich země získala finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard Kč). Kypr je nyní v neznámých vodách, protože dosud všechny země, které žádaly EU v posledních třech letech kvůli dluhové krizi o pomoc, přijaly tvrdé podmínky věřitelů v podobě úsporných opatření a reforem.

Jaké možnosti Kypru nyní zbývají? Think tank Open Europe nabízí 4 možné scénáře vývoje, z nichž některé, jak upozorňuje, se mohou navzájem doplňovat.

1. Kyperský parlament odhlasuje upravenou verzi zdanění vkladů – Jak se stalo v EU „běžnou tradicí“, kyperští poslanci hlasování zopakují a přistoupí na mírně změněnou verzi dohody s eurozónou.

2. Eurozóna ustoupí – Ve stínu hrozby, že jeden z členů měnové unie vystoupí a poruší tak „nezvratnost“ jednotné evropské měny, může eurozóna navrhnout Kypru výhodnější podmínky záchranného plánu. Částka 5,8 miliard eur neznamená pro eurozónu horentní sumu. Jen Řecku již zahraniční věřitelé (EU, eurozóna a MMF) přislíbili úvěry přesahující 200 miliard eur.

Pokud by středomořský ostrov přijal potřebných 17 miliard eur prostřednictvím mezinárodní půjčky, zadlužení země by vzrostlo do neudržitelné výše. Eurozóna by musela najít cestu, jak takové břemeno ulehčit. Možnou variantou by byl „sestřih“ dluhopisů, který podstoupilo Řecko, a který měl být výjimečnou neopakovatelnou událostí. Měnová unie by také mohla vyzkoušet novinku, na které se usnesli její lídři na červnovém summitu – záchranný fond ESM by poskytl finance přímo bankám, díky čemuž by se nezvýšilo zadlužení celé země.

3. Kypr dojedná pomoc od Ruska – Kyperský ministr financí Michalis Sarris odcestoval do Moskvy, příslib poskytnutí financí však zatím nedostal. Rusko má na pomoci ostrovnímu státu zájem, protože zdanění vkladů se týká i ruských investorů, kteří mají údajně v místních bankách uloženo 20 miliard eur. Strategickým důvodem, proč malému státu poskytnout úvěr, může být i snaha získat přístup k nedávno objeveným zásobám zemního plynu nedaleko kyperského pobřeží.

4. Kypr opustí eurozónu – Jestliže zúčastněné strany nenaleznou kompromisní řešení, může dojít i k nejméně žádoucímu výsledku – vystoupení Kypru z měnové unie.

Činitelé eurozóny zatím trvají na tom, že jejich nabídka pomoci nadále platí za nezměněných podmínek, to znamená, že středomořský ostrov musí získat zdaněním vkladů 5,8 miliardy eur. „Míč je nyní na kyperské straně,“ řekl po úterním hlasování parlamentu šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Také německá kancléřka Angela Merkelová vyjádřila nad úterním odmítnutím plánu v parlamentu politování a řekla, že evropští partneři nyní od Nikósie čekají nový návrh. „Budeme pokračovat v jednáních, hlavně prostřednictvím trojky. Zvážíme s respektem každý návrh, který Kypr předloží. Německo chce řešení,“ řekla Merkelová.

Tlak na ostrovní stát vystupňovala Evropská centrální banka (ECB). Člen jejího užšího vedení Jörg Asmussen řekl, že ECB nemůže kyperským bankám dodávat peníze, protože bez rychlé rekapitalizace nejsou tyto banky solventní.

Kyperský prezident jedná před březnovou Evropskou radou s H. Van Rompuyem.
Nově zvolený kyperský prezident Nikos Anastasiadis jedná před březnovým summitem s předsedou Evropské rady H. Van Rompuyem. Zdroj: Evropská rada

Jedná se o plánu B

Prezident Nikos Anastasiadis si svolal do svého úřadu stranické předáky a guvernéra centrální banky. Poté se má účastnit zasedání vlády a jednání s činiteli „trojky“, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF. Mezitím jednají vládní ministři s centrální bankou o „plánu B“, řekl vládní mluvčí Christos Stylianides.

V úterý mluvil Anastasiadis telefonicky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dnes jedná kyperský ministr financí Michalis Sarris v Moskvě o další finanční pomoci. V jednáních s ruským protějškem Antonem Siluanovem ministr zatím žádné dohody nedosáhl, chce ale jednat dál. „Budeme v našich diskusích pokračovat, abychom nalezli řešení, od nějž doufáme, že nám poskytnou určitou podporu,“ řekl Sarris.

Pomoc státu nabídla kyperská ortodoxní církev. Její arcibiskup Chrysostomos po dnešním setkání s prezidentem Anastasiadisem řekl, že nabídne vládě úvěr zastavený církevním majetkem. Církve má na ostrově značné majetky a je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank.

V týdnu před víkendovým rozhodnutím o jednorázovém zdanění vkladů v kyperských bankách si tamní politici údajně poslali do zahraničí téměř 4,5 miliardy eur (115 miliard Kč). Napsal to německý zpravodajský server Deutsche Wirtschafts Nachrichten s odvoláním na italskou tiskovou agenturu Ansamed a kyperská média. Podle nich si peníze do ciziny schovali hlavně členové kyperské vlády a lidé z jejího okolí.


Řešení se protahuje. Situace se mezitím zhoršuje

Kyperské banky dnes zůstávají uzavřeny třetí den. Poprvé od víkendové dohody se měly otevřít ve čtvrtek, guvernér centrální banky Spyros Stavrinakis ale řekl, že o tom se ještě nerozhodlo. Po sobotním oznámení dohody Kypřané vyprázdnili bankomaty a po otevření bank by mohli začít masově vybírat vklady.

Kypr požádal EU a MMF o pomoc loni v červnu. Udělal to proto, že dvě jeho největší banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a byly nuceny požádat o pomoc stát. Mezitím se ekonomická situace země značně zhoršila a Kypr potřebuje finance i pro svůj rozpočet, protože už déle než rok nemá přístup na kapitálové trhy.

Kypr musí svou finanční situaci vyřešit před 3. červnem, kdy vyprší splatnost jeho dluhopisů v hodnotě 1,4 miliardy eur. Místní banky jsou však pod ještě větším časovým tlakem. Již třetí den jsou uzavřeny a nebudou se moci znovu otevřít, dokud politici nenaleznou vhodné řešení, protože by hrozil tzv. run na finanční ústavy. Podle think tanku Open Europe se musí eurozóna shodnout na řešení do začátku příštího týdne. Nedostatek likvidity poškozuje velké i malé firmy a oslabení ekonomické aktivity by mělo závažný dopad na hospodářství celého ostrova.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality