Marie Bydžovská, Euroskop, 27.3.2013
Kypr je zachráněn před bankrotem. Eurozóna však podle komentátorů na středomořském ostrově utrpěla tvrdé rány, především pro těžce udržovanou důvěru mezi severem a jihem.
Kyperské úřady pokračují v přípravách na opětné otevření bank ve čtvrtek, což má obnovit chod běžného hospodářství. Podle ekonomů však budou dopady záchranného plánu pro ostrovní stát bolestivé. Omezení finančního sektoru a očekávaný odchod bohatých Rusů způsobí recesi a růst nezaměstnanosti.
Kyperské drama ale nebude bez následků ani pro eurozónu. Podívejme se proto na komentáře světového tisku, jaké dopady podle něj bude mít dění na malém Kypru na celý měnový klub.
Sever proti Jihu?
Německý magazín Der Spiegel si všímá toho, jak dění okolo kyperského záchranného plánu vedlo k poklesu vzájemné důvěry mezi členy měnové unie. Ta je přitom nejdůležitějším stavebním kamenem a tmelem měnových unií.
„Zatímco mnozí ze severu pochybují o ochotě politiků v Římě či Athénách provést potřebné reformy, obyvatelé jihu jsou stále více naštvaní na diktát úspor z Berlína, Bruselu a Frankfurtu,“ napsal německý magazín.
K podobným závěrům dospěli i komentátoři dalších renomovaných médií. Gideon Rachman z Financial Times napsal, že „hlavním problémem eurozóny zůstává propast v důvěře a politické kultuře mezi severem a jihem“.
„Před propuknutím krize bylo považováno za politicky nekorektní, dokonce xenofobní, naznačit, že standardy poctivosti ve veřejném životě se napříč Evropou zásadně liší a že to představuje významný problém pro vytváření toho, co je označováno za „stále užší unii“. Nyní je zjevné, že nedostatek důvěry a rozdílnost politické kultury jsou přinejmenším stejně důležité jako ekonomické rozdíly,“ poznamenává Rachman.
Nenáviděné Německo
Portál Euobserver zase upozorňuje, že v průběhu krize narůstá především na jihu eurozóny pocit, že veškeré dění v měnovém klubu ovládá Německo, které se stále více chová jako lídr třídy, který tyranizuje své slabší spolužáky. Proti takovým nařčením se vymezil německý ministr financí Wolfgang Schäuble v televizi ZDF slovy, že se jedná o závist úspěšnému Německu. „Vždycky, když má někdo lepší výsledky, ostatní, kteří mají více problémů, tak trochu závidí,“ řekl ministr.
Financial Times se zamyslel nad tím, čím je hněv proti největšímu státu EU způsoben. Jednou z počátečních příčin je podle deníku vyhrocená situace eurozóny, v níž si němečtí daňoví poplatníci začínají uvědomovat, že záchrana měnového klubu je bude stát obrovské sumy. Německo tak nemůže dále schovávat své národní zájmy, jak se dělo po dlouhé desítky let.
Berlín navíc oproti většině metropolí EU má jasný plán, jak ekonomické problémy řešit. V jeho jádru stojí rozpočtové úspory doprovázené strukturálními reformami. Taková medicína se však velké části Evropy nelíbí a na kontinentu tak roste silný proud protestující proti úsporám.
Na druhou stranu je nastalý stav důsledkem nejen německé síly, ale i slabosti ostatních evropských zemí, především Francie. Zatímco od prvopočátků evropského sjednocování hráli francouzští politici jako Robert Schuman nebo Jacques Delors zásadní roli, dnes francouzský prezident německé kancléřce sotva sekunduje, nabízí další příčinu Financial Times.
Kdo to zaplatí?
Rozkol mezi severem a jihem a rostoucí nenávist vůči Německu ale nejsou tím jediným, co oslabuje vzájemnou důvěru mezi členy eurozóny. V pozadí stále stojí otázka, na kterou se politici neodvažují dát jasnou odpověď, a to: „Kdo překonání krize a záchranu měnové unie zaplatí?“
V tomto ohledu je řešení problémů Kypru přelomovým případem. Oproti zemím, které již byly v posledních letech zachraňovány před bankrotem, tentokrát musejí nést náklady i vkladatelé v bankách. Například vklady nad 100.000 eur (2,6 milionu korun) ve druhé největší komerční bance Laiki zasáhnou podle kyperského ministra financí Michalise Sarrise škrty až ve výši 80 procent. Konta, která nedosahují 100 tisíc eur, jsou se zvláštní daně vyjmuta, přesto se jedná o důležitý precedent.
Zásadní důležitost této otázky ukázaly reakce na výrok nového šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema, který se nechal slyšet, že záchranný plán pro Kypr se může stát modelem pro řešení bankovních problémů i v dalších zemích eurozóny. Dosud nesli náklady řešení krize eura především daňoví poplatníci, nově by podle šéfa skupiny ministrů financí eurozóny měli nejdříve přispět na záchranu viníci, tedy v případě Kypru a dalších zemí přebujelý bankovní systém.
Výrok vyvolal obavy na burze, které vedly k oslabení kurzu eura a akciových indexů. Již po pár hodinách proto Dijsselbloem svá slova zmírnil. „Kypr je zvláštní případ s neobyčejnými výzvami,“ uvedl ve sdělení, které mělo jeho původní rozhovor s Reuters a Financial Times upřesnit. Makroekonomické adaptační programy jsou pro postižené země šity na míru a nebudou využity jako modely či předlohy.“
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop