Marie Bydžovská, Euroskop, 4.6. 2013
Eurozóna by měla mít stálého prezidenta, vlastní rozpočet a specifickou strukturu v nově zvoleném Evropském parlamentu.
Ve společném dokumentu to minulý čtvrtek nastínili lídři dvou největších zemí platících eurem – Angela Merkelová a Francois Hollande.
Za působení francouzského prezidenta Sarkozyho platilo v Evropě vždy to, co řeklo duo „Merkozy“. Od výměny hlavy Elysejského paláce loni v květnu se však zdálo, že Paříž s Berlínem nemohou nalézt společnou řeč. Ticho prolomila společná devítistranná deklarace, kterou představili nejvyšší představitelé Německa a Francie během návštěvy Angely Merkelové v Paříži. „V Evropě neprožíváme normální dobu, mnoho věcí musí nabrat mnohem rychlejší spád,“ vyjádřila urgentnost navrhovaných opatření kancléřka Merkelová.
Silnější instituce eurozóny
Podle Merkelové a Hollanda by měla eurozóna získat silnější institucionální strukturu. „Pokud jde o organizaci správy ekonomických záležitostí, oba se shodujeme, že by mělo být více summitů eurozóny, které by vedl předseda euroskupiny na plný úvazek s posílenými pravomocemi,“ řekl Hollande. Neměli by se scházet pouze ministři financí, ale i další resortní ministři – například politici odpovědní za hospodářství nebo zaměstnanost a sociální otázky.
Obzvláště radikální je návrh, aby se v rámci Evropského parlamentu utvořila skupina pověřená záležitostmi souvisejícími s měnovou unií. Státy platící eurem by také uzavíraly závazné smlouvy s evropskými institucemi, jež by stanovovaly opatření k reformě hospodářství. Nejviditelnější změnou má být vznik postu stálého předsedy euroskupiny, jakéhosi prezidenta eurozóny.
Pan euro na plný úvazek
Na euroskupině se zatím schází ministři financí členských zemí států platících eurem a snaží se formulovat společný postoj k důležitým otázkám, v posledních letech hlavně k dluhové krizi. Předseda euroskupiny je volen na 2,5 roku. Nyní se jedná o funkci na „částečný úvazek“, protože šéf euroskupiny zatím vždy zastával i důležitou politickou funkci ve vlastním státě. Od ledna řídí euroskupinu nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který nahradil lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera. Ten ji vedl v letech 2005-2013.
Na hlavu nového „pana euro“ se ale snáší stále více kritiky. Ze strany vysoce postavených evropských i národních představitelů na jeho adresu zaznívá dlouhý seznam stížností. Mnohým vadí, že kontrolu nad euroskupinou prý postupně přebírají úředníci nizozemského ministerstva financí.
Berlín rovněž popudila Dijsselbloemova prohlášení, když během březnového rozhovoru s deníkem Financial Times řekl, že majitelé kont by v budoucnu měli více přispívat na záchranu bank. Evropské země o tomto problému stále jednají. Ne všichni jsou totiž této myšlence nakloněni. Neexistuje shoda, kdy lze takové opatření uplatnit, či zda by jako první měli přinést oběti akcionáři, majitelé dluhopisů, nebo majitelé kont. Akcie evropských bank následkem Dijsselbloemových prohlášení klesly.
Deník Financial Times proto spekuluje, zda za plánem ustavit stálého předsedu euroskupiny nestojí snaha odstavit současného nizozemského šéfa.
Žádné nové pravomoci pro Komisi
Paříž a Berlín se také shodnou v otázce role Evropské komise a její role v institucionální striktuře EU. „Komise není od toho, aby nám diktovala, co máme dělat. Má pouze říct, že Francie má obnovit rovnováhu veřejných financí,“ vymezil se Hollande ostře ke kritice svojí země za nedostatečné reformy, kterou Komise zveřejnila minulý týden v rámci pravidelného hodnocení členských států. Tento úkol jí stanovuje evropský semestr.
„Pokud jde o strukturální reformy, zejména důchodové reformy, je jen a jen na nás, abychom řekli, jaká bude správná cesta k dosažení cíle,“ dodal. Tento týden jej v rozhovoru pro magazín Spiegel podpořila i Merkelová. „V příštích několika letech nevidím potřebu předávat více pravomocí komisi v Bruselu,“ uvedla Merkelová.
Hollande a Merkelová podle agentury Reuters předloží ostatním evropským představitelům společné návrhy ohledně budoucího řízení eurozóny před červnovým summitem Evropské unie. Společná iniciativa Paříže a Berlína má i odvrácenou tvář. Podle deníku Handelsblatt by „eurozóna udělala obrovský krok k přestřižení pupeční šňůry, která ji pojí s Unií“.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop