Marie Bydžovská, Euroskop, 12.9. 2013
Daň z finančních transakcí, známá jako daň Robina Hooda, kterou plánuje zavést 11 členských států EU, je nelegální. Tvrdí to posudek právní služby Rady. Podle expertů z Evropské komise je ale naprosto v souladu s evropským právem. V čem spočívá jádro sporu a proč si některé státy EU chtějí „hrát na Robina Hooda“ a proč se to jiným zemím nelíbí?
Myšlenka zdanění finančních transakcí je mezi veřejností velmi populární, a proto se po různě dlouhých obdobích pravidelně vynořuje. Přišel s ní již ve 30. letech 20. století John Maynard Keynes. Jeho nápad brzy zapadl a opět se vynořil v 70. letech, kdy jej nadnesl známý britský ekonom James Tobin. A zatím naposledy jí vzkřísila v době krize EU, která jednak chtěla „potrestat“ hamižné bankéře a jednak získat zdroj příjmů veřejných rozpočtů.
Platili by i Češi
Avšak tento týden do médií pronikl neveřejný dokument právní služby Rady, který argumentuje, že navrhovaná daň z finančních transakcí přesahuje jurisdikci členských států v daňové oblasti, není v souladu s právem EU, protože zasahuje do daňových kompetencí nezúčastněných států, je diskriminační a může narušit hospodářskou soutěž.
Hlavním problémem, na který experti instituce zastupující zájmy členských států poukázali, je ustanovení, že by dani podléhaly i finanční transakce, které proběhly v jiných než 11 zemích účastnících se posílené spolupráce. V případě, že jeden z účastníků obchodu sídlí v zemi, která se do posílené spolupráce zapojila.
To znamená, že pokud by například česká firma prováděla transakci s německou společností, podléhala by daná operace finanční dani. Je navíc pravděpodobné, že by do výběru daně byly zapojeny české instituce, což by pro stát přineslo dodatečné administrativní náklady.
Vyhraná bitva pro Brity. Boj ale nekončí
Proti zmíněnému pravidlu se již dříve ostře stavěla Velká Británie, která návrh z dílny Evropské komise žalovala u Evropského soudního dvora. A ve své opozici nebyla osamocena. Ke kritice se přidala Asociace globálních finančních trhů spolu s finančními asociacemi z Austrálie, Kanady a Jižní Koreje, které zaslaly společný dopis lídrům skupiny G-20, v němž varují, že navrhovaná daň má „bezprecedentní exteritoriální dopad, zvýší volatilitu na trzích a ohrozí úspory a hospodářský růst“.
Avšak na druhé straně bojiště finanční daň tvrdě hájí její tvůrce – Evropská komise. Mluvčí Komisaře pro daňové otázky řekla serveru Euobserver, že dotyčná zpráva se zabývala pouze částí legislativního návrhu a zákonodárný sbor EU nadále trvá na stanovisku, že daň je „právně naprosto v pořádku a odpovídá Smlouvám EU i mezinárodnímu daňovému právu“.
Také z Berlína přišel jasný signál, že nehodlá od plánovaného zdanění ustoupit. „Německá vláda usiluje o rychlé zavedení daně z finančních transakcí. Chceme, aby se finanční sektor vhodným způsobem zapojil do sdílení nákladů za finanční krizi. Na tom se nic nezměnilo, nechal se slyšet Bertrand Benoit, mluvčí ministra financí Wolfganga Schäubleho.
Daň z finančních transakcí chce přijmout vedle Německa také Francie, Itálie, Španělsko, Belgie, Rakousko, Portugalsko, Řecko, Slovinsko, Slovensko a Estonsko. Zdanění by mělo dosahovat výše 0,1 procent u obchodů s akciemi a dluhopisy a 0,01 procent pro finanční deriváty (futures, opce a podobně). Podle odhadů EU by měla ročně přinést státním rozpočtům 35 miliard eur.
Postoj právní služby Rady nikoho nezavazuje k rozhodnutí, a tak patrně boje o daň Robina Hooda budou pokračovat. Jaká bude její výsledná podoba, jestli nějaká bude, zůstane ale ještě po mnoho měsíců ve hvězdách.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop