EU čeká kontrola největších bank. Kdo zaplatí objevené ztráty?


Marie Bydžovská, Euroskop, 1.11. 2013

Ve stínu špionážní aféry zaniklo důležité téma nedávného setkání nejvyšších představitelů států EU v Bruselu. Při večerní části lídry oslovil guvernér Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi, který jim představil plánované zátěžové testy největších bank eurozóny. Jejich výsledky budou klíčové pro vytváření bankovní unie a ukáží, zda je krize již opravdu otázkou minulosti.

„Důkladné zhodnocení, jednotně uplatňované pro všechny významné banky, jež představují asi 85 procent bankovního systému eurozóny, je důležitým krokem vpřed pro Evropu a pro budoucnost ekonomiky eurozóny,“ okomentoval plán guvernér ECB Mario Draghi. „Očekáváme, že toto posouzení posílí důvěru soukromého sektoru v dobrý stav bankovního sektoru eurozóny a v kvalitu bankovních bilancí,“ dodal.

Podle analytiků bankám chybí 100 miliard eur

Jeho optimismus ale všichni nesdílejí. Někteří analytici upozorňují, že v případě, že pravidla budou nastavena přísně a odhalí nečekaně velké problémy v některých bankách, mohly by testy naopak důvěru podkopat. Po oznámení rozhodnutí zahájit zátěžové testy výrazně klesly hodnoty akcií evropských bank. Zásadní otázkou, na kterou stále Evropská unie nenašla odpověď, zůstává, kdo dodá finance, pokud testy objeví, že bankám peníze chybí. ECB stanovila podmínku, že banky musí mít alespoň 8 % základního kapitálu.

Průběh zátěžových testů

Komplexní testy předních bank v eurozóně zahájí ECB v listopadu. Měly by trvat zhruba rok a budou se týkat 128 bank v regionu. Předběžný seznam obsahuje 24 německých, 16 španělských, 15 italských, 13 francouzských, sedm holandských, pět irských bankovních domů a po čtyřech bankách v Řecku, Portugalsku a na Kypru.

Českých bank se kontrola netýká. Ze zahraničních bank působících v Česku se testů zúčastní mimo jiné rakouské Erste Group, belgické KBC, francouzské Société Générale a italské UniCredit. Na Slovensku budou testované Slovenská spořitelna, Všeobecná úverová banka a Tatra banka.

Frankfurtská banka si přeje, aby pravidla testů byla nastavena přísně. Měsíc po skončení zkoušek, totiž převezme nad prověřovanými finančními institucemi kontrolu a nechce, aby se musela potýkat s podobnými krizemi, jaké v roce 2011 a 2012 zažilo Irsko a poté Španělsko. Finanční systém obou zemí přitom úspěšně prošel zátěžovými testy skončenými o několik měsíců dříve.

Odhady, kolik dodatečného kapitálu banky potřebují, se pohybují okolo 50 miliard eur. Avšak zátěžové testy mohou odhalit ještě významnější mezery v jejich bilancích, protože budou pracovat i s negativními scénáři, pro které by finanční instituce potřebovaly větší rezervy. Odhaduje se, že nakonec bude potřeba dodat kapitál ve výši asi 100 miliard eur.

První budou platit investoři

V současnosti vede EU spor o tom, kdo má chybějící prostředky poskytnout. Mario Draghi dává přednost možnosti, že problematické banky by získali peníze ze záchranného fondu ESM. To se ale nelíbí Německu, které trvá na tom, že rekapitalizaci bank mají na zodpovědnosti jednotlivé státy.

Podle posledního usnesení ze summitu by členské státy měly připravit vnitrostátní mechanismy jištění pro banky v potížích (tzv. backstops), přičemž by měla být uplatňována pravidla pro státní podporu. Evropské nástroje budou k dispozici podle dosud dohodnutých pravidel, tedy stejně jako v případě potíží španělských bank – záchranný fond ESM poskytne peníze danému státu, jenž z nich následně podpoří finanční instituce.

Úplně první by nicméně měli nastoupit peníze soukromých investorů. Kapitál bude získán běžnými nástroji na trhu, nebo pokud to nebude stačit, budou zapojeni držitelé dluhopisů (tzv. bail-in). Definitivní pravidla stanoví Jednotný rezoluční mechanismus (SRM), o jehož finální verzi se v Evropě stále vedou spory. Rozhodující slovo bude mít patrně Německo, které je stále méně ochotné podporovat sdílení nákladů za banky v potížích.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality