Marie Bydžovská, Euroskop, 3.1. 2014
Lotyšsko se spolu s příchodem nového roku stalo 18. zemí eurozóny. Počet obyvatel států, v nichž se platí eurem, dosáhl šťastných 333 milionů. Samotní Lotyši však mnoho radosti z přijetí eura najevo nedávají. 58 procent z nich se v průzkumu vyslovilo proti připojení k evropské měnové unii.
Na konci roku zveřejnila lotyšská agentura SKDS průzkum, podle nějž 58 procent obyvatel nesouhlasí se změnou měny. Pouze pětina naopak již třetí změnu platidla od pádu komunistického režimu vítá. Po vyhlášení nezávislosti nejprve malá baltská země v roce 1992 vyměnila sovětský za lotyšský rubl a o rok poté se rozhodla pro návrat k latu, kterým její obyvatelé platili v předsovětské éře.
Oproti případnému budoucímu přistoupení Česka k eurozóně nenastala pro Lotyšsko z hlediska měnové politiky zásadní změna. Jeho vedení se rozhodlo již v roce 2004 navázat kurz latu na euro a tím se de facto vzdalo vlastní monetární politiky.
Přesto se Lotyši bojí, že nová měna způsobí inflaci a že budou muset platit na záchranu problematických členů klubu jako Řecko nebo Kypr. Lotyšsko bude jako člen eurozóny přispívat do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který pomáhá zemím eurozóny v problémech. Celkem se bude podílet 320 miliony eur (téměř devět miliard Kč). V příštích pěti letech bude platit do ESM 40 milionů eur ročně a zbytek vloží později.
Lotyši euro zatím moc nechtějí. Proti je 58 procent lidí. Ministr financí Andris Vilks ale věří, že se názor lidí po zkušenostech změní. (foto: čtk)
Těžké dopady krize
Dvoumilionová pobaltská země přitom sama zakusila ostny finanční krize. V roce 2008 se stala jednou z jejích prvních evropských obětí. Díky téměř drakonickým opatřením se jí povedlo z nejtěžšího dostat a v letech 2011 a 2012 zaznamenala nejvyšší hospodářský růst z celé EU (5,3 respektive 5 procent HDP).
Ačkoliv lotyšské ekonomické zotavení bylo příkladné, a země je dávána za vzor problémovým zemím eurozóny, mělo i svou odvrácenou stránku. Odhaduje se, že během několika let zemi opustilo kolem desetiny obyvatel a míra sociální nerovnosti a ohrožení chudobou je v ní podle Eurostatu nejvyšší z celé EU.
Arnis Kaktins, ředitel agentury, která prováděla výzkum o oblíbenosti eura, se nicméně domnívá, že popularita nové měny mezi veřejností se zvýší, až se ukáže, že obavy byly zbytečné. Stejný názor má ministr financí Andris Vilks. „Abychom dosáhli nadpoloviční podpory eura, musíme jej nejprve zavést,“ řekl pro Financial Times.
Do eurozóny kvůli Rusku
Vstup do eurozóny také neměl jen ekonomické důvody. Lotyšská vláda podle listu Financial Times argumentuje mimo jiné tím, že zavedení eura představuje dodatečnou ochranu před tlaky ze strany Ruska. Ministr Vilks v tomto směru poukázal na situaci na Ukrajině. Ta letos na poslední chvíli odmítla dohodu o přidružení k Evropské unii a dala přednost užší spolupráci s Ruskem, což vyvolalo rozsáhlé protesty v Kyjevě a v dalších ukrajinských městech.
Ekonomické vazby na Rusko jsou ale také potencionálním kostlivcem ve skříni, který se může za pár let projevit jako vážný problém. Agentura AP dokonce varuje, že s Lotyšskem může do eurozóny přijít příliv špinavých peněz.
Téměř polovina vkladů v lotyšských bankách pochází podle AP ze zahraničí, což je nezvykle vysoký podíl. Nejčastěji do Lotyšska směřují peníze z postsovětských republik. A jejich množství dále roste. Na začátku roku 2013 dosáhly zahraniční depozita o 17,7 procent vyšší hodnoty, než ve stejné době v předcházejícím roce.
Statistiky ukazují, že v Lotyšsku narůstal objem financí ze zahraniční v době, kdy se ruští podnikatelé stahovali po propuknutí bankovní krize z Kypru. Podle analytiků to může značit, že ruští byznysmeni se ze středomořského ráje přesunuli do pobaltského Lotyšska. Jasné důkazy o takových finančních tocích však neexistují. Pro ruské byznysmeny je nicméně Lotyšsko přirozenou destinací, láká je geografická blízkost i možnost dorozumět se mateřskou řečí.
„Krátce poté, co se Lotyšsko stane členem měnové unie, předpokládám, že budeme svědky vzrůstu množství špinavých peněz, které budou proudit do eurozóny,“ řekl pro AP Mark Galleti, profesor New York University, který se zabývá organizovaným zločinem v zemích bývalého Sovětského svazu.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop