Merkelová v izolaci: Evropani nechtějí šetřit


Marie Bydžovská, Euroskop, 9.9. 2014

Ta otázka se objevila již v době nejhlubší krize eurozóny. Lze se z hospodářských problémů dostat pomocí přísných rozpočtových politik? I několik let od začátku krize odpověď na ni stále radikálně rozděluje evropské politiky. Kdysi neporazitelná zastánkyně šetření kancléřka Angela Merkelová má proti sobě čím dál silnější opozici.

Německé kancléřství tlačí již několikátý rok na rozhazovačné státy, aby utáhly rozpočtové výdaje. V poslední době je však stále osamělejší, a opozice proti této politice sílí.

Nejhlasitější ze zastánců povolení rozpočtových stavidel jsou francouzský prezident Francois Hollande a italský premiér Matteo Renzi. Druhý zmiňovaný se do čela vlády postavil teprve v únoru, stačil si však již u evropských kolegů vybudovat značný respekt jako osobnost, s kterou musí při důležitých rozhodováních počítat.

Nečekaný telefonát Merkelové

Na stranu Hollandea a Renziho se přiklonil i nově zvolený předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. A kromě politiků mají zastánci flexibilnějšího výkladu Paktu stability oporu i v tak vážených institucích, jakými jsou Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka (ECB).

Postoj guvernéra ECB Maria Draghiho zalarmoval Berlín nejsilněji. Na každoroční konferenci centrálních bankéřů v Jackson Hole Draghi zúčastněné překvapil, když se vyjádřil, že „existuje prostor pro fiskální politiky, které budou příznivější hospodářskému růstu“. Tento komentář byl chápán jako podpora návrhům francouzského prezidenta, aby evropské státy uvolnily rozpočtové politiky a podpořili tak skomírající hospodářský růst.

Vyjádření nenechalo Angelu Merkelovou v klidu. Výsledkem byl poněkud nezvyklý telefonát mezi německou kancléřkou a guvernérem Evropské centrální banky. Jak Merkelová, tak její ministr financí Wolfgang Schäuble se jinak urputně brání možnosti, že by byli nařčeni, že se snaží ovlivnit chování centrální banky.

Investiční program? Chyba!

V rozhovoru se Merkelová zajímala o smysl Draghiho slov z Jackson Hole. Pokud by totiž měla znamenat příklon k rozmělnění rozpočtové disciplíny, zbyla v táboře zastánců šetření téměř osamocená. Podle zdrojů týdeníku Der Spiegel však Draghi kancléřku ujistil, že se nemusí obávat, protože hned následující úsek jeho proslovu byl věnován potřebě strukturálních reforem v ekonomicky churavějících státech.

Veřejně německé vládní kruhy Draghiho slova nekomentovala, ale anonymně se německý diplomat vyjádřil pro Der Spiegel. „Nerozumíme Draghiho slovům stejně, jako je chápou jinde. Pokud ale opravdu volá po investičním programu, byla by to chyba,“ řekl.

Těžká hlava z Francie

Německé kancléřství bojuje proti „zastáncům rozmařilosti“ i na dalších frontách. Dlouhé týdny se snažilo zabránit francouzskému kandidátovi na komisaře EU Pierrovi Moscovicimu, aby získal portfolio měnové politiky. Podle Der Spiegel nakonec ustoupilo, ale zajistilo, aby byl Moscovici kontrolován. Komisařem, který bude zaštiťovat celou oblast hospodářských politik, by se totiž měl stát zástupce severoevropského přístupu Jyrki Katainen, bývalý premiér Finska.

Francouzi ale vůbec dělají Merkelové těžkou hlavu. Zatímco jihoevropské země, kterým reálně hrozil bankrot, se začínají zotavovat, francouzské hospodářské výsledky padají stále hlouběji – ekonomika stagnuje, konkurenceschopnost klesá, nezaměstnanost roste a je téměř jisté, že Francie neudrží rozpočtový deficit pod úrovní tří procent, jak dovoluje evropská legislativa.

„Pro Francii není pět minut před dvanáctou, pro Francii již nastala půlnoc,“ řekl Gunther Krichbaum, předseda výboru pro EU v Bundestagu z vládní CDU.

Berlín tak brzy čeká těžké dilema. Podpoří proceduru infringmentu proti Francii za porušení pravidel, nebo umožní flexibilnější chápání závazku udržet rozpočtový schodek pod tři procenta, jak požaduje Hollande?

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality