Co Řekové chtějí?


Marie Bydžovská, Euroskop, 12.2. 2014

Ministři financí eurozóny se během sedmi hodin diskuzí na mimořádném setkání Euroskupiny nedokázali s Řeckem dohodnout ani na závěrečném prohlášení. Ministerské rozhovory budou pokračovat v pondělí. Mezitím se dnes poprvé setkají na Evropské radě premiér Alexis Tsipras s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Podle evropských diplomatů byl na stole návrh, jak by mělo Řecko v eurozóně postupovat. Řecká delegace nejprve konzultovala telefonicky jeho znění s vládou v Aténách, ale nakonec s ním nesouhlasila. Vláda Alexise Tsiprase trvá na tom, že nynější záchranný program, který má během dvou týdnů skončit, není v dosavadní podobě přijatelný.

V navrhovaném dokumentu, jehož text získala agentura Reuters, ministři financí eurozóny doporučovali prodloužit nynější dohodu o záchranném programu jako „překlenovací“ do doby, než bude dosaženo dohody o programu novém. Podle zdroje Euroskopu toto období mělo trvat přibližně do června. Řecká delegace ale trvala na tom, že existující program prodloužit nechce.

Podle agentury AP průběh jednání v Bruselu potvrdil hluboké rozpory a ukázal, že cesta ke shodě je daleká. Varufakis podle diplomatů jasně řekl, že Řecko chce s Bruselem uzavřít novou smlouvu a vysvětlil, proč je ta dosavadní nepřijatelná.

Struktura řeckého dluhu

Další grafy k Řecku v našem dalším článku

Čtyřbodový plán

Varufakis již předem v řeckém parlamentu předestřel, že hodlá vést v Bruselu tvrdá jednání. „Nevyhledáváme konflikt. Uděláme vše, abychom se mu vyhnuli. Ale není to vyjednávání, pokud střet vylučujete,“ zdůraznil ministr při rozpravě před hlasováním o důvěře vládě.

V rozhovoru pro německý magazín Stern Varufakis ve středu zdůraznil, že jeho země nedokáže v krátkodobém výhledu obsloužit státní dluh a bude potřebovat jeho „sestřih“ či restrukturalizaci.

O požadavcích Athén informoval před schůzkou v Bruselu řecký deník Kathimerini. Varufakis podle něj ministrům představil čtyřbodový plán. Ten zahrnuje přechodný úvěr, který by Řecku umožnil překonat období potřebné k dojednání nových podmínek řešení státního dluhu. „New Deal“, neboli Nový úděl, vyjednaný s věřiteli by poté zahájil platnost v září.

Řecko je prý ochotné zachovat zhruba 70 procent z reforem požadovaných na základě končícího mezinárodního záchranného programu, pokud mu bude zbytek odpuštěn. Vypuštěnou část programu by nahradilo desetibodovým seznamem reforem, jenž by jeho představitelé dojednali s OECD.

Dále Řekové chtějí snížit plánovaný primární rozpočtový přebytek na rok 2015 z tří na 1,49 procent HDP. Třetím bodem plánu je snížení zadlužení prostřednictvím výměny řeckých dluhopisů vlastněných eurozónou, tzv. swapu. Splácení vyměněných dluhopisů by bylo svázané s hospodářským růstem. Posledním požadavkem je, aby eurozóna dovolila Athénám řešit „humanitární krizi“.

Řekové proti Němcům?

Oproti řeckým požadavkům se v posledních dnech nejostřeji vymezovali němečtí politici a média. Nekompromisní byl ve své rétorice ministr financí Wolfgang Schäuble. Po středeční schůzce Euroskupiny se vyjádřil, že pokud Řecko není ochotné požádat o prodloužení současného záchranného úvěru – největšího ve finanční historii – potom vylučuje možnost další asistence či odpuštění dluhů.

Oproti němu kancléřka Merkelová byla na výroky k současnému dění v Řecku skoupá a i se svým řeckým protějškem se poprvé od tamních voleb sejde až dnes na summitu. Alexis Tsipras přitom v posledních dnech navštívil celou řadu předsedů vlád.

Co si myslí veřejnost?

Řekové, a zdaleka ne jen voliči vítězné SYRIZY, podle průzkumu agentury ALCO za svou vládou stojí. 75 procent dotázaných řeklo, že podporuje vládní vyjednávací linii, na jejímž základě má skončit dosavadní mezinárodní program pomoci společně s vnucenými úspornými opatřeními a strukturálními reformami. 67 procent oslovených schvaluje celkové politické vize, které kabinet představil v těchto dnech v parlamentu.

Naopak německá veřejnost podporuje neústupný přístup k athénským požadavkům. Podle průzkumu agentury INSA pro webový portál magazínu Focus si 48 procent Němců přeje odchod Řecka z eurozóny. Za jeho setrvání v měnovém klubu se staví jen 29 procent populace.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality