Marie Bydžovská, Euroskop, 16.2. 2015
Ministři financí zemí platících eurem se dnes v Bruselu pokusí dohodnout, jak dál s řeckým dluhem. Z Athén v neděli zaznělo, že rozhovory budou těžké a výsledek jednání nejistý. Ustoupit nechce ani jedna strana. Stále více se tak blíží hrozba nechtěného odchodu Řecka z eurozóny. Podle analytika AMO Kryštofa Kruliše by to nemuselo znamenat katastrofu.
„Postoje se zdají být tak nesmiřitelné, že si lze těžko představit, že by jedna ze stran ustoupila, tak aby dnes bylo nalezeno definitivní dlouhodobé řešení,“ řekl pro Euroskop analytik AMO Kryštof Kruliš o šanci, že jednání ministrů financí bude úspěšné. „Pravděpodobnější je, že se podaří nalézt překlenovací řešení, aby se problém posunul do budoucna,“ dodal.
Poslední schůzka Euroskupiny minulou středu zkrachovala, když ministr financí Janis Varufakis po telefonické konzultaci s Aténami odmítl podepsat už připravené společné prohlášení. O den později ale premiér Alexis Tsipras souhlasil s expertními jednáními mezi řeckou vládou a zástupci věřitelských institucí – tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Odborníci měli pro dnešní schůzku připravit technický přehled shod a rozdílů v názorech obou stran.
Nesmiřitelné postoje
„(Řecko) nebude pokračovat v programu, který má rysy (záchranných) programů předchozích vlád,“ řekl o víkendu v řecké televizi mluvčí vlády Gabriel Sakellaridis. Řecko a Evropská unie se podle něj dohodly na potřebě „národního reformního plánu“ s cílem postavit ekonomiku na nohy, zároveň dodal, že nová levicová vláda premiéra Alexise Tsiprase nemá v úmyslu zpronevěřit se slibu, který dala voličům.
Od konce ledna, kdy se Tsiprasova vláda ujala funkce, už odstoupila od některých plánů předchozí vlády. Athény zastavily prodej největšího řeckého přístavu Pireus, sešlo i z privatizace dominantní elektrárenské společnosti PPC a státního plynárenského podniku DEPA. Zastaví se zřejmě i projekt těžby zlata, v němž se angažuje firma z Kanady a neuskuteční se asi ani rozvoj území, kde bývalo staré aténské letiště.
Na druhé straně především Berlín požaduje, aby Řekové plnili závazky, jež na sebe vzali při přijetí záchranného úvěru. Ministr financí Wolfgang Schäuble v pondělním rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk řekl, že Řekové si zvolili vládu, která se chová „nezodpovědně“. „Z toho, co jsem o víkendu zaslechl o technických rozhovorech, jsem velmi skeptický, dostaneme ale dnes zprávu a pak uvidíme,“ řekl.
Odchod z eurozóny výměnou za odpuštění dluhů
Jenomže čas na řešení řeckých problémů se krátí, protože na konci února Řecku skončí současný záchranný program. Země by se poté mohla dostat do závažných finančních potíží. Ačkoliv ani jedna strana si odchod Řecka z eurozóny nepřeje, hrozba, že dění vyústí až k němu, každým dnem narůstá.
Podle Kruliše však toto východisko nemusí nutně znamenat katastrofu. „Mohl by to být vzájemně přijatelný kompromis, který by obě strany samozřejmě bolel, a reagovaly by na něj citlivě. Ale z dlouhodobého hlediska by to znamenalo, že eurozóna by získala konzistentnější podobu zemí, které jsou si ekonomicky bližší,“ řekl Kruliš. „Řecko by zase mělo svojí měnu, která by mu umožnila vlastní monetární politiku, čímž by mohlo ovlivňovat ekonomický cyklus,“ dodal.
Athény by podle Kruliše mohly souhlasit s odchodem z eurozóny výměnou za odpuštění části dluhů. „Pokud by se udržely dluhy ve stávající výši, bylo by v případě vystoupení z eurozóny obtížné, aby je Řecko mohlo splácet. Drachma by patrně velmi rychle ztrácela hodnotu vůči ostatním měnám a situace by byla neudržitelná,“ řekl.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop