Řecko a eurozóna: 5 let v datech


Euroskop, čtk, 1.7. 2015

Řecko dostalo od roku 2010 od mezinárodních věřitelů dva záchranné balíky pomoci v hodnotě 240 miliard eur. Posledních 7,2 miliardy jim ale nebude vyplaceno.

V současnosti činí státní dluh Řecka 320 miliard eur. Téměř 80 procent dluží země Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a eurozóně. Řecko začalo platit eurem 1. ledna 2002. V listopadu 2004 vyšlo najevo, že se Řecko dostalo do eurozóny díky statistickým podvodům vlády Kostase Simitise.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: 3 scénáře vývoje v Řecku podle Euroskopu

A takto šel čas v řecké krizi

2. května 2010 – Schválena tříletá pomoc Řecku ve výši 110 miliard eur. Státy eurozóny přispěly 80 miliardami eur, zbytek peněz dodal MMF. Šlo o vůbec první sanaci země eurozóny jejími členy.

21. února 2012 – Ministři financí eurozóny schválili druhý balík pomoci pro Řecko ve výši 130 miliard eur. Začal platit do konce roku 2014 (později prodloužen do února, pak do 30. června 2015). Soukromí věřitelé v rámci výměny dluhopisů souhlasili s odpisem 53 procent dluhu, který se tak snížil o 100 miliard eur.

31. října 2011 – Oznámení premiéra Jorgose Papandrea vypsat o pomoci od eurozóny referendum vyvolalo šok na finančních trzích i mezi evropskými politiky. Vláda a opozice se posléze dohodly na předčasných volbách. 10. listopadu stanul v čele přechodné vlády ekonom a bývalý guvernér řecké centrální banky Lukas Papadimos.

6. května 2012 – Předčasné volby vyhrála konzervativní strana Národní demokracie, ale jen s malým náskokem před Koalicí radikální levice (SYRIZA), třetí skončili socialisté. Žádný z lídrů těchto stran nedokázal sestavit vládu.

17. června 2012 – V dalších předčasných volbách opět zvítězila Národní demokracie před koalicé SYRIZA. Tři dny nato jmenoval prezident Karolos Papulias premiérem šéfa konzervativců Antonise Samarase.

29. prosince 2014 – Parlament ani napotřetí nedokázal zvolit prezidenta. Z ústavy proto musely být vyhlášeny předčasné parlamentní volby.

25. ledna 2015 – Předčasné volby vyhrála opoziční levicová SYRIZA, jejíž šéf Alexis Tsipras se den nato stal premiérem.

20. února 2015 – Řecko se dohodlo s eurozónou na prodloužení platnosti druhého záchranného programu do 30. června.

4. června 2015 – Řecko oznámilo MMF sloučení červnových splátek – zhruba 1,6 miliardy eur mělo poslat do 30. června.

27. června 2015 – Premiér Tsipras vyhlásil na 5. července referendum o návrzích mezinárodních věřitelů.

29. června 2015 – Zůstaly zavřené řecké banky a aténská burza. Denní limit pro výběr hotovosti z bankomatů byl stanoven na 60 eur s výjimkou penzí, které si mohou lidé vybrat v plné výši.

30. června 2015 – Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur MMF i pro druhý záchranný program. Atény požádaly o prodloužení termínu splátky MMF (jeho Rada se tím bude zabývat) i o prodloužení záchranného programu (státy eurozóny to odmítly). Atény navrhly též dvouletý program financování a restrukturalizace dluhu.

1. července 2015 – Ministři financí eurozóny budou jednat o řeckém návrhu na nový program pomoci v hodnotě až 29,1 miliardy eur. S reakcí ale chtějí počkat na výsledky nedělního referenda.

Autor: Euroskop, čtk

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality