Reakce na řecké „NE“


Marie Bydžovská, Euroskop, 7.7. 2015

Ještě jedno takové vítězství a jsme zničeni, mohl si v sobotu večer po vzoru krále Pyrrhy říci řecký premiér Alexis Tsipras. Podařilo se mu sice uhrát jasné vítězství v nedělním referendu, přiblížil ale svou zemi na samotný okraj propasti, která může vyústit v ekonomickou katastrofu.

Prozatím evropští politici tápou, jak výsledky lidového hlasování interpretovat. „Řečtí voliči promluvili. A já bych rád pochopil, co vlastně řekli,“ uvedl v úterý v europarlamentu předseda Komise Jean-Claude Juncker. Připomněl, že otázka, na kterou v neděli přes 60 procent hlasujících řeklo „ne“, se totiž týkala textu, který v té chvíli už nebyl na stole. Výsledek referenda neznamená „ne“ Evropě či euru, míní šéf komise.

Večer se na mimořádném summitu eurozóny v Bruselu sejde řecký premiér Alexis Tsipras se svými kolegy ze zemí platících eurem. Představit by jim měl nový návrh, jak by jeho země, které stále hrozí bankrot, mohla získat potřebnou finanční pomoc poté, co původní podmínky Řekové v hlasování jednoznačně odmítli.

Veškeré oči budou upřeny na německou kancléřku Angelu Merkelovou. Německo je klíčový věřitel, už proto, že mu Řekové dluží nejvyšší sumu – z 320 miliard eur na něj spadá 68 miliard.

Dilema železné kancléřky

Merkelové poslal před summitem vzkaz nejčtenější německý deník Bild. Z úterní titulní strany vedle její fotky s pruskou helmou vystupuje slogan „Žádné další miliardy Řecku“ a „Dnes potřebujeme železnou kancléřku“.

Poselství bulvárního listu jde v souladu s názory německé veřejnosti. Výsledky průzkumu společnosti YouGov v červnu ukázaly, že Řecko si v eurozóně přeje pouze 28 procent Němců. Jeho odchod by uvítalo celých 58 procent dotázaných.

„Je to Pyrrhovo vítězství, u nějž hrozí, že skončí kolapsem řecké ekonomiky a humanitární katastrofou. Samozřejmě musíme akceptovat rozhodnutí Řeků, ale Řekové nemohou jen tak z nenadání rozhodnout, jak budou utraceny peníze daňových poplatníků z jiných zemí eurozóny,“ vyjádřila pohled mnoha Němců na výsledky řeckého plebiscitu ekonomka Isabel Schnabelová, členka vlivné Německé rady ekonomických expertů, poradní skupiny vlády.

Odchod Řecka z eurozóny podporují především stoupenci vládních konzervativců a sociálních demokratů. Kancléřka Merkelová se tak dostává do nezáviděníhodné situace. Když ustoupí Řekům, hrozí jí ztráta voličské podpory a rozkol mezi jejími křesťanskými demokraty.

Jenomže ani druhé východisko není pro německou političku nejšťastnější. Divoký bankrot a odchod z eurozóny povede k hledání viníka vzniklé řecké pohromy. Německo, jehož důležitost v evropské politice v posledních letech strmě narůstá, se bude jako viník snadno nabízet. A s ním i nekorunovaná královna Evropy Angela Merkelová. Jí prosazovaná úsporná politika bude snadným terčem posměchu a ostré kritiky.

Všechny cesty vedou do Frankfurtu

Berlínu může být útěchou, že veškerá tíha rozhodování neleží na něm. Druhé klíčové místo pro budoucí osud Řecka se ale nalézá ve stejné zemi. Ve Frankfurtu nad Mohanem, kde sídlí Evropská centrální banka (ECB). Řecké banky jsou závislé na jejím nouzovém financování (ELA). Neochota Frankfurtu zvýšit objem programu před týdnem přiměla Atény k uzavření bankovních domů.

ECB zatím ponechává objem nouzového financování řeckých bank beze změny na zhruba 89 miliardách eur. Tento týden nicméně zpřísnila podmínky pro záruky požadované od řeckých bank za úvěry.

Athény čeká 20. července splátka Evropské centrální bance ve výši 3,5 miliardy eur. Analytici nyní čekají, zda v případě jejího nesplacení ECB neukončí nouzového financování řeckých bank. Po jeho vysazení by bankovní systém v Řecku zkolaboval a osud Řecka by se přiblížil katastrofickým scénářům.

Jestřábi a osamělé holubice

Merkelová se již v pondělí sešla s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, po jednání však pouze varovali, že na dohodu nezbývá mnoho času. Oproti Německu je totiž Francie k jihoevropské zemi mnohem smířlivější. Je jedním z mála zastánců umírněného postoje.

„Vystoupení Řecka z eurozóny by představovalo riziko pro světový hospodářský růst a ekonomiku,“ řekl v úterý francouzský premiér Manuel Vall rozhlasové stanici RTL. Pro Evropskou unii nyní podle něj nastal rozhodující okamžik. Základy dohody o finanční záchraně této zadlužené země podle něj existují a debata o snížení dluhu by neměla být tabu.

Podobně se nicméně ve stejný den vyjádřil i lucemburský ministr financí Pierre Gramegna, podle něhož by ale dluhová úleva pro Řecko měla jít ruku v ruce s reformami.

„Jestřábů“ je však v současném rozložení sil mezi lídry zemí eurozóny mnohem více. Nekompromisní jsou například premiéři Španělska Marian Rajoy a Nizozemska Mark Rutte, podle nichž nebude možná dohoda bez řeckých úsporných opatření.

„Pro nás je červená čára odpis nominální hodnoty dluhu, co se týče Řecka. Dluh musí celý zůstat Řecku na krku, musí tento dluh splatit,“ řekl v úterý slovenský premiér Robert Fico, podle něhož v úvahu přichází úprava splátek řeckého dluhu. Přesto má setrvání Řecka v eurozóně podle něj pro eurozónu více výhod než nevýhod, Atény by ale neměly zůstat v klubu zemí platících eurem za každou cenu, zdůraznil.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality