Petr Pospíšil, Euroskop, Evropská komise, čtk, 6.12.2017
Vznik Evropského měnového fondu (EMF) na základě struktury Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) nebo možnost zřízení funkce ministra financí a hospodářství Evropské unie patří mezi dnes zveřejněné návrhy, kterými chce Evropská komise prohloubit unijní hospodářskou a měnovou unii.
Nynější ekonomický růst všech zemí bloku a nízká nezaměstnanost jsou podle Komise vhodným momentem, kdy začít se změnami, na jejichž konci by v roce 2025 měla být měnová unie jednotnější, efektivnější a více demokraticky odpovědná. „Není lepší doba, kdy opravovat střechu, než když svítí slunce,“ citují materiály Komise jejího předsedu Jeana-Claudea Junckera.
Čtveřici konkrétních návrhů dnes novinářům společně představili místopředseda Komise pro euro, sociální dialog a finanční služby Valdis Dombrovskis, komisař pro měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici a komisař pro rozpočet Günther Oettinger.
Balíček obsahuje čtyři konkrétní iniciativy
Evropský měnový fond má pomáhat EMF má pomáhat zemím EU znovu získat nebo zachovat přístup k trhu se státními dluhopisy, poskytovat společné jištění a fungovat jako půjčovatel poslední instance na řešení potíží bank v problémech. EU by tak fakticky získala alternativu k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) s finanční „palebnou silou“ 500 miliard eur (asi 12,7 bilionu Kč). Fond by mohl reagovat rychleji než nynější ESM a byl by spolu s komisí daleko více zapojen do přímého řízení programů finanční pomoci.
Kromě toho by poskytoval jištění unijnímu Jednotnému fondu pro řešení krizí (SRF) až do stropu 60 miliard eur a byl by také „půjčovatelem poslední instance“ s cílem usnadnit případné řešení bank v problémech. Unijní exekutiva by ráda viděla tyto návrhy přijaté státy EU a Evropským parlamentem do poloviny příštího roku.
Zleva: Valdis Dombrovskis, Gunther Oettinger a Pierre Moscovici. Zdroj: European Commission Audiovisual Service.
Dalším opatřením, o kterým Komise otevírá diskuzi, je zřízení funkce evropského ministra hospodářství a financí, který by spojoval funkce místopředsedy Komise a předsedy Euroskupiny. Nová funkce by podle názoru komise měla posílit „soudržnost, účinnost, transparentnost a demokratickou odpovědnost tvorby hospodářské politiky pro EU a eurozónu“. Pokud by na věci bylo dosaženp shody do poloviny roku 2019, mohla by funkce už existovat v rámci příští Komise.
Komise rovněž navrhuje začlenění zásadních prvků Paktu stability a růstu (tzv. „fiskálního paktu“) do právního rámce EU. V roce 2012 se podepsané země zavázaly toto učinit do pěti let po vstupu dohody v platnost, což odpovídá počátku roku 2018. Dombrovskis dnes podotkl, že pravidla – týkající se přijatelné výše deficitu a zadlužení – jako taková Komise měnit nenavrhuje.
V rámci rozpočtu EU pro eurozónu Komise navrhuje zavést nové rozpočtové nástroje, mezi kterými figuruje například konkrétní konvergenční nástroj pro členské státy, které teprve mají euro přijmout. Od roku 2019 by měl existovat nástroj jištění pro bankovní unii na základně navrženého měnového fondu. Program na podporu strukturálních reforem členských zemí by měl být do roku 2020 zdvojnásoben na 300 milionů eur (přes 7,6 miliardy Kč).
Do diskuze je třeba zahrnout i nečlenské země eurozóny
Plány zveřejnila unijní exekutiva pouhý týden před prosincovým summitem EU, při jehož příležitosti se bude zvláštní schůzka zemí eurozóny a států, které jsou vázány povinností euro přijmout, věnovat právě otázce budoucnosti měnové unie.
Dombrovskis upozornil, že euro je měnou celé Unie. „Plány pro eurozónu musí být promýšleny také s těmi členskými zeměmi, u nichž se vstup očekává v budoucnu. Budoucnost členů eurozóny a zemí mimo ni je úzce provázána,“ upozornil místopředseda Komise.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop, Evropská komise, čtk
