Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Společná měna euro slaví 20 let od svého vzniku

Euroskop, Evropská komise, 4. 1. 2019
Euro, Evropská centrální banka

Bylo to přesně 1. ledna 1999, kdy se v 11 zemích EU pro bezhotovostní platby začala používat společná evropská měna, euro. O tři roky později byly zavedeny bankovky a mince, a došlo tak k dalšímu prohloubení jednotného trhu. Euro tak již dvě dekády usnadňuje cestování, obchod a finanční transakce, a to nejen v zemích platících eurem, ale i mimo ni.

Eurozóna v současnosti představuje 12 % světového HDP a 36 % všech mezinárodních transakcí je fakturováno nebo vyřizováno právě v eurech. Euro také tvoří zhruba 20 % mezinárodních rezerv (zahraničních) centrálních bank, přičemž prvenství stále drží americký dolar, jehož podíl činí asi 60 %. I tak se v současnosti euro může pyšnit pozicí druhé nejrozšířenější měny světa.

Úspěch eura však také zakrývá přetrvávající rozdíly, které mezi jednotlivými ekonomikami stále existují. Ačkoliv se díky konvergenci (opět) pomalu daří snižovat rozdíly, stále je však možné pozorovat odlišný hospodářský vývoj v jednotlivých zemích, který má kořeny v ekonomické a kulturní rozmanitosti Unie.

 

Historie a vývoj společné měny

 

Debaty o možnosti vytvoření společné měny sahají až do 60. let 20. století, na které navázala neúspěšná snaha o vytvoření měnové unie EHS v podobě Wernerova plánu z počátku 70. let. Plán však byl opuštěn kvůli řadě nepříznivých okolností, aby později byly mnohé z jeho částí využity při druhém, tentokrát již úspěšném pokusu o vytvoření měnové unie.

Po globální měnové krizi v 70. a 80. letech 20. století, která otřásla řadou evropských zemí, se začínaly ozývat hlasy volající po řešení na úrovni Společenství. Po vytvoření jednotného trhu se navíc ukázalo, že spolupráce a obchodování by byly ještě snazší, pokud by Evropané začali používat jednotnou měnu.

Po dlouhých diskusích o principech fungování hospodářské a měnové unie byl v roce 1988 zřízen tzv. Delorsův výbor, který pod vedením tehdejšího předsedy Komise Jacquese Delorse zkoumal konkrétní kroky, nutné k vytvoření jednotné měny.

Ta vznikla na základě dohody politických představitelů, která byla podepsána v roce 1992 podpisem tzv. Maastrichtské smlouvy. Poté byla také vytvořena Evropská centrální banka (ECB), která jako hlavní instituce nese odpovědnost za měnovou politiku v eurozóně.  ECB funguje od června 1998 a jejím současným prezidentem je Mario Draghi.

Mario Draghi, prezident ECB
Současný prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Zdroj: Flickr EP.

 

Euro jako jeden z úspěchů EU

 

K původním 11 zemí, které se ke společné měně připojily jako první (mezi nimi byla Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Španělsko a Portugalsko) se později přidalo Řecko, a postupem času je doplnily také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Slovensko a Slovinsko.

Předseda Evropské rady Donald Tusk k vytvoření eura poznamenal, že: „vytvoření eura před 20 lety bylo vedle osvobození zemí střední a východní Evropy a znovusjednocení Německa jedním z klíčových momentů moderních evropských dějin. Společná měna se od té doby stala symbolem Evropské unie, jakožto světové politické a hospodářské síly.“

Předseda Euroskopiny, skupiny zemí platících eurem, Mário Centeno etablování společné měny považuje za jeden z největších úspěchů EU. K jejímu vzniku nedávno dodal, že: „jednotná měna je jedním z největších úspěchů EU. O jejím významu a dopadu během prvních dvou desetiletí její historie nelze pochybovat.“

 

Eurem se platí i mimo EU

 

Do dnešního dne svou národní měnu opustilo celkem 19 států EU, a jejich domácnosti a podniky nyní těží z výhod společné evropské měny. Mezi ně se řadí především stabilita cen, nízké transakční náklady, ochrana úspor, konkurenceschopnější trhy a vyšší intenzita obchodu.

„V unijních zemích euro využívá na 340 mil. obyvatel, přičemž ve světě ji používá dalších 175 mil. lidí, a dalších 60 států euro využívá nebo má na něj nějakým způsobem navázánu svou národní měnu,“ uvádí Komise k současnému využívání eura.

„Euro je logickým a nezbytným důsledkem jednotného trhu. Usnadňuje cestování, obchod a transakce v rámci eurozóny i mimo ni. Po dvacetiletou existenci ECB splnila svůj hlavní úkol, jímž je udržování cenové stability,“ dodává k přínosům eura a působení její prezident Mario Draghi.

Autor: Libor Škácha, Euroskop

Další články v rubrice

Bulharsko je o krok blíže vstupu do eurozóny

Euroskop, Financial Times, 17.07.2018

Merkelová zchladila ambice Macrona na reformu eurozóny

Tereza Chlebounová, Euroskop, 7. 6. 2018

EU se obává spekulací s kryptoměnami

Tereza Chlebounová, Euroskop, 24. 1. 2018