Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Lagardeová: První žena v čele Evropské centrální banky

Tereza Chlebounová, Euroskop, čtk, 18. 9. 2019
Christine Lagarde

Poslanci Evropského parlamentu v úterý schválili kandidaturu Christine Lagardeové na post prezidentky Evropské centrální banky (ECB). Co má jedna z nejmocnějších žen světa za sebou a jakou politiku bude v čele centrální banky eurozóny razit? 

Na úterním plenárním zasedání ve Štrasburku podpořilo Lagardeovou 394 europoslanců z celkového počtu 751, 206 jich hlasovalo proti, zbytek se zdržel. Lagardeovou začátkem července nominovali šéfové států a vlád zemí Evropské unie.
 
Po formálním jmenování Evropskou radou se Francouzka Lagardeová stane v listopadu první ženou v čele Evropské centrální banky. Nahradí dosavadního prezidenta ECB Maria Draghiho, který instituci vedl od roku 2011. ECB sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem a rozhoduje o měnové politice EU, mimo jiné o úrokových sazbách.
 
Za své hlavní cíle v čele ECB označuje Christine Lagardeová udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranici a boj proti klimatickým změnám. "Osobně si myslím, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body svého poslání," řekla nedávno v Evropském parlamentu. Jednou z možností, jak v této věci může být ECB nápomocna, je podle ní například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.

 
Christine Lagarde se stane novou šéfkou Evropské centrální banky
Christine Lagardeová je časopisem Forbes dlouhodobě řazena mezi nejmocnější ženy světa. Od listopadu má stát v čele Evropské centrální banky. Zdroj: ČTK
 

Nastupující šéfka ECB chce udržet nízké úrokové sazby

 
Lagardeová na začátku září v Bruselu europoslancům slíbila navázat na Draghiho politiku nízkých úrokových sazeb, což ocenili liberální europoslanci z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) i sociální demokraté z S&D. Tuto měnovou politiku považují za cestu, jak udržet stabilitu evropské měny. Naopak euroskeptičtí poslanci pravice (ECR) udržování sazeb na nízké úrovni označili v úterní debatě za rozhazování peněz a ničení úspor střadatelů. 
 
Christine Lagardeová stála 8 let v čele Mezinárodního měnového fondu (MMF), kde nahradila v roce 2011 Dominiqua Strausse-Kahna, který musel odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v newyorském hotelu. 
 

Lagardeová je pro větší rozpočtovou integraci zemí eurozóny

 
Jako šéfka MMF si vysloužila uznání za to, že se podařilo v americkém Kongresu schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země. Během jejího působení v čele MMF se fond například rozhodl o zařazení čínského jüanu do skupiny hlavních světových měn. MMF se pod jejím vedením podílel také na pomoci zadluženému Řecku, fond ze zúčastnil jednání mezi evropskými institucemi a Aténami.
 
Před třemi roky varovala před negativními dopady případného brexitu, pro který se nicméně britští voliči v referendu v červnu 2016 rozhodli. Lagardeová se také v poslední době postavila za americkou centrální banku (Fed), když ji prezident Donald Trump kritizoval za rychlé zvyšování úrokových sazeb. Loni v březnu pak v roli výkonné ředitelky MMF doporučila eurozóně vytvoření fondu, který by pomáhal členským zemím čelit hospodářským útlumům. Státy používající euro také vyzvala k větší rozpočtové integraci.
 

Jedna z nejmocnějších žen světa

 
Lagardeová má bohaté politické zkušenosti - od června 2007 působila čtyři roky jako francouzská ministryně hospodářství, financí a průmyslu. Stala se tak první ženou v této funkci a nejdéle sloužícím ministrem financí Francie od konce druhé světové války. Do vlády usedla poprvé v roce 2005 jako ministryně zahraničního obchodu, poté byla v květnu 2007 krátce ministryní zemědělství a rybolovu.
 
Jako ministryně financí si Lagardeová získala velký mezinárodní kredit. V roce 2008 ji časopis Forbes zařadil na 14. místo mezi nejmocnějšími ženami světa a v roce 2009 byla podle listu Financial Times nejlepším ministrem financí v eurozóně. Forbes ji také dlouhodobě řadí mezi desítku nejmocnějších žen světa.
 
Stínem nad její kariérou je soud, před kterým stanula kvůli sporné arbitráži z roku 2008, kdy byla francouzskou ministryní financí. Arbitráž tehdy přiřkla asi 400 milionů eur (přes deset miliard korun) podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho letitém sporu s bankou Crédit Lyonnais. V prosinci 2016 soud rozhodl, že se Lagardeová skutečně provinila nedbalostí, trest ani záznam do trestního rejstříku ale nedostala. Hrozila jí přitom pokuta a až rok vězení. Bezprostředně po verdiktu jí vedení MMF vyslovilo plnou důvěru.
 
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

Společná měna euro slaví 20 let od svého vzniku

Euroskop, Evropská komise, 4. 1. 2019

Bulharsko je o krok blíže vstupu do eurozóny

Euroskop, Financial Times, 17.07.2018

Merkelová zchladila ambice Macrona na reformu eurozóny

Tereza Chlebounová, Euroskop, 7. 6. 2018

EU se obává spekulací s kryptoměnami

Tereza Chlebounová, Euroskop, 24. 1. 2018