Přejít na obsah

Vyhledávání

21/04/2014 06:32:16


Hlavní menu

ČR a evropská legislativa

Ještě před vstupem do Evropské unie 1. května 2004 musela ČR jako nový členský stát přizpůsobit svůj právní řád acquis communautaire (veškeré primárněprávní i sekundárněprávní akty Společenství). I po vstupu do EU docházelo každoročně k přijetí desítek až stovek sekundárněprávních norem, které ČR implementovala do svého právního řádu

Zatímco nařízení je akt s přímým účinkem a stává se součástí právních řádů členských států ihned po svém přijetí na úrovni EU a po vstupu v platnost publikací v Úředním věstníku, směrnice je ve lhůtě stanovené obvykle samotnou směrnicí implementována do právního řádu členských států pomocí příslušného vnitrostátního právního aktu).

 Přijaté normy (nařízení, směrnice, rozhodnutí)

  2004* 2005 2006 2007
Počet nařízení 294 457 624 619
Nařízení EP 3 15 42 21
Nařízení Rady 54 74 154 123
Nařízení Komise 239 383 468 493
         
Počet směrnic 23 66 112 64
Směrnice EP 4 20 36 16
Směrnice Rady 9 27 59 21
Směrnice Komise 14 39 53 43
         
Počet rozhodnutí 470 817 961 988
Rozhodnutí EP 1 12 19 17
Rozhodnutí Rady 104 171 191 190
Rozhodnutí Komise 355 636 758 783

 

  2008 2009 2010 2011 2012 Celkem
Počet nařízení 661 655 683 829 829 3657
Nařízení EP 48 61 32 48 45  
Nařízení Rady 165 155 112 158 153  
Nařízení Komise 490 497 568 669 675  
             
Počet směrnic 106 155 89 93 53 496
Směrnice EP 49 80 15 23 17  
Směrnice Rady 63 94 22 30 18  
Směrnice Komise 43 61 67 63 35  
             
Počet rozhodnutí 988 875 893 1067 905 4728
Rozhodnutí EP 29 23 45 41 31  
Rozhodnutí Rady 210 213 287 342 341  
Rozhodnutí Komise 758 621 563 689 542  

Zdroj: EUR-Lex


Vývoj v primárním právu


Vedle oblasti sekundárního práva, které je produktem činnosti příslušných orgánů Společenství/Unie, však docházelo během dosavadního členství ČR v EU k zajímavému vývoji také na poli práva primárního, které je sekundárnímu právu nadřazeno.
 
Krátce po východním rozšíření EU, 29. října 2004 byla v Římě podepsána Smlouva o ústavě pro Evropu, která se měla stát novým klíčovým dokumentem primárního práva EU. Smlouva byla předložena členským státům k ratifikaci, v květnu a červnu 2005 však smlouva neprošla hlasováním v referendech ve Francii a v Nizozemsku.
 
V červnu 2005 Evropská rada rozhodla o zahájení tzv. období reflexe, během něhož mělo dojít k široké diskusi o budoucnosti reforem primárního práva EU. Tzv. Berlínská deklarace zveřejněná u příležitosti 50. výročí založení EHS a Euratom vyzvala k obnovení úsilí o reformu primárního práva EU a k jejímu dosažení ještě před volbami do Evropského parlamentu, které se konaly v roce 2009.
 
Mezivládní konference v červenci 2007 na základě mandátu schváleného Evropskou radou 23. června 2007 připravila znění tzv. Reformní smlouvy, která se podle místa podpisu 13. prosince 2007 začala nazývat Lisabonská. Smlouva byla opět předložena k ratifikacím v členských státech, které s výjimkou Irska, jež uskutečnilo referendum, probíhaly parlamentní cestou. (více k vzniku, obsahu a ratifikaci Lisabonské smlouvy).

Ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR


V České republice o Lisabonské smlouvě (Smlouva o Evropské Unii a Smlouva o fungování Evropské unie) dvakrát jednal Ústavní soud - poprvé na podnět Senátu přezkoumával, zda jsou některá ustanovení smlouvy a Listina základních práv EU v souladu s ústavním pořádkem ČR (viz nález ÚS ze dne 26. 11. 2008). Lisabonskou smlouvu následně schválila Poslanecká sněmovna (18. února 2009) a Senát (6. května 2009).
 
Na přelomu října a listopadu 2009 Ústavní soud rozhodoval podruhé. Na návrh skupiny senátorů posuzoval soulad s ústavním pořádkem ČR nejen u Lisabonské smlouvy, ale také u Římské smlouvy (Smlouva o založení EHS) a Maastrichtské smlouvy (Smlouva o EU). Výrok o souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem vydal Ústavní soud  3. listopadu 2009 (viz nález ÚS ze dne 3. 11. 2009). Smlouvu ve stejný den podepsal také český prezident. Začala platit od 1. prosince 2009.
 
Ještě předtím Evropská rada 29. října 2009 rozhodla, že v okamžiku uzavření příští přístupové smlouvy bude v souladu s příslušnými ústavními předpisy jednotlivých členských států ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie připojen protokol, který má platnost již existujícího Protokolu č. 30 Smlouvy, jenž upravuje uplatňování Listiny základních práv EU v Polsku a Spojeném království, rozšiřovat také na Českou republiku. Tuto úpravu před svým podpisem požadoval prezident Václav Klaus.
Autor: Ondřek Krutílek, CDK