Jan Kinšt, Martina Melíšková, Evropský účetní dvůr, 25. listopadu 2010
V úterý 9. listopadu uveřejnil Evropský účetní dvůr svoji v pořadí již 33. výroční zprávu obsahující výsledky hospodaření s rozpočtem EU za uplynulý rozpočtový rok. Celkový verdikt evropských auditorů je letos vůbec nejpříznivějším, jaký kdy Účetní dvůr vydal a výroční zpráva jasně potvrzuje klesající tendenci míry chyb, která je patrná v posledních letech.
V rozpočtovém roce 2009 dosáhly výdaje EU celkem 118,4 miliardy EUR, z čehož téměř polovinu tvořily výdaje na zemědělství a přírodní zdroje. Přibližně třetina rozpočtu pak připadla na soudržnost, jejímž prostřednictvím se spolufinancuje celá řada projektů určených na regionální a sociální rozvoj. Právě v platbách na politiku soudržnosti došlo oproti roku 2008 k významnému snížení chybovosti.
|
Plné znění výroční zprávy za rozpočtový rok 2009 je k dispozici na webových stránkách Účetního dvora: www.eca.europa.eu |
Auditoři odhadují, že chybami bylo zatíženo 36 % plateb, přičemž v roce 2008 to bylo 43 % a o rok dříve dokonce 54 % plateb. Především ale auditoři snížili zhruba na třetinu odhad tzv. míry chybovosti, kde uvádí, kolik procent z celkových vynaložených prostředků na politiku soudržnosti nemělo být vůbec vyplaceno. Z hlediska meziročního srovnání je to jistě významné zlepšení, i tak ale zůstává oblast výdajů na politiku soudržnosti s více než 5 % odhadovanou chybovostí nejproblematičtější ze všech. Evropská komise a především členské státy, skrze jejichž administrativu se projekty realizují, stále vykazují velké nedostatky v prevenci a detekci chyb a dodržování příslušných předpisů. Auditoři také nechtějí přeceňovat zjištěné snížení chybovosti jen na horizontu jednoho roku; v dalších letech se musí potvrdit, zda jde o trvalejší trend.
Byť stále hovoříme o odhadu, jsou tyto výsledky auditu pro oblast soudržnosti reprezentativní. Není přirozeně v silách evropských auditorů prověřit veškeré operace uskutečněné v rámci politiky soudržnosti, respektive v rámci jakékoli z politik EU. Účetní dvůr proto namátkou vybere reprezentativní vzorek operací, který pak podrobně testuje. Finanční operace jsou přitom sledovány až ke konečným příjemcům podpory, u nichž jsou provedeny kontroly na místě za účelem ověření, zda žádost o podporu odpovídá skutečnosti. Výsledky získané tímto postupem Účetní dvůr extrapoluje na celou oblast příjmů či výdajů a spolu s informacemi získanými z hodnocení systémů řízení a kontroly je použije jako základ pro celkový výrok auditora. Při rozhodování o povaze výroku porovnává Účetní dvůr odhadovanou míru chybovosti s tzv. prahem významnosti, který je v současné době ve výši 2 % finančního objemu dané rozpočtové oblasti.
V rozpočtovém roce 2009 dosáhly výsledku odhadované chybovosti pod zmiňovaná 2 % celkové příjmy a jen dvě skupiny politik na straně výdajů, a sice „hospodářské a finanční věci“ a „správní a jiné výdaje“. Všechny ostatní výdajové oblasti, tzn. „zemědělství a přírodní zdroje“, „soudržnost“, „výzkum, energie a doprava“ „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“, „vzdělávání a občanství“ byly zatíženy mírou chybovosti překračující 2% hranici a vysloužily si proto záporný výrok.
Audit SZP: pochvala pro Českou republiku
Platby na Společnou zemědělskou politiku EU překročily v loňském roce 56 miliard EUR. Na rozdíl od soudržnosti, kde Účetní dvůr konstatoval významné zlepšení, ve výdajích na zemědělství došlo oproti roku 2008 ke zvýšení pravděpodobné míry chyb. K tomuto závěru došli auditoři testováním vzorku 241 finančních operací, z nichž bylo 27 % zatíženo chybami. Některé chyby se týkaly způsobilosti výdajů, většinou šlo ale o chyby v přesnosti, kdy zemědělci vykazovali větší způsobilé plochy, než byla realita. V reakci na zjištěné nedostatky Účetní dvůr Komisi doporučuje, aby vyjasnila a lépe vymáhala dodržování pravidel pro přidělování dotací. Zabránila by tak situacím, kdy je podpora vyplácena žadatelům, kteří buď nevyužili pozemky k zemědělské činnosti, anebo je neudržovali v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. Kromě toho by Komise měla zlepšit spolehlivost databází, aby předešla chybám souvisejícím s nezpůsobilou plochou nebo vykazováním větší rozlohy pozemků.
V souvislosti s programy na rozvoj venkova prověřil Účetní dvůr systémy dohledu a kontroly v několika členských státech včetně České republiky. Výsledek auditu vyznívá pro Česko velmi pozitivně, neboť systémy dohledu a kontroly jsou podle auditorů účelné. Z osmi navštívených členských států se mohou tímto výsledkem vedle České republiky pochlubit již jen Rakousko a Spojené království.
Nápravná opatření mají nedostatky
Úkolem systémů dohledu a kontroly je poskytovat přiměřenou jistotu, že chybám ve finančních operacích se předchází nebo jsou odhalovány a opravovány. Náprava již vzniklých chyb je realizována pomocí finančních oprav a zpětného získávání neoprávněně vyplacených prostředků. Finančními opravami se řeší nedostatky v systémech řízení a kontroly a zpětným získáváním prostředků se opravují nesprávné platby ve prospěch jednotlivých příjemců. Odpovědnost za správné fungování tohoto mechanismu má Evropská komise, a to i přesto, že v praxi může Komise získat neoprávněné dotace zpět od konečných příjemců pouze tehdy, když výdaje řídí přímo. To se týká například většiny výdajů ve skupině politik „výzkum, energie a doprava“. U plateb spadajících pod sdílené řízení, které tvoří přibližně 80 % všech výdajů, je odpovědnost za zpětné získávání nesprávně provedených plateb delegována na členské státy. V tomto případě Komisi náleží povinnost na členské státy dohlížet a zajistit tak správné provádění nápravných opatření.
Kromě toho musí Komise zajistit dostupnost spolehlivých informací pro účely své vlastní správy, pro zainteresované strany i pro externí auditory. V tomto ohledu Účetní dvůr konstatoval, že Komise zlepšila kvalitu i množství předkládaných informací. Bohužel, poskytnuté informace zatím nejsou zcela spolehlivé, neboť Komise ne vždy dostává spolehlivé informace od členských států. Účetní dvůr rovněž upozorňuje, že jeho odhad míry chyb, a údaje o finančních opravách a zpětně získaných částkách poskytnuté Komisí, nelze smysluplně srovnávat. Jde o to, že většinu oprav představují finanční opravy uložené členským státům, nikoli jednotlivým příjemcům, kteří obdrželi finanční prostředky EU nesprávně. Povinnost splatit neoprávněně vyplacené částky jde tedy obvykle na účet daňových poplatníků, nikoli konkrétních příjemců. Naproti tomu chyby, které při testování zjistil Účetní dvůr, se většinou týkají částek, o které neoprávněně žádali konkrétní příjemci, popř. částek, které byly těmto jednotlivcům nesprávně vyplaceny.
Příslib dalšího zlepšení
Evropská komise přijala zprávu evropských auditorů pozitivně. Algirdas Šemeta, komisař pro daně, celní unii, audit a boj s podvody, vyjádřil potěšení, že auditní zpráva odráží zlepšení v řízení evropského rozpočtu. Zároveň přislíbil, že Komise bude pokračovat ve svém úsilí zajistit správné hospodaření s prostředky EU.
Autor: Jan Kinšt, Martina Melíšková (Evropský účetní dvůr)
