Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Audit programu Leonardo da Vinci

Jan Kinšt, Martina Melíšková, Evropský účetní dvůr, 20. prosince 2010
Leonardo da Vinci

Evropský účetní dvůr zveřejnil audit programu Leonardo da Vinci, zajímavé čtení pro ty, kdo se zajímají o evropské dotace do vzdělávání. Leonardo spadá pod Program celoživotního učení, který je součástí politiky EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. Dalšími podprogramy jsou Comenius, Erasmus a Grundtvig. U Leonarda se audit se zaměřil na projekty mobility, protože tvoří největší část programu.

Audit pokrýval fázi přípravy programu a jeho provádění v letech 2007-2008. Podle auditorů koncepce a řízení programu mobility potvrzuje účelné využívání prostředků. Na druhou stranu Evropská komise ani po třech letech nedokončila komplexní systém pro měření dopadu programu. Naplnění jeho cílů proto auditoři posoudit nemohli.

Achillova pata řízení projektů

 

Svou pozornost Účetní dvůr zaměřil na systém, který má řídit životní cyklus projektu. Podle auditu je celková struktura pro řízení vhodná, závažné nedostatky má však podpůrný IT systému LLPLink. Každodenní fungování programu Leonardo da Vinci (zveřejnění programu, propagace a poskytování informací) je v pořádku, stejně jako postupy schvalování ročních pracovních programů předkládaných Komisi národními agenturami.

 

Kritičtější je Účetní dvůr k pomoci potenciálním žadatelům při nalézání hostitelských partnerských organizací. Komise neřešila potíže žadatelů způsobené jazykovou a kulturní bariérou a neposkytla jim potřebnou asistenci při hledání. V roce 2007 Komise dokonce uzavřela dříve vytvořenou databázi, která měla usnadnit vyhledávání hostitelských organizací. Vhodná alternativa dosud neexistuje.

O programu Leonardo da Vinci

Program Leonardo da Vinci (2007-2013) navazuje na předchozí projekty Leonardo I (1995-1999) a Leonardo II (2000-2006). Program se zaměřuje na výuku a vzdělávání všech osob s výjimkou vysokoškolských studentů a na podporu institucí a organizací nabízejících nebo podporujících odborné vzdělávání a přípravu.

Projekty mobility umožňují vzdělávacím organizacím vysílat účastníky do jiných evropských zemí a poskytnout jim tak příležitost rozvinout své schopnosti, znalosti a dovednosti. Podíl grantů udělených na mobilitu činil v roce 2007 64% a v roce 2008 59% z celkové roční dotace určené pro program Leonardo (cca 220 milionů EUR).

Udělené granty přispívají na řízení projektů, cestovní výdaje a životní náklady účastníků. Kromě evropské sedmadvacítky se na programu Leonardo podílejí Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko.

Celkovou odpovědnost za program má Evropská komise, která ve spolupráci s vnitrostátními orgány (zpravidla ministerstvy školství) monitoruje jeho provádění ve všech 31 účastnických zemích. Provozní odpovědnost za řízení životního cyklu projektů mobility je nicméně plně decentralizována na úroveň národních agentur ustavených v každé účastnické zemi. V České republice zastává tuto úlohu Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP).

Více o programu na stránkách NAEP

 

Nekonkrétní cíle, nejasné výsledky

 

Podle auditorů je posuzování žádostí a výběr projektů v účastnických zemích transparentní, dobře organizované a v souladu s pokyny Komise. Posuzování žádostí nicméně vykazovalo některé nedostatky zvyšující riziko, že vybrané projekty nesplní stanovené cíle.

 

Žádosti byly například přijaty, i když: a) popis obsahu, cílů a očekávaných výsledků odborné přípravy byl nedostačující b) informace o nákladech na projekt nebyly dostatečné pro zdůvodnění požadované částky c) komentáře od hodnotitelů neodůvodňovaly známky udělené v jednotlivých oddílech hodnotícího formuláře. Komise navíc neprovádí u hodnocení projektových žádostí prověrky, které by zajistily jejich kvalitu.

 

Zásadní výhrady mají auditoři vůči měření výsledků a dopadu programu. Ani ve třetím roce běhu Leonarda nedokončila Komise vytváření komplexního systému pro měření jeho dopadu. Proto není schopna posoudit, do jaké míry se cíle programu Leonardo naplňují. Vytvoření fungujícího systému podle auditorů brání přílišná obecnost cílů, což znemožňuje posoudit, do jaké míry mohou projekty mobility přispět k jejich plnění.

 

Problémy ve výročních zprávách

 

Problémy jsou i v systému pro podávání zpráv o výsledcích a účincích programu. Výroční zprávy o činnosti připravované národními agenturami mají nedostatky, což snižuje jejich hodnotu coby nástroje pro informování Komise a dalších uživatelů o výsledcích a dopadu programu Leonardo.

 

Auditoři také zjistili, že Evropská komise využívá pro další práci pouze vlastní hodnotící zprávy. Ke studiím členských států systematicky nepřihlíží, i když je to její povinnost. Analýzou národních zpráv bruselští úředníci pověřili externí agenturu, které v termínu hodnotící zprávy poslalo pouze 19 ze 31 států. Podobně na to byli s „učením" i členské státy -  ze šesti auditory navštívených států (Francie,  Německo, Malta, Polsko, Rumunsko a Spojené království) využila doporučení pouze polovina.

 

Vzhledem k tomu, že Komise do doby auditu Účetního dvora neposkytla národním agenturám žádné podrobné pokyny ohledně toho, jak výsledky programu hodnotit či jak posuzovat dopad projektů mobility, přístup národních agentur k podávání výročních zpráv se případ od případu liší.

 

Leonardo da Vinci
Leonardo da Vinci (1452-1519) - italský malíř, vynálezce a myslitel "dal" jméno programu, který zašťituje Evropská komise. (reprofoto)

Konečné zprávy předkládané Komisi nejsou proto konzistentní a obsahují různé a různě prezentované analýzy výsledků. Zprávy národních agentur se také omezují na faktické údaje, velmi omezené jsou naopak informace o důsledcích podporovaných aktivit. Výroční zprávy o činnosti mají navíc jinou strukturu než roční pracovní program, takže není možné smysluplně porovnávat výsledky s plánovanými cíli.

 

Několik rad na závěr

Účetní dvůr nezůstává jen u svých připomínek a předkládá Komisi celou řadu doporučení, jak do budoucna programy mobility zefektivnit. V oblasti řízení by Komise měla zkvalitnit svůj systém IT, zajistit větší podporu pro hledání partnerských hostitelských organizací a rozvíjet postupy užívané pro hodnocení projektových žádostí. Dále by Komise měla zlepšit hodnocení programu tím, že se více zaměří na jeho výsledky a důsledky a do budoucna zajistí, aby u všech následných programů byl již od jejich počátku zaveden systém pro měření dopadu. S tím souvisí doporučení stanovit takové cíle, které budou dostatečně konkrétní na to, aby bylo možné měřit jejich plnění porovnáním s dosaženými výsledky.
Autor: Jan Kinšt, Martina Melíšková (Evropský účetní dvůr)
Účetní dvůr publikuje každoročně kolem patnácti zvláštních zpráv shrnujících závěry z auditů zaměřených na vybrané oblasti politik Evropské unie. Veškeré dosud publikované zvláštní zprávy Účetního dvora jsou přístupné na webových stránkách www.eca.europa.eu.

Další články v rubrice

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018

EU bojuje proti podvodům s DPH. Daří se jí to?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 4. 6. 2018

Podaří se EU dokončit Strategii pro jednotný trh v roce 2018?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 5. 4. 2018