Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Hospodaření EU v roce 2010 očima auditorů

Jan Kinšt a Martina Melíšková, Evropský účetní dvůr, 29. listopadu 2011

Auditoři Evropského účetního dvora se kriticky vyjádřili k  nakládání s prostředky rozpočtu EU v roce 2010. Nedávno uveřejněná zpráva EÚD konstatovala nárůst míry chybovosti oproti roku 2009, a to jak u plateb jako celku, tak zejména u výdajů na politiku soudržnosti. Mezi kritizované se zařadila i Česká republika. 

Výdaje EU dosáhly v rozpočtovém roce 2010 částky celkem 122,2 miliardy EUR, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího produktu Evropské unie. Téměř polovinu z této částky tvořily výdaje na zemědělství a přírodní zdroje a přibližně třetina připadla na projekty soudržnosti. Právě skupina politik „soudržnost, energetika a doprava" bývá nejvíce náchylná k chybám a výjimkou nebyl ani rok 2010, kdy bylo podle auditorů chybami zatíženo 49 % prověřených plateb, přičemž odhadovaná míra chyb činila 7,7 %. K tomuto závěru auditoři dospěli testováním reprezentativního vzorku plateb, který náhodně vybrali z veškerých finančních operací uskutečněných v rámci politiky soudržnosti. Výsledek testování pak extrapolovali na celou oblast výdajů, což jim umožnilo dojít k této nejpravděpodobnější a relativně vysoké míře chyb u plateb na politiku soudržnosti.
 
Účetní dvůr aplikuje tento postup i na ostatní výdajové a příjmové oblasti a spolu s informacemi získanými z hodnocení systémů řízení kontroly je použije jako základ pro výrok auditora. Při troše zjednodušení lze říci, že kladný výrok k dané rozpočtové oblasti Účetní dvůr vysloví v případě, že odhadovaná míra chybovosti nepřekročí tzv. práh významnosti, který je v současné době ve výši 2 % finančního objemu dané rozpočtové oblasti. V rozpočtovém roce 2010 si kladný výrok vysloužila oblast příjmů a na straně výdajů oblast politik „správní a jiné výdaje". Pod 2% hranici se sice dostaly i platby na „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření" a „výzkum a jiné vnitřní politiky", ovšem kvůli významné míře chybovosti u průběžných a konečných plateb, uplatnili auditoři u těchto politik výhradu. Zbývající dvě výdajové oblasti politik, a sice již uvedená „soudržnost, energetika a doprava" a „zemědělství a přírodní zdroje" obdržely od auditorů záporné stanovisko. Celkově odhadl Účetní dvůr míru chyb u výdajů na 3,7 %, což znamená nárůst o 0,4 % oproti rozpočtovému roku 2009. Systémy dohledu a kontroly, jejichž úkolem je zajišťovat legalitu a správnost plateb, označili auditoři jako částečně účelné.

Chyby u výdajů na SZP; ČR ve výroční zprávě


Na Společnou zemědělskou politiku vyčlenila EU v loňském roce více jak 56 miliard EUR. Účetní dvůr prověřil, jak přímé platby vyplácené zemědělcům z Evropského zemědělského záručního fondu, tak projekty na rozvoj zemědělství a venkova a na opatření na ochranu životního prostředí spolufinancované Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova. Testován byl také integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS), který je hlavním kontrolním systémem k zajištění správnosti operací realizovaných pomocí obou uvedených fondů.

Na základě svého auditu stanovil Účetní dvůr odhadovanou míru chyb na 2,3 % a konstatoval, že systémy dohledu a kontroly jsou jen částečně účelné. Auditoři zjistili chyby u 37 % testovaných plateb, přičemž chyby byly četnější u výdajů na rozvoj venkova (50 %), než u plateb z EZZF (27 %). Nejčetnější chybou u EZZF bylo vykazování nadměrné plochy příjemci dotací způsobené nedostatky v databázích. U projektů na rozvoj venkova docházelo nejčastěji k chybám při zadávání veřejných zakázek a dodržování pravidel způsobilosti.

V souvislosti s výdaji na zemědělství zmiňuje výroční zpráva i Českou republiku. Účetní dvůr totiž realizoval koordinovaný audit s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) zaměřený na platby na rozvoj venkova v roce 2010. V rámci tohoto šetření bylo v České republice testováno 30 plateb souvisejících se čtyřmi opatřeními na rozvoj venkova a prověřeny byly také příslušné systémy dohledu a kontroly. Výroční zpráva konkrétně informuje o výsledcích prověrky systémů kontroly založených na kontrolách na místě prováděných národními platebními agenturami. Audit spočíval v přeměření pozemků dříve vyměřených vnitrostátními inspektory. V ČR bylo zjištěno, že způsobilá plocha vykázaná vnitrostátními inspektory byla nesprávná u 35 z 67 prověřených pozemků. Přesto, že finanční význam těchto odchylek nebyl významný, výsledky koordinovaného auditu byly vzaty v potaz při výpočtu nejpravděpodobnější míry chyb u výdajů na SZP v roce 2010. Systémy dohledu a kontroly u plateb na rozvoj venkova, které jsou součástí IACS, zhodnotil Účetní dvůr v České republice pouze jako částečně účelné.  

Tradičně problematická soudržnost

Na soudržnost připadá více než 90 % prostředků z celkového rozpočtu na skupinu politik „soudržnost, energetika a doprava". Podobně jako u výdajů na Společnou zemědělskou politiku, řízení výdajů na soudržnost probíhá sdílenou formou mezi Komisí a členskými státy. Účetní dvůr zjistil, že 49 % z 243 kontrolovaných plateb bylo zatíženo chybami. U pětiny testovaných operací byla porušena pravidla pro zadávání veřejných zakázek a přibližně čtvrtinu odhadované míry chyb tvořilo vykazování nezpůsobilých nákladů. Buď se jednalo o nadměrné náklady účtované na projekty, anebo o nedostatečně doložené vykázané náklady. Auditoři se dokonce domnívají, že přibližně 3 % z kontrolovaných projektů bylo zcela nezpůsobilých.

Systémy dohledu a kontroly posoudili auditoři jen jako částečně účelné. Kritiku si vysloužily i auditní orgány dohlížející na správnost plateb na národní úrovni. Účetní dvůr zjistil v jejich činnosti nedostatky jako například zpoždění při provádění auditů či nevyhovující pokyny co se týče rozsahu a hloubky kontrol prováděných na projektech. Naopak na straně Komise konstatoval Účetní dvůr zlepšení. Komise totiž zesílila dohled nad vnitrostátními řídícími a kontrolními systémy. Lépe nyní monitoruje činnost auditních orgánů a ve vyšší míře využívá přerušení a pozastavení plateb členským státům.

Mezi členskými státy, jejichž projekty financované z operačních programů byly vybrány do auditovaného vzorku, patřila v roce 2010 i Česká republika. Účetní dvůr detailně prověřil celkem 16 projektů v rámci dvou operačních programů - OP Doprava a ROP Nuts 2 Jihovýchod.

Výroční zpráva v kapitole věnované platbám na soudržnost jmenovitě neuvádí členské státy, ve kterých byla zjištěna pochybení, auditorský výrok směřuje jen k Evropské komisi za příjmy, výdaje a jednotlivé skupiny výdajových politik. Česká republika byla nicméně spolu s Itálií a Španělskem zmiňována při diskusi o výroční zprávě v Evropském parlamentu, a sice kvůli vysoké míře chybovosti zjištěné právě v projektech politiky soudržnosti za rok 2010. Je velmi pravděpodobné, že se tak dostane pod přísnější drobnohled ze strany Evropské komise, která bude požadovat zlepšení účinnosti národních řídících a kontrolních systémů a předcházení zejména pochybením při zadávání veřejných zakázek.

Audit výkonnosti

V roce 2010 přijal Účetní dvůr čtrnáct zvláštních zpráv obsahujících výsledky tematických auditů hodnotících účelnost a hospodárnost vybraných intervenčních opatření EU. Součástí těchto zpráv jsou také doporučení k zlepšení určená Komisi a v případě sdíleného řízení také členským státům.

Plné znění výroční zprávy i všech publikovaných zvláštních zpráv je k dispozici na webových stránkách Účetního dvora: www.eca.europa.eu

Autor: Jan Kinšt a Martina Melíšková (Evropský účetní dvůr)

Další články v rubrice

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018

EU bojuje proti podvodům s DPH. Daří se jí to?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 4. 6. 2018

Podaří se EU dokončit Strategii pro jednotný trh v roce 2018?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 5. 4. 2018