Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Bude k přijetí ESM stačit souhlas Bundestagu?

Ondřej Žáček, psáno pro Euroskop, 23.4. 2012
Bundestag
Německý Spolkový sněm má v pátek 25. května na programu druhé a třetí čtení a případné schvalování zákona o přijetí Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Podle německého ministerstva financí stačí k jeho schválení prostá většina. Existují ale i jiné pohledy - například Centrum pro evropskou politiku (CEP) tvrdí, že je zapotřebí kvalifikované dvoutřetinové většiny. Ani ta však nemusí být dostatečná.

Podle názoru Prof. Wolfganga Kahla a Dr. Andrease Glasera z Heidelberské univerzity, který zveřejnili ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, jsou totiž povinnosti vyplývající z ESM takového rozsahu, že mění identitu německé ústavy. Proto je nutné ještě potvrzení v celonárodním referendu.

Jejich názor se zakládá na článku 146 Základního zákona, který říká, že stávající ústavní úprava může být nahrazena jinou ústavou pouze svobodným rozhodnutím německých občanů. A toto rozhodnutí lze jednoznačně učinit právě v referendu.

Kahl a Glaser vidí hlavní změnu ve velkém omezení autonomie německého parlamentu při rozhodování o vlastním rozpočtu. V případě přistoupení k ESM totiž na příkaz Rady guvernérů, respektive Generálního ředitele ESM, jenž může rozhodovat pod vlivem neodkladnosti a případných nevyčíslitelných škod hrozících v případě prodlení, bude muset členský stát zúčastněný na „mechanismu" bezpodmínečně odeslat určitou částku do sedmi dnů (článek 9). Tento rozhodovací proces rozhodně nedostatečně kompenzuje projednávání finanční pomoci v příslušném parlamentním výboru nebo dokonce hlasování na sněmovním plénu.

Navíc poskytnutí pomoci konkrétnímu státu se zakládá na domněnce, že je v rámci zachování finanční stability celé eurozóny samo o sobě nutné, a vůbec se přitom nezjišťuje, jestli není nestabilita zaviněna samotným státem. Tato solidarita jde tedy dokonce až za hranice obdobné německé úpravy ve vztahu mezi federací a jednotlivými spolkovými zeměmi.

Další změna spočívá v přesunu odpovědnosti za dluhy jednotlivých států. Finanční pomoc totiž nespočívá pouze v půjčkách předluženému účastníkovi ESM, ale i v nákupech jeho prakticky bezcenných nově emitovaných dluhopisů. To samozřejmě jen upevní vzájemnou finanční závislost participujících států a prakticky tak z dnešní individuální státní fiskální odpovědnosti vytvoří odpovědnost kolektivní. Relevantní otázkou je, zda taková změna nezakládá cestu k tzv. eurobondům, proti kterým se Angela Merkelová i při nedávné návštěvě Prahy poměrně jasně vymezila.

Postoj politiků je vůči referendu spíše skeptický. Nemusí za tím být jen obava z odmítnutí ze strany německých občanů, ale také otázka celkové vhodnosti pořádat referenda obecně o záležitostech zahraniční, obranné nebo finanční politiky. O té pochybuje i předseda Spolkového ústavního soudu Andreas Vosskuhle. Ten referendum uznává za užitečný doplněk parlamentního procesu, ale pochybuje o značně populistické rovnici, že více plebiscitů znamená i více demokracie  Zda je pro změny spojené s ESM referendum nutné nebo ne, se uvidí v následujících týdnech. A kdo ví, možná o tom bude na základě stížnosti rozhodovat právě německý Ústavní soud.

Autor: Ondřej Žáček, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Reforma autorských práv – čeká nás jiný internet?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 13. 3. 2019, 13.03.2019

Jaké akce plánuje EU proti dezinformacím?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 1. 3. 2019

Analýza struktury obchodu se Spojeným královstvím

Úřad vlády, Euroskop, 07.02.2019

Spor Unie s Polskem a Maďarskem je zatím bez výsledku

Komínková Magda, 19. 12. 2018, psáno pro Euroskop