Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Audit hospodaření s rozpočtem EU v roce 2011

Jan Kinšt, Martina Melíšková, 6.11.2012 (Evropský účetní dvůr)
Evropský účetní dvůr

Dnes uveřejněná výroční zpráva Evropského účetního dvora odhaluje problémy v nakládání s finančními prostředky Unie. Nejvíce pochybení auditoři zjistili ve výdajích na soudržnost a rozvoj venkova. Kontrolní systémy zajišťující dohled nad správností operací v členských státech mají řadu nedostatků. Kritika se nevyhnula ani fungování auditního orgánu ČR (Ministerstvo financí).

Evropská unie spravovala v roce 2011 rozpočet ve výši 129,4 miliard EUR. Stejně jako v předchozích letech, většina plateb směřovala na společnou zemědělskou politiku EU a na politiku soudržnosti, které spadají pod systém společného řízení Komise a členských států. Účetní dvůr prověřil účetní závěrku a také legalitu a správnost příjmových a výdajových operací, a zjistil, že zatímco v oblasti závazků a příjmů nejsou závažná pochybení, většina výdajových oblastí je významně zatížena chybami.

Celkový verdikt Účetního dvora, co se týče chybovosti ve výdajových operacích, není příliš odlišný od situace v předchozím rozpočtovém roce. Auditoři odhadují, že v roce 2011 bylo zatíženo chybami 3,9 % plateb, oproti 3,7 % v roce 2010. Tento procentuální údaj vyjadřuje pravděpodobnou míru chybovosti, tedy jaké procento z celkové finanční částky bylo zatíženo závažnými chybami. Stanovuje se jednak pro výdaje jako celek a jednak pro každou výdajovou oblast zvlášť. V roce 2011 se například odhad chybovosti pohyboval mezi 0,1 % u výdajů na administrativu a 7,7 % u plateb na rozvoj venkova.

Stanovení nejpravděpodobnější míry chyb předchází podrobné testování reprezentativního vzorku plateb náhodně vybraných ze všech operací uskutečněných v rámci dané skupiny politik. Jakmile auditoři zjistí četnost chyb ve vzorku, extrapolují tento výsledek na celou oblast výdajů, a dojdou tak k  pravděpodobné míře chyb v rámci dané výdajové politiky. Zjednodušeně řečeno, pokud se odhad chyb pohybuje pod 2% hranicí, tedy pod tzv. prahem významnosti, vysloví Účetní dvůr pro danou výdajovou oblast kladný výrok. V roce 2011 si tento výrok zasloužily pouze platby na „správní a jiné výdaje" a „vnější vztahy, pomoc a rozšíření"; míra chybovosti zde tedy nebyla významná. Všechny ostatní výdajové oblasti byly významně zatíženy chybami a obdržely proto záporný výrok. Oproti roku 2010 zaznamenaly nárůst chybovosti výdaje na výzkum a na zemědělskou politiku.

EÚD

 

Audit kontrolních systémů


Součástí každoročního auditu správnosti operací je posouzení účelnosti systémů dohledu a kontroly. Tyto systémy fungují jednak na úrovni Komise a v případě sdíleného řízení je zavádějí také členské státy. Jejich účelem je řídit rozpočtová rizika, včetně rizika pro správnost operací. Z tohoto důvodu je posouzení kontrolních systémů při auditu důležité, a slouží také ke stanovení doporučení v managementu a kontrole nakládání s evropskými fondy.

Prověrka systémů dohledu a kontroly u politiky soudržnosti, na kterou připadlo v roce 2011 celkem 45,1 miliard EUR, ukázala, že kontrolní systémy jsou pouze částečně účelné. Míru chybovosti odhadl Účetní dvůr na 6 % u skupiny politik „Regionální politika, energetika a doprava" a 2,2 % u skupiny politik „Zaměstnanost a sociální věci". U čtvrtiny testovaných operací byla porušena pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Frekvence těchto chyb je u politiky soudržnosti každoročně významná. Totéž lze tvrdit o proplácení nákladů na nezpůsobilé projekty. U skupiny politik „Zaměstnanost a sociální věci" tvořily v roce 2011 nezpůsobilé platby 73 % celkové odhadované míry chyb. Auditoři dále kritizují členské státy za to, že byť měly v mnoha případech dostatečné informace k tomu, aby alespoň některé chyby v transakcích zjistily a opravily, neučinily tak.

Kontrolní systémy dohlížející nad správností výdajů na Společnou zemědělskou politiku (57,7 miliard) fungují podle Účetního dvora také jen s částečnou účelností. Auditoři našli chyby u cca 57 % testovaných plateb v rámci skupiny politik „Rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a ochrana zdraví". U skupiny politik „Zemědělství: podpora trhu a přímá podpora" byly nedostatky zjištěny u 39 % z prověřeného vzorku plateb, přičemž nejčastější chybou bylo vykazování nadměrné plochy žadateli o dotace. Chyby odhalené u projektů na rozvoj venkova nejčastěji souvisely s nedodržováním pravidel způsobilosti, porušováním environmentálních závazků a povinností podmíněnosti.


Prověrka českého auditního orgánu


V rozpočtovém roce 2011 se do testovaného vzorku dostala i Česká republika, a sice její auditní orgán zodpovědný za dohled nad výdaji na politiku soudržnosti. Tuto úlohu v ČR zastává Ministerstvo financí. Zjištěné nedostatky jsou podle auditorů natolik závažné, že Účetní dvůr posoudil fungování českého auditního orgánu jako neúčelné.

Kromě českého Ministerstva financí zkontroloval Účetní dvůr v roce 2011 dalších šest auditních orgánů v šesti členských státech, přičemž každý z nich vyhodnotil z hlediska deseti základních požadavků. Auditoři přezkoumali např. organizační uspořádání a metodiku auditu, pracovní dokumenty až čtyř auditů systémů, pracovní dokumenty u vzorku až 25 auditů operací, včetně opakovaného provedení nejméně osmi z těchto 25 auditů, a obsah tzv. výroční kontrolní zprávy a auditního stanoviska za rok 2011, jejichž prostřednictvím auditní orgány informovaly Evropskou komisi o výsledcích svých auditů.

V roce 2011 splnily většinu z deseti klíčových požadavků auditní orgány v Řecku, Lotyšsku, Maďarsku a Portugalsku. Rovněž jejich výroční kontrolní zprávy a auditní stanoviska byly v souladu se zjištěními Účetního dvora, takže auditoři označili tyto auditní orgány jako účelné. Sicilský a rumunský auditní orgán si vysloužily hodnocení „částečně účelné", neboť u některých z klíčových požadavků na fungování orgánů byla zjištěna pochybení a byla zjištěna vyšší celková míra chyb, než jakou sdělily ve svých výročních kontrolních zprávách. V případě českého auditního orgánu byly zjištěny problémy u téměř všech klíčových požadavků. Opakované audity provedené Účetním dvorem u operací již prověřených českým auditním orgánem také ukázaly velmi odlišné výsledky. Auditoři se proto domnívají, že míra chyb, kterou Ministerstvo financí předložilo Komisi ve výroční kontrolní zprávě, je nespolehlivá.

Stejné problémy zjistila také Evropská komise během vlastní prověrky českého auditního orgánu. Tyto nedostatky významně přispěly k rozhodnutí Komise z března 2012 pozastavit proplácení operačních programů a požadovat nápravná opatření, jejichž plán Ministerstvo financí předložilo a také začalo provádět. Komise a pravděpodobně i Účetní dvůr si jejich účinnost opět prověří.


Audit výkonnosti


V roce 2011 přijal Účetní dvůr šestnáct zvláštních zpráv obsahujících výsledky tematických auditů hodnotících účelnost a hospodárnost vybraných intervenčních opatření EU. Součástí těchto zpráv jsou také doporučení k zlepšení určená Komisi a v případě sdíleného řízení také členským státům.

Autor: Jan Kinšt a Martina Melíšková (Evropský účetní dvůr)

Další články v rubrice

Zpráva o stavu Unie: Naposledy podle Junckera

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 26. 9. 2018

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018