Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Chorvatsko: Evropská unie vítá 28. člena

I. Paličková, M. Repinská, 25.6. 2013, psáno pro Euroskop
Chorvatsko

Dlouho očekávané sedmé rozšíření EU je za pár dní tu. Chorvatsko urazilo náročnou cestu a 1. července 2013 se stane 28. členem Unie. Často je označováno za „pravý příklad“ pro přistupující země Balkánu. Podle mnohých by chorvatské členství v EU mělo zajistit větší stabilitu a prosperitu celého regionu, zlepšit vztahy se sousedními státy, které prozatím členy nejsou, a motivovat je k intenzivnějším reformám a změnám, aby se i ony jednoho dne členy staly. Komise další rozšiřování nevylučuje, naopak jej doporučuje. V současné době je to však otázka spíše výhledová.

Jak šel čas

Členství Chorvatska v EU odstartoval podpis stabilizační a asociační dohody v roce 2001, která zformalizovala vzájemné vztahy mezi oběma entitami. Oficiálně země požádala o vstup do EU v roce 2003. Poté, co v roce 2005 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) potvrdil zahájení úzké spolupráce s Chorvatskem na vyřešení válečných zločinů v oblasti, začala oficiální vyjednávání o vstupu. Mezitím se země stala v roce 2009 členem NATO.

Postupně došlo k otevření a uzavření všech 35 vyjednávacích kapitol, kterými EU podmiňuje vstup. Chorvatsko všechny kapitoly uzavřelo v červnu 2011. Přístupovou smlouvu podepsalo 9. prosince 2011. Jednání v průběhu let však komplikovalo hned několik událostí.

Klíčové byly dva spory se sousedním Slovinskem. Jeden se týkal několika kilometrů jadranského pobřeží, se kterými jsou spojena výsostná práva na přístup na volné moře. Jelikož Chorvatsko disponuje mnohem delším pobřežním pásmem než sousední Slovinsko, Lublaň si na zmiňovaný územní pruh klade nárok a zdůvodňuje jej pozicí „geograficky znevýhodněné země“. Spor skončil v roce 2009 u mezinárodní arbitráže a stále není dořešen. Obě strany nicméně souhlasily s tím, že nebude představovat překážku pro vstup Chorvatska do EU. Druhý spor byl urovnán v březnu 2013. Jednalo se o úspory 130 tis. Chorvatů, kteří o ně přišly po krachu slovinské Lublaňské banky před dvaceti lety. Chorvatské banky měly od vlády zelenou celkových 172 mil. € vymáhat, což Slovinsko nepřipouštělo, a opět hrozilo vetováním vstupu Chorvatska do EU. Spor bude nakonec řešit švýcarská Banka pro mezinárodní vyrovnávání plateb.

Ratifikační proces přístupové smlouvy probíhal v jednotlivých zemích EU bez problémů. Slovinský parlament smlouvu schválil 2. dubna 2013. ČR ratifikační proces dokončila 25. června 2012. Sami Chorvaté se pro vstup vyslovili v referendu 23. ledna 2012. Zúčastnilo se jej 44 % občanů, z čehož 66 % hlasovalo pro. Do schengenského prostoru Chorvatsko však automaticky nevstoupí. K tomu je potřeba dokončit řadu opatření týkajících zejména ochrany vnějších hranic a příslušné rozhodnutí Rady EU.

I přes probíhající ekonomickou krizi si Chorvatsko polepší


Pro EU představuje stabilita a prosperita Balkánu jen výhodu. Chorvatsko je hlavním tahounem regionu a strategicky významnou spojnicí, kde se potkávají energetické a jiné koridory. Země má navíc k dispozici přístavy v Jaderském moři. EU se zase v oblasti dlouhá léta snažila působit jako mírotvorce.

V poslední monitorovací zprávě z března 2013 kladla EU na Chorvatsko poslední požadavky před jeho vstupem. Mělo zapracovat na deseti oblastech: konkurenceschopnost, reforma soudnictví, nezávislost a efektivita soudnictví, vyšetření válečných zločinů, preventivní i represivní akce proti organizovanému zločinu a korupci, ochrana základních práv a svobod menšin, přesídlení uprchlíků, spolupráce s ICTY, migrace, ochrana hranic a překlad acquis.

Chorvatsko si stejně jako země z předchozích vln rozšíření vyjednalo přechodná období, čehož recipročně využila i sama EU a/nebo její členské státy. Konkrétně se dotýkají 17 kapitol z 35. K nejdůležitějším z nich patří:

- přechodné období na volný pohyb pracovních sil ve stávajících členských státech a na přeshraniční poskytování služeb v Rakousku a Německu (poslanci EP však v této souvislosti uvedli, že dřívější omezení přístupu na trhy práce jednotlivých členských států měla negativní vliv na prosperitu zemí, které je zavedly, a proto by je měly v případě Chorvatska zvážit),

- přechodné období na nabývání půdy v Chorvatsku ve formátu 7+3 roky,

- postupný náběh strukturální a kohezní pomoci a přímých plateb v zemědělství, kvóty na cukr a mléko, postupné zavádění větších klecí pro nosnice,

- postupný zákaz některých dosud používaných potravinových názvů (např. marmeláda),

- odklad přístupu chorvatských dopravců na vnitrostátní trhy členských států EU,

- postupné zvyšování spotřební daně na cigarety,

- dočasně snížená sazba DPH na stavební práce,

- odklad v zavádění řady norem v oblasti ochrany životního prostředí.

Před vstupem Chorvatska do EU musely být obsazeny posty, které mu v institucích EU náležejí.

Chorvaté si 14. dubna 2013 poprvé volili své zástupce do EP. Účast byla nízká – 20,74 %. Strany se umístily následovně: 33,1 % Hrvatska demokratska zajednica (HDZ, 6 poslanců), 31,5 % Socialdemokratska partija Hrvatske (SDP, 5 poslanců) a 5,75 % Strana práce (1 poslanec). EP na svém zasedání ve Štrasburku 12. června 2013 potvrdil nominaci Chorvata Nevena Mimicy do role evropského komisaře pro ochranu spotřebitele. Mimica, který byl hlavním vyjednavačem Chorvatska s EU, se svého úřadu ujme bezprostředně po přistoupení země do EU.

Aby Chorvatsko překonalo recesi, která v zemi trvá od roku 2009, musí provádět další reformy, zejména snižovat zadlužení státu a nezaměstnanost (17 %), zefektivnit fungování veřejného sektoru, posílit flexibilitu v pracovně-právní legislativě a zlepšit ochranu investorů. Kromě toho jej čeká navýšení administrativních kapacit na zpracování fondů EU. V letech 2014–2020 budou Chorvatsku k dispozici unijní fondy v celkové výši 11,7 mld. € (přibližně 25 % HDP očekávaného za rok 2013).

Chorvatsko zaznamenalo výrazný příliv přímých zahraničních investic již v průběhu posledního desetiletí. Pokud jde o jejich strukturu, dominovala jim oblast služeb, zatímco investice do průmyslového sektoru byly velmi sporadické, a Chorvatsko proto zůstalo pozadu za srovnatelnými zeměmi střední a východní Evropy. Posílen byl např. bankovní sektor, avšak vytváření nových pracovních příležitostí a export zůstaly v útlumu. 

Chorvatsko je sice členem Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA), která hraje v regionálním obchodu významnou roli, ovšem k 1. červenci 2013 z ní musí vystoupit, Rozhodně to bude mít negativní dopad. Trh EU se svými 500 mil. obyvatel však střednědobě nabízí větší potenciál, i když to s sebou nese také jisté problémy, zejména v oblasti konkurenceschopnosti a přísných standardů EU. Již dnes do zemí EU směřuje 60 % chorvatského exportu. Země se ovšem obává o své zemědělství, resp. jeho konkurenceschopnost. V době před vstupem využívalo zemědělské fondy IPARD jen ze 7 %, přičemž po vstupu budou mít zemědělci nárok na přímé dotace a dotace na rozvoj venkova ve výši 670 mil. €.

Chorvatsko nicméně disponuje řadou konkurenčních výhod, jako je například jeho zeměpisná poloha, ještě stále nevyčerpaný potenciál v oblasti cestovního ruchu, dobře vybudovaná síť silničních komunikací a růstové ambice energetického sektoru. Jinak řečeno, svým „novým“ sousedům nabízí řadu investičních příležitostí.

Chorvatsko a Česká republika


Politické vztahy ČR a Chorvatska nejsou zatíženy žádnými problematickými otázkami. Vyvíjejí se příznivě a oba státy se navzájem považují za důležité diplomatické i obchodní partnery. Většina politiků vzájemné vztahy dokonce označuje za nadstandardní.

Již v době českého předsednictví v roce 2009 ČR zdůrazňovala, že chce vstup Chorvatska do EU co nejdříve. V té době podmiňovaly vstup Chorvatska do EU hlavně Francie a Německo přijetím Lisabonské smlouvy, jejíž ratifikace byla problematická. Nakonec se o těchto otázkách jednalo odděleně.

Mezitím spolu ČR a Chorvatsko uzavřely např. dodatkový protokol k investiční smlouvě o ochraně a podpoře investic nebo dodatkový protokol o další spolupráci v oblastech energetiky, dopravy, životního prostředí a cestovního ruchu.

Hlavní české politické strany integraci západního Balkánu vítají a dlouhodobě podporují. Pravice zdůrazňuje nutnost připravenosti dané země na vstup, což je kritérium, které dnes splňuje práv a jen Chorvatsko. Levicová ČSSD je eurooptimistická a rozšiřování směrem na Balkán vítá. KDU-ČSL naproti tomu euforii z rozšiřování mírní a zastává názor, že by jej bylo dobré po vstupu Chorvatska na nějakou dobu pozastavit (a EU stabilizovat). Vstup Chorvatska podporuje i současný prezident Miloš Zeman.

Předpokládá se, že Chorvatsko se v EU stane spojencem států střední a východní Evropy – vzhledem ke společným prioritám zejména v oblasti investic do infrastruktury, vědy a výzkumu, vzdělávání apod. Chorvatská vláda ostatně již projevila zájem spolupracovat po vstupu do EU především se zeměmi Visegrádské čtyřky.

Vláda ČR uvedla, že po vstupu Chorvatska do EU neomezí přístup Chorvatů na český pracovní trh, což neudělala ani u předchozího rozšíření o Rumunsko a Bulharsko.

Pro české exportéry do Chorvatska mohou být zajímavé oblasti rozvoje a obnovy dopravní infrastruktury, zejména železniční (výstavba nových koridorů), oblast ekologie a čištění odpadních vod (projekt na výstavbu sítě čistíren odpadních vod podél pobřeží Jaderského moře), výroba elektrické energie, včetně alternativních a obnovitelných zdrojů, a subdodavatelská činnost pro chorvatský zpracovatelský průmysl a průmysl potravinářský. S těmito technologiemi má řada českých firem bohaté zkušenosti, což dokazuje i to, že vývoz českých firem do Chorvatska dnes v ekonomických vztazích obou zemí převládá. Mezi české firmy a značky, které jsou dnes v Chorvatsku zastoupeny, patří zejména Škoda Auto Mladá Boleslav a.s., Čechofracht a.s., Českobudějovický budvar a.s., Subterra a.s., OHL ŽS Brno a.s., Fortuna a.s., Beck International a.s. či Metrostav a.s.

Při výměně služeb dominuje mezi ČR a Chorvatskem doprava a (nepřekvapivě) cestovní ruch.

Autor: Iveta Paličková za přispění Michaely Repiské, psáno pro Euroskop

Autorky působí v Centru pro studium demokracie a kultury (CDK)

Další články v rubrice

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018

EU bojuje proti podvodům s DPH. Daří se jí to?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 4. 6. 2018

Podaří se EU dokončit Strategii pro jednotný trh v roce 2018?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 5. 4. 2018