Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zpráva EÚD o rozpočtu 2012

Jan Kinšt a Jana Jirousková (Evropský účetní dvůr), 5. listopadu 2013

Hlavní závěry Výroční zprávy, kterou prezident Evropského účetního dvora (EÚD) Vítor Caldeira v úterý představil poslancům Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu. Zpráva hodnotí výsledky hospodaření se souhrnným rozpočtem Evropské unie za rok 2012.

Účetní dvůr dospěl k závěru, že konsolidovaná účetní závěrka za rok 2012 představuje věrný a poctivý obraz finanční situace Evropské unie. V příjmech a platebních závazcích auditoři nezjistili významný (materiální) rozsah chyb. Naopak tomu však bylo u plateb, kde celková odhadovaná míra chybovosti činí 4,8 %, což je nejen významný objem, ale i zhoršení oproti předchozímu roku. K tomuto nárůstu přispěly všechny oblasti operačních výdajů, přičemž skupinou politik nejvíce náchylnou k chybám zůstávají programy rozvoje venkova a výdaje na strukturální opatření.

V roce 2012 byly z rozpočtu EU realizovány platby v celkové výši 138,6 mld. EUR. Rozpočtové příjmy převyšovaly platby o cca 1 miliardu EUR. Jak Účetní dvůr uvedl již v loňské zprávě, ke konci programovacího období se zvyšuje tlak na výdajovou stranu rozpočtu a pro Komisi je stále obtížnější splnit v rámci rozpočtových prostředků na platby všechny platební požadavky. Účetní dvůr proto doporučuje Komisi a členským státům lépe plánovat platební požadavky ve střednědobém výhledu.

Vysoká chybovost ve výdajích


Účetní dvůr v rámci každoročního auditu posuzuje věrnost a pravdivost účetnictví k hospodaření s rozpočtem EU a dále hodnotí, zda příjmové a výdajové operace byly realizovány v souladu s evropskou či národní legislativou. Jelikož by bylo iluzorní očekávat při rozsahu rozpočtu EU a milionech příjemců různých typů dotací zcela nulovou chybovost, stanovil Účetní dvůr tzv. hladinu významnosti (materiality). Ta činí 2% z finančního objemu celkových příjmů či výdajů nebo specifických výdajových oblastí. Zjednodušeně řečeno, zjistí-li auditoři na reprezentativním vzorku transakcí vyšší než dvouprocentní podíl kvantifikovatelných chyb, považují tak chybovost za významnou a vydají záporné stanovisko.

Zatímco k věrnosti a pravdivosti účetní závěrky za rok 2012 neměli auditoři výhrady a stejně tak hodnotili kladně zcela zanedbatelnou míru chybovosti na příjmové straně rozpočtu EU, kritice tradičně podrobili vysokou chybovost na straně rozpočtových výdajů. Její odhad činil 4,8 %. Jde tedy o víc než dvojnásobné překročení hladiny významnosti a navíc zvýšení o cca jeden procentní bod oproti roku 2011. Tyto chyby v drtivé většině případů neznamenají prokazatelné podvodné jednání, jak bývá někdy mylně interpretováno. Většinou se jedná o chyby plynoucí z neznalosti či nesprávné interpretace příslušných předpisů či pravidel. K těmto chybám často přispívá i komplexnost a nesrozumitelnost předpisů pro konečné uživatele.

Nejvice chyb v rozvoji venkova a strukturálních opatreních


Audit ukázal, že všechny skupiny politik související s operačními výdaji jsou ve významném (materiálním) rozsahu zatíženy chybami, výjimkou tedy byly jen administrativní výdaje samotných institucí EU, kde byla chybovost nevýznamná. Vysoká chybovost byla tedy zjištěna jak u výdajových skupin, které řídí přímo Komise, tak u výdajů v rámci tzv. sdíleného řízení, kde primární odpovědnost za řízení a kontrolu leží na členských státech. U většiny Dvorem odhalených nesprávností měly navíc členské státy k dispozici dostatečné informace k tomu, aby před tím, než požádaly Komisi o proplácení výdajů, chyby zjistily a opravily.

Z jednotlivých oblastí sdíleného řízení byly „tradičně“ nejvíce zatíženy chybami projekty z programů rozvoje venkova, životního prostředí, rybolovu a ochrany zdraví (celková výše plateb 15,0 mld. EUR, odhadovaná chybovost 7,9 %) a dále výdaje regionálního rozvoje, dopravy a energetiky (celková výše plateb 40,7 mld. EUR, odhadovaná chybovost 6,8 %). V těchto dvou oblastech byly i často podobné typy zjištěných problémů, jako závažné nedostatky při zadávání veřejných zakázek či proplácení nezpůsobilých či nadhodnocených výdajů. V programech rozvoje venkova také auditoři odhalili případy nedodržování environmentálních závazků či tzv. pravidel podmíněnosti (cross-compliance). Celkově zde byla alespoň nějaká chyba zjištěna u téměř dvou třetin auditovaných transakcí.

Významná chybovost byla konstatována, i pokud jde o největší výdajovou oblast rozpočtu EU, tedy přímou podporu zemědělcům a podporu trhu v rámci společné zemědělské politiky (celková výše plateb 44,5 mld. EUR, odhadovaná míra chybovosti 3,8 %). Nejčastější chyby jsou ve vykazování nadměrné plochy příjemci v žádostech o prostředky EU a dále administrativní chyby, které se týkají nesprávného výpočtu platebních nároků či vykazování zcela nezpůsobilých ploch.

Nižší míra chybovosti, ale podobné typy nesprávností jako u programů regionální podpory byly zjištěny i u projektů v oblasti zaměstnanosti (celková výše plateb 13,4 mld. EUR, odhadovaná míra chybovosti 3,2 %). Většina chyb zjištěných v této oblasti politiky se týkala nezpůsobilých projektů, nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek, zahrnutí nezpůsobilých účastníků do projektů a proplácení nezpůsobilých nákladů. Účetní dvůr zde kladně hodnotí používání zjednodušeného vykazování nákladů a opět doporučuje Komisi, aby více využívala plateb paušálními částkami a sazbami namísto proplácení „skutečných nákladů“. Jak ukázal audit, projekty financované touto metodou jsou méně náchylné k chybám.

Již druhým rokem také Účetní dvůr shrnul v závěrečné části své Výroční zprávy hlavní nedostatky týkající se účelnosti a hospodárnosti u unijních programů, které byly obsahem jeho tzv. zvláštních auditních zpráv, kterých vydal v roce 2012 celkem 25. Součástí těchto zpráv jsou i doporučení k zlepšení určená Komisi a v případě sdíleného řízení také členským státům.

Při plánování výdajových programů EU by Komise i členské státy měly stanovit konkrétní, měřitelné a dosažitelné cíle a klást důraz na efektivnost vynaložených finančních prostředků EU.

Ve výročních zprávách EÚD jsou na mnoha místech uváděny ilustrativní příklady. V oblastech sdíleného řízení jsou uváděny i konkrétní členské státy, kde např. EÚD zjistil určité nedostatky.

Česko ve Výroční zprávě


V rámci politiky „rozvoje venkova“ je Česká republika uvedena v souvislosti s nedodržením agroenvironmentálních závazků.

U dvou operačních programů (OP Životní prostředí a OP Doprava) je Česká republika zmiňována v souvislosti s finančními opravami. Komise a české orgány se dohodly na paušální opravě u všech výdajů (5 % v případě OP Životní prostředí a 10 % v případě OP Doprava), které byly proplaceny příjemcům do 1. září 2012.

Byť je Česká republika, podobně jako řada jiných členských států EU, ve Výroční zprávě za rok 2012 zmíněna na několika místech, není to v tak kritickém duchu, jako tomu bylo v předchozím roce, kdy byly velmi negativně hodnoceny aspekty práce národního auditního orgánu (Ministerstvo financí). Česká republika nyní naplňuje tzv. akční plán k nápravě zjištěných nedostatků, který je předpokladem pro zlepšení kontroly hospodaření s prostředky strukturálních fondů v ČR.

Plné znění výroční zprávy i všech publikovaných zvláštních zpráv je k dispozici na webových stránkách Účetního dvora: www.eca.europa.eu

Autor: Jan Kinšt a Jana Jirousková (Evropský účetní dvůr)

Další články v rubrice

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018

EU bojuje proti podvodům s DPH. Daří se jí to?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 4. 6. 2018

Podaří se EU dokončit Strategii pro jednotný trh v roce 2018?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 5. 4. 2018