Auditoři hodnotili evropský globalizační fond. Prošel kontrolou?


Jan Kinšt, Jana Jirousková, 7.4. 2014, Evropský účetní dvůr

Evropští auditoři hodnotili opatření Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) za období 2007-2012. Konstatovali dvě věci: většině pracovníků, kteří ztratili zaměstnání při hromadném propouštění z důvodu globalizace či finanční a hospodářské krize fond nabídnul individualizovaná a dobře koordinovaná opatření k znovuzískání zaměstnání. Evropský účetní dvůr ale není přesvědčen, že všechny prvky stávajícího mechanismu EFG jsou pro poskytování podpory ty nejvhodnější.

Auditní vzorek

Cílem auditu Účetního dvora, který pokrýval období 2007-2012, bylo posoudit, zda EFG vytvořením přidané hodnoty EU přispěl k brzkému návratu propuštěných pracovníků na pracovní trh. Přidaná hodnota EU má jít nad rámec hodnoty, kterou by jinak vytvořily samostatně jednotlivé státy. Auditory např. zajímalo, zda byla realizovaná opatření personalizovaná a dobře koordinovaná s jinými opatřeními podobné povahy (např. financovanými z ESF), zda došlo k účelnému začlenění propuštěných pracovníků nebo např. zda celý proces schvalování jednotlivých projektů nebyl zbytečně zdlouhavý. Auditoři analyzovali osm intervencí ve čtyřech členských státech přímo na místě (Dánsko, Německo, Irsko a Litva). Celková výše těchto intervencí činila 67 milionů EUR. Vzorek zahrnoval pouze realizované případy a zohledňoval různou velikost ekonomik EU, rozmanitost zasažených hospodářských odvětví a důležité rozdíly mezi kritérii pro intervence EFG.

Dobře nstavená a koordinovaná opatření…

Evropský účetní dvůr došel k závěru, že téměř všem pracovníkům byla nabídnuta individualizovaná a dobře koordinovaná opatření. Zpráva auditorů uvádí příklad, kdy se v Dánsku z EFG podporovala realizace opatření odborné přípravy vysoké kvality. Tato opatření měla dlouhodobější povahu, byla personalizována a ve výsledku vedla k získání kvalifikace, jež svou úrovní vysoce převyšuje úroveň kvalifikace obvykle nabízené nezaměstnaným, a tedy jim umožňuje zcela změnit obor působnosti. Dalším příkladem jsou odborné kurzy navržené pro obory související s leteckým průmyslem při irském leteckém úřadu nebo specializované kurzy pro propuštěné zaměstnance firmy Dell s názvem „Rozjeďte svou firmu“.

… Nicméně někdy přednost dána financování z ESF

I když strategickým úkolem ESF není zabývat se nepředvídanými událostmi, všechna opatření v rámci nařízení EFG lze nicméně uplatňovat i v rámci ESF. Z průzkumu Účetního dvora mezi členskými státy, které intervence z EFG nikdy nevyužily, vyplynulo, že z důvodu vyšší míry spolufinancování z fondu ESF v některých členských státech (až 85 %), rychlosti, obeznámenosti, volnějších podmínek žádosti a možnosti předběžného financování dávají některé členské státy přednost ESF. Dalším důvodem je, že v případě hromadného propouštění může být pro některé členské státy snazší přesměrovat finanční prostředky z ESF na podporu propuštěných pracovníků než žádat o podporu z EFG. Příkladem jsou britské orgány, které nikdy o podporu z EFG nežádaly, i když bylo identifikováno několik případů vhodných pro financování z EFG. Naopak nejintenzivněji využívají podporu z EFG Německo a Rakousko.

Obtížné hodnocení výsledků

Aby bylo možné posoudit účelnost financování z fondu, je zapotřebí monitorovat a hodnotit výsledky, přičemž nejrelevantnějším ukazatelem úspěchu je schopnost opětovně profesně začleňovat propuštěné pracovníky. U drtivé většiny auditovaných projektů existovaly údaje o začlenění pracovníků ihned po ukončení, přičemž se pohybovaly na téměř 60% v případě řešení začlenění propuštěných pracovníků v jednom litevském stavebním podniku, po 21% v případě podniku v Irsku. Z šetření Účetního dvora ale vyplynuly i nedostatky v monitoringu a hodnocení. Nebyly např. stanoveny konkrétní výkonnostní a kvantitativní cíle opětovného začlenění pracovníků pro období po předložení závěrečné zprávy. Někdy členské státy nerozlišovaly mezi opatřeními financovanými z různých fondů (např. EFG a ESF) a bylo tak těžké odlišit jejich dopad. Navíc bylo obtížné údaje o opětovném začlenění porovnávat, a to i z toho důvodu, že některé členské státy nevytvořily dostatek srovnatelných údajů pro EFG a ESF.

Kritika systému podpory příjmů

Dostupné údaje v průměru ukazují, že jedna třetina finančních prostředků EFG jen kompenzovala vnitrostátní režimy podpory příjmů nezaměstnaných. To Účetní dvůr hodnotí velmi negativně, protože lze pak těžko hovořit o přidané hodnotě EU. Účetní dvůr se domnívá, že pouze odborná příprava a přímá aktivní opatření v zájmu podpory propuštěných pracovníků jsou smysluplné a nejsou pouhým dodatečným financováním vnitrostátních systémů členských států.

Zdlouhavé schvalovací řízení

Dalším problémem, na který Účetní dvůr ve své zprávě poukazuje, je příliš zdlouhavé schvalovací řízení v rámci EFG. Proces, jenž začíná oficiální žádostí členského státu a končí závazkem Komise a rozpočtového orgánu poskytnout finanční příspěvek na intervenci EFG, trvá v průměru 41 týdnů. To odrazuje potenciální uživatele podpory, a především snižuje schopnost fondu fungovat jako mechanismus „rychlé reakce“ v krizové situaci.

Doporučení účetního dvora

S ohledem na svá zjištění Evropský účetní dvůr doporučuje členským státům a Komisi podniknout nezbytné kroky k zajištění dostupnosti aktuálních a spolehlivých údajů, jež jim umožní monitorovat dosahování cílů a srovnatelnosti výsledků jednotlivých opatření. Dále navrhuje omezit financování EU na opatření, u nichž je pravděpodobné, že vytvoří přidanou hodnotu EU. V neposlední řadě auditoři doporučují evropským zákonodárným orgánům, aby jako alternativu režimu EFG uvážily úpravu rámce ESF s cílem rychleji poskytovat podporu pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání v důsledku hromadného propouštění.

Pozn.: Rada a Evropský parlament schválily dne 11. října 2013 znění nového nařízení o EFG, které umožňuje členským státům, aby od ledna 2014 žádaly o spolufinancování z EFG podle nových pravidel.

Plné znění Zvláštní zprávy č. 7/2013 „Přispěl Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci k opětovnému profesnímu začlenění propuštěných pracovníků přidanou hodnotou EU?“ je dostupné na www.eca.europa.eu.

Autor: Jan Kinšt a Jana Jirousková (Evropský účetní dvůr)

Sdílet tento příspěvek