Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Analýza: Evropský semestr a Česká republika

Bára Červenková, CDK, 8.7. 2014, psáno pro Euroskop
Berlaymont - budova

Procedura evropského semestru umožňuje ovlivňovat tvorbu vnitrostátních rozpočtů a reforem tím, že se příslušné plány členských zemí do Bruselu předkládají v raných fázích vnitrostátních procesů a země pak berou (nebo by měly brát) do úvahy doporučení vydaná EU při jejich dalším postupu. Hlavním cílem je pomoci předcházet hospodářským nerovnováhám, zajistit zdravé veřejné finance v souladu s Paktem stability a růstu, podpořit hospodářský růst a zaměstnanost a koordinací strukturálních a fiskálních politik přispět ke konvergenci a stabilitě jak v EU jako celku, tak v jednotlivých členských státech.


Evropský semestr. O co jde?


Evropský semestr začíná vždy v listopadu, kdy EK zveřejní roční analýzu růstu, obsahující priority politik, které podporují růst a nová pracovní místa pro následující rok, a zprávu o mechanismu varování, jíž zjišťuje, zda v členských státech existují potenciální makroekonomické nerovnováhy, jejich přesný rozsah a povahu. Semestr pokračuje během ledna a února, když Rada debatuje o roční analýze růstu, formuluje směry a přijímá závěry. V březnu Evropská rada stanoví hlavní hospodářské výzvy a zformuluje strategické pokyny na základě roční analýzy růstu a závěrů Rady EU. Členské státy jsou vyzvány k zohlednění těchto směrů při přípravě jejich konvergenčních či stabilizačních programů a národních reformních programů, které předloží nejpozději do konce dubna. Stabilizační a konvergenční programy navrhují střednědobou rozpočtovou strategii, národní reformní programy obsahují plány strukturálních reforem zaměřené na podporu růstu a zaměstnanosti.

květnu EK uvedené dokumenty zhodnotí a navrhne doporučení pro jednotlivé země (tzv. country-specific recommendations).

V rámci stávajícího evropského semestru již provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky České republiky. Posoudila konvergenční programnárodní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v České republice, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie. Doporučení EK směřované ČR se neliší od toho loňského (a ostatně ani předloňského):

Doporučení Komise pro Česko


Po posouzení českého konvergenčního programu Komise doporučuje udržet v roce 2014 zdravou fiskální situaci a nedávno rovněž navrhla Radě zrušit pro ČR proceduru nadměrného schodku, ve které se nachází od roku 2009. Z toho vyplývá, že se zdařilo naplnit loňská doporučení provést rozpočet tak, aby byl v roce 2013 udržitelným způsobem odstraněn nadměrný schodek a bylo dosaženo strukturálního přizpůsobení. Je ale potřeba v následujících letech dále výrazně posílit rozpočtovou strategii, aby se zajistilo dosažení střednědobého cíle (ve výši 1 % HDP) a posléze na hodnotě střednědobého cíle setrvávat. Z toho důvodu by také měly být posíleny ty státní výdaje, které podpoří nastávající oživení a růst. Veřejné investice v posledních letech prudce klesaly, obzvláště v oblasti dopravní infrastruktury. K vyšší produktivitě by mohla pomoci podpora vzdělávání, odborné přípravy a inovací a posilování institucí. Vláda také využije možnosti se dodatečně připojit k tzv. Fiskálnímu paktu, který podepsalo 25 členských zemí již v březnu 2012 a jehož ustanovení by byla aplikována od momentu přijetí eura v ČR.

V oblasti daňové se loňská doporučení v praxi neprojevila. Komise stále považuje za neefektivní výběr daní a daňový systém za příliš složitý. K jeho zjednodušení by mohlo přispět sjednocení základů daně z příjmu fyzických osob a vyměřovacích základů pro příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Komise negativně hodnotí, že že ČR prozatím upustila od zřízení jednotného inkasního místa (plánovaném na rok 2015). Daňové zatížení páce (a tím i náklady firem) je rovněž příliš vysoké, což by se mohlo změnit přesunem břemene do oblastí, které méně brzdí růst ekonomiky (např. zvýšení daně z převodu nemovitosti či ekologické daně). Stále přetrvávají rozdíly ve zdanění zaměstnanců a OSVČ (a proto bude potřeba další zastropování maximální výše výdajových paušálů pro podnikatele, v případě jejich využití omezení využívat některá daňová zvýhodnění). Zvažováno je také zavedení sektorových daní pro některá regulovaná odvětví, jako je finančnictví, energetika a telekomunikace, hazard, nejdříve však od roku 2016.

U Komise rovněž přetrvává pocit, že český důchodový systém není dlouhodobě udržitelný a se stárnutím obyvatelstva se pojí také zvýšené výdaje na zdravotní péči. Měla by se proto provést opatření, díky kterým by se zákonem stanovený věk odchodu do důchodu navyšoval rychleji, než je tomu nyní a byl by více provázán se změnami ve střední délce života. Vláda zatím počítá pouze se zavedení mechanismu pravidelné revize tempa zvyšování důchodového věku, tj. v pravidelných intervalech vytvořit zprávu hodnotící vývoj demografických ukazatelů. Mechanismus by řídil pravidelnou kontrolu a případné revize tempa zvyšování důchodového věku tak, aby nedocházelo k významným změnám doby průměrně strávené v důchodu. Návrh je nyní expertně konzultován mezi MPSV a MF, prozatím však neexistuje definitivní shoda na podobě a kompetencích instituce, která by zaštítila fungování uvažovaného mechanismu.

Aktivním politikám na trhu práce stále schází dostatečné financování a účinné zacílení zejména na ženy s malými dětmi, mladé lidi a starší pracovníky. Dostupnost cenově přijatelných a kvalitních zařízení a služeb péče o děti (a to zvláště se zaměřením na děti do tří let) je dle Komise nevyhovující, což značně znesnadňuje ženám účast na trhu práce a čemuž by rovněž napomohlo větší využívání částečných úvazků. Důvodem horší zaměstnatelnosti žen může být dlouhá rodičovská dovolená, ženy se totiž nemohou spoléhat, že je zaměstnavatel opět zaměstná. Zaměstnavatelé v ČR nabízí flexibilní úvazky jen ve velmi malé míře, původní místo raději nabídnou někomu jinému. Nedostatek zařízení pro děti by měl řešit stát.

Odborná příprava v rámci terciárního vzdělávání není dostatečně kvalitní a nekoresponduje s potřebami trhu práce.  Potřebná reforma vysokého školství se zpozdila a nijak se nepokročilo ve zlepšení systému akreditace a financování vysokých škol. Učitelské povolání je potřeba zatraktivnit, zavést komplexní hodnotící rámec a podpořit školy a žáky se slabšími výsledky, ale také zvýšit inkluzivnost vzdělávání, konkrétně pak podporou účasti sociálně znevýhodněných a romských dětí.

Nutné je zrychlit proces snižování počtu regulovaných povolání, a při tom se zaměřit na zrušení neodůvodněných a neúměrných požadavků, díky čemuž by mimo jiné mohla vznikat nová pracovní místa (viz databáze regulovaných povolání v ČR). Měly by se zintenzivnit snahy o zvýšení energetické účinnosti v české ekonomice, které jsou nyní prováděny zejména prostřednictvím finančních pobídek z vládních peněz a jež mohou být mnohem ambicióznější, aby ČR snížila svou energetickou závislost.

Dosud nebyl přijat a proveden zákon o státní službě, jenž by zajistil stabilní, efektivní a profesionální státní správu tím, že oddělí politicky obsazované funkce od nepolitických pozic, zaručí nezávislost státních úředníků a vytvoří systém kariérního postupu. Pro nynější vládu je však prioritou, dokonce až povinností. Dle Komise by měl značně zesílit boj proti korupci provedením zatím nepřijaté legislativy stanovené v protikorupční strategii na roky 2013–2014 a vypracováním navazujících plánů. Samozřejmě stále přetrvává potřeba zlepšit správu finančních prostředků EU a transparentnost při zadávání veřejných zakázek, jelikož nová pravidla odstraňují některé její záruky a zlepšit realizaci nabídkových řízení. K zefektivnění využívání fondů EU má vést např. snížení počtu operačních programů a nastavení Jednotného metodického prostředí.

Reakce české vlády


Většina z doporučení Komise se shoduje s plánovaným reformním programem současné české vlády, který je popsán v Národním programu reforem. Prioritou vlády je přijetí a provedení služebního zákona, připravuje se řada opatření ke zlepšení výběru daní a podstatného zvýšení efektivity finanční správy či novela zákona o vysokých školách. Problematickým bodem doporučení, který není schopna implementovat, je pro vládu oblast důchodového systému.

Souhlasí s tím, že je potřeba zajistit dlouhodobou udržitelnost systému, za neakceptovatelné však považuje zrychlení navyšování zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu. Současné tempo zvyšování věku odchodu do důchodu odpovídá vývoji střední délky života, jelikož je věk odchodu do důchodu v ČR jeden z nejnižších v EU a nižší je rovněž očekávaná délka dožití. Doba strávená v důchodu tak není vyšší než v jiných státech. Pokud by se navíc zvýšil věk odchodu, došlo by pouze k přesunu výdajů na sociální dávky (jelikož ve vyšším věku už mají lidí problém sehnat/udržet si práci). Zrychlení tempa zvyšování věku odchodu do důchodu není žádoucí také z hlediska sociálního smíru. Vláda ustavila pracovní skupinu, která má navrhnout potřebná řešení a dává tak najevo, že si uvědomuje hrozící riziko udržitelnosti veřejných financí po roce 2030. Připravován je také pravidelný revizní mechanismus s cílem korigovat případné demografické změny (tj. vývoj střední délky života i v dlouhém období).

Doporučení pro jednotlivé země projedná Rada EU a následně odsouhlasí konečné verze, jež jako poslední schvaluje Evropská Rada. V červenci Rada oficiálně přijme doporučení pro členské státy a ty jsou vyzvány k jejich provedení. Vlády členských zemí však jen velmi omezeně konají na základě specifických doporučení, studie EP ukazuje, že v průměru pouze 18 % doporučení z let 2011 a 2012 bylo plně implementováno, což oslabuje smysl celého semestru a koordinace hospodářských politik v EU.

Vzrůstají tak obavy z nedostatečné konkurenceschopnosti EU, při nejmenším však Evropský semestr vyvolává v členských zemích diskuzi o daných problémech. V ČR bylo v analyzovaných letech plně implementováno 13 % doporučení (mezi nimi např. korekce nadměrného schodku veřejných rozpočtů, nebo spuštění důchodové reformy - i když k ní má Komise další výhrady), na dalších 35 % se pracuje a v 52 % případů se neděje nic. V implementaci je ze všech zemí nejlepší Španělsko (35 %) a naopak nejhorší Francie (3 %).

Autor: Bára Červenková, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Zpráva o stavu Unie: Naposledy podle Junckera

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 26. 9. 2018

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018