Zpráva auditora: Jak hospodařila EU v roce 2013


Jan Kinšt, Jana Jirousková, Evropský účetní dvůr, 11.11. 2014

Evropský účetní dvůr zveřejnil Výroční zprávu o rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2013, ve které upozorňuje na nedostatečnou efektivnost vynaložených finančních prostředků EU a opět kritizuje jen částečnou účinnost kontrolních systémů. Odhadovaná míra chybovosti ve výdajové straně rozpočtu činila 4,7 % a odpovídá tak zhruba objemu 7 miliard EUR použitých v rozporu s legislativou.

Jako každým rokem tak i letos vyslechli poslanci Evropského parlamentu prezentaci Výroční zprávy Evropského účetního dvora (EÚD) o provedeném auditu hospodaření s prostředky rozpočtu Evropské unie v roce 2013. Tento rok byl posledním rokem sedmiletého programového období a zároveň spadal do nynějšího přechodného období, jež je pro Evropskou unii a její finance velmi důležité.

Rozpočet EU představuje důležitý nástroj k dosažení cílů evropské integrace. Prakticky každý občan EU má prospěch z unijního rozpočtu v té či oné podobě na místní, vnitrostátní či evropské úrovni. Čistší životní prostředí, stabilizace zemědělského sektoru, nové a kvalitnější silnice, podpora zaměstnanosti, vzdělávání, podpora výzkumu a inovací, mobilita studentů a zabezpečení hranic EU jsou jen několika příklady přínosu rozpočtu EU.

V roce 2013 činily rozpočtové výdaje EU celkem 148,5 miliard EUR, což přibližně odpovídá 290 EUR na každého občana. Stejně jako v předchozích letech, většina plateb směřovala na společnou zemědělskou politiku EU a na politiku soudržnosti, které spadají pod systém společného řízení Evropské komise a členských států.

rozpočet EU 2013

Evropský účetní dvůr prověřil správnost účetní závěrky a také posoudil zákonnost příjmových a výdajových operací. Zjistil, že zatímco v oblasti příjmů nejsou závažná pochybení, většina výdajových oblastí je významně zatížena chybami. Celkový verdikt Účetního dvora, co se týče chybovosti ve výdajových operacích, je podobný jako v předchozím rozpočtovém roce. Auditoři odhadují, že v roce 2013 míra chyb v těchto operacích činila 4,7 %, tedy téměř tolik jako v roce 2012 (4,8 %), a trvale se pohybuje nad 2 % prahem významnosti (materiality).

Tento údaj je odhadem částky finančních prostředků, které neměly být z rozpočtu EU vyplaceny, protože nebyly použity v souladu s příslušnou legislativou. K typickým chybám patří platby nezpůsobilým příjemcům, platby na nezpůsobilé projekty nebo akvizice, při nichž nebyla dodržena pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Ve většině případů se nejedná o podvodná jednání, jak bývá někdy chybně interpretováno.

Stanovení nejpravděpodobnější míry chyb předchází podrobné testování reprezentativního vzorku, který pokrývá všechny výdajové oblasti. Audit ukázal, že všechny skupiny politik související s operačními výdaji jsou opět ve významném (materiálním) rozsahu zatíženy chybami, výjimkou byly jen „správní a související výdaje“, kde byla chybovost pod prahem významnosti.

Nejvíce náchylné k chybám byly stejně jako v předchozím rozpočtovém roce výdajové oblasti: „regionální politika, energetika a doprava“ (celková výše plateb 45,5 mld. EUR, odhadovaná chybovost 6,9 %) a „rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a ochrana zdraví“ (celková výše plateb 15,6 mld. EUR, odhadovaná chybovost 6,7 %). U ostatních výdajů EU zůstala míra chyb v porovnání s rokem 2012 relativně stabilní.

Účetní dvůr ve své Výroční zprávě uvádí celou řadu příkladů, kdy finanční prostředky EU nebyly použity správně: dotace na půdu, která byla v žádosti o podporu uvedena jako „trvalá pastvina“, ale ve skutečnosti byla úplně či zčásti zarostlá křovím nebo stromy; nadhodnocení osobních nákladů, kdy na vrub projektu EU byl zaúčtován plný plat ředitele soukromé školy, přestože některé jeho povinnosti nesouvisely s projektem; neodůvodněné přímé zadání zakázky původnímu dodavateli na dodatečné stavební práce na letištním terminálu pro osobní přepravu; či výběr projektů, které reálně nemohou dosáhnout svých cílů.

Zkoumané systémy dohledu a kontroly z hlediska zajišťování správnosti plateb byly ohodnoceny jen jako částečně účinné, jinými slovy, že nevyužívají plně svého potenciálu, co se týče prevence či zjišťování a nápravy chyb. Účetní dvůr i letos kritizuje členské státy za to, že i když měly v mnoha případech dostatečné informace k tomu, aby alespoň některé chyby v transakcích zjistily a opravily, neučinily tak.

Klást důraz na dosahování výsledků

Finanční prostředky EU by se měly vynakládat v souladu se zásadami řádného finančního řízení: hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti. Audit výkonnosti Evropského účetního dvora však pravidelně potvrzuje, že v programovém období 2007–2013 se nejprve kladl důraz na vyčerpání finančních prostředků (lidově řečeno „buď EU peníze využijete, nebo o ně přijdete“). V praxi to znamenalo, že při výběru projektů, jež obdrží podporu z fondů EU, se národní implementující orgány v prvé řadě zaměřily na vynaložení dostupných prostředků EU, poté na zákonnost a dodržování pravidel a teprve v poslední řadě na dosažení výsledků a efekty projektů. V roce 2013 přijal Účetní dvůr devatenáct zvláštních zpráv obsahující výsledky tematických auditů hodnotících účelnost a hospodárnost vybraných intervenčních opatření EU. Součástí těchto zpráv jsou také doporučení k zlepšení určená Komisi a v případě sdíleného řízení také členským státům.

Vedle Výroční zprávy publikoval Evropský účetní dvůr ve zvláštním dokumentu také souhrnné hodnocení výdajů na společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti v programovém období 2007–2013, s výčtem hlavních problémů a typů chyb. Součástí dokumentu je i přehled počtu auditovaných projektů a charakteru a závažnosti chyb v jednotlivých členských státech Unie.

Česká republika ve Výroční zprávě

Ve Výroční zprávě Evropského účetního dvora za rok 2013 je Česká republika, podobně jako řada jiných států EU, zmiňována v souvislosti s porušováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek a s nadhodnocováním režijních nákladů. Obecně Česká republika z hlediska kritičnosti Výroční zprávy EÚD za rok 2013 nevybočuje oproti jiným členským státům.

Plné znění Výroční zprávy i všech publikovaných zvláštních zpráv je k dispozici na webových stránkách Účetního dvora.

Autor: Jan Kinšt, Jana Jirousková, Evropský účetní dvůr

Sdílet tento příspěvek