Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Evropský semestr 2015: jak si dle Komise vede ČR?

Euroskop, 29.6. 2015
Lobby EU

Evropská komise opět po roce zveřejnila v rámci procedury evropského semestru svá doporučení pro hospodářské politiky jednotlivých členských zemí EU. Komise doporučuje ČR zaměřit se na problémy se stárnutím populace a s tím spojenou otázku fiskální udržitelnosti, zlepšit transparentnost daňového systému, další zlepšení péče v rámci předškolních zařízení pro děti a na reformu vysokého školství (loňské hodnocení naleznete zde).


Pozitivně lze hodnotit fakt, že se ČR řadí mezi menšinu členských zemí, ve které nejsou Komisí identifikovány žádné makroekonomické nerovnováhy a není rovněž vedena ani v postupu při nadměrném schodku. Obecně je hlavním cílem evropského semestru předejít makroekonomickým nerovnováhám, zajistit zdravé veřejné finance v souladu s Paktem stability a růstu, podpořit hospodářský růst a zaměstnanost a koordinací strukturálních a fiskálních politik, přispět ke konvergenci a stabilitě jak v EU jako celku, tak v jednotlivých členských státech. Nejedná se však o žádnou novinku na evropské půdě, již od konce 90. let odevzdávají státy Komisi své stabilizační a konvergenční programy, ve kterých představují střednědobé plány v oblasti rozpočtových politik.

Z loňských doporučení bylo v zemích EU provedeno jen 55 % z nich. Nejmenší změny nastaly u reforem podporujících konkurenceschopnost a těch, které se týkají zdanění. Podle vyjádření Komise záleží pouze na vlastním zájmu členských států, aby provedly reformy, které jim pomohou překonat krizi a vytvořit základy pro trvalý růst. Obecně Komise všem státům doporučuje odstraňovat zejména překážky bránící financování a podpoře investic, zlepšit politiky zaměstnanosti a sociální ochrany, podnikatelské prostředí a tím zvyšovat produktivitu a nastavit veřejné finance tak, aby více podporovaly růst.

Jak funguje Evropský semestr

Evropský semestr začíná vždy v listopadu, kdy Komise zveřejní roční analýzu růstu, obsahující priority politik, které podporují růst a nová pracovní místa pro následující rok, a zprávu o mechanismu varování, jíž zjišťuje, zda v členských státech existují potenciální makroekonomické nerovnováhy, jejich přesný rozsah a povahu. Semestr pokračuje během ledna a února, když Rada debatuje o roční analýze růstu, formuluje směry a přijímá závěry. Letos však Komise nově již v této fázi zveřejnila pro každou zemi podrobnější pracovní dokumenty hospodářských výzev (zároveň sloužící jako podklad pro finální doporučení), aby tak vlády mohly dříve reagovat a měly více času na konzultace a koordinaci se sociálními partnery a jinými zainteresovanými skupinami. V březnu Evropská rada stanoví hlavní hospodářské výzvy a zformuluje strategické pokyny na základě roční analýzy růstu a závěrů Rady EU. Členské státy jsou vyzvány k zohlednění těchto směrů při přípravě jejich konvergenčních či stabilizačních programů a národních reformních programů, které předloží nejpozději do konce dubna. Stabilizační a konvergenční programy navrhují střednědobou rozpočtovou strategii, národní reformní programy obsahují plány strukturálních reforem zaměřené na podporu růstu a zaměstnanosti.

květnu Komise uvedené dokumenty zhodnotí a navrhne doporučení pro jednotlivé země (tzv. Country-specific recommendations).

Doporučení pro jednotlivé země projedná Rada EU a následně odsouhlasí konečné verze, jež jako poslední schvaluje Evropská Rada. V červenci Rada oficiálně přijme doporučení pro členské státy, a ty jsou vyzvány k jejich provedení.

Letos také zásluhou nové Junckerovy Komise postup provází užší spolupráce na politické i technické úrovni, v jejímž rámci jsou rozebírána minulá a budoucí doporučení. Klade se větší důraz na priority vymezené v roční analýze růstu. Rozvrh jednotlivých kroků byl upraven tak, aby měli všichni zúčastnění více času na projednání a odsouhlasení priorit v evropském kontextu a zároveň Komise snížila celkový počet doporučení pro jednotlivé země, s cílem soustředit se na prioritní oblasti.



Komise doporučuje ČR v období 2015 – 2016:

1. Dosáhnout fiskální korekce ve výši 0,5 % HDP v roce 2016, dále pak zlepšit nákladovou efektivnost a správu ve zdravotnictví.

V České republice se výrazně zlepšil stav veřejných financí, v loňském roce dosáhl rozpočtový schodek 1,3 % HDP. ČR dle Komise stále čelí výzvám, pokud jde o dlouhodobou fiskální udržitelnost, a to především kvůli očekávaným nárůstům ve výdajích na důchody a zdravotní péči, které souvisí se stárnutím populace. V případě důchodového systému se výhled mírně zlepšil díky příznivějším demografickým prognózám. Vláda plánuje postupně zvyšovat věk odchodu do důchodu, ale změna je dle Komise pomalá. Jsou projednávány změny ve stávajícím systému valorizace důchodů, ale prozatím nebyla přijata žádná opatření. Stabilita důchodového systému byla rovněž poznačena změnami druhého důchodového pilíře, který bude v roce 2016 zrušen. Pokrok v oblasti zdravotnictví byl rovněž omezený. Nemocniční lůžková péče má dle Komise nadměrnou kapacitu, primární péče je nadužívána, spoluúčast pacientů je jen minimální a dostatečný není ani dohled nad hospodařením zdravotních pojišťoven i poskytovatelů zdravotní péče.

Zástupci Hospodářské komory ČR očekávají, že „vzhledem k současnému poměrně rychlému hospodářskému růstu by vláda měla udržet deficit veřejných financí na nízké úrovni a dosáhnout fiskální korekce ve výši 0,5 % HDP v roce 2016“. České hospodářství začalo v roce 2014 po dvou letech poklesu opět růst, a to díky silnější domácí poptávce, kdy zvýšeny byly zejména investice. Reálný HDP v roce 2014 rostl tempem 2,3 % a v následujících dvou letech se očekává ještě o něco vyšší tempo růstu, čímž ČR převyšuje průměr EU téměř o 1 %. Hlavním motorem růstu by měla zůstat domácí poptávka, přičemž se budou dále výrazně zvyšovat investice a spotřeba domácností.


2. Bojovat s daňovými úniky, zjednodušit daňový systém a provést protikorupční plán. Podniknout opatření ke zvýšení transparentnosti a efektivnosti při zadávání veřejných zakázek, zejména zavedením centrálního registru veřejných zakázek a posílením vedení a dohledu.

Komise považuje za důležité zejména omezení daňových úniků a docílení toho, aby byl výběr daní pro daňové poplatníky i orgány finančně a časově méně náročný. Priority v této oblasti ČR vytyčeny má, dodržování daňových předpisů a boj proti daňovým únikům patří mezi klíčové priority současné vlády, která již podniká řadu kroků. Elektronická daňová přiznání jsou ale dosud velmi málo využívána, rovněž také předvyplněná daňová přiznání.

Komise doporučuje pro zjednodušení daňového systému sjednotit základy daní u daně z příjmu fyzických osob a u zdravotního a sociálního zabezpečení. Výpadky příjmů z DPH v ČR vzrostly ze 17 % v roce 2011 na 22 % v roce 2012, což je výrazně vyšší hodnota než průměr zemí EU, jenž činí 16 %. V roce 2015 bylo zavedeno několik opatření zaměřených na boj proti daňovým únikům v oblasti DPH, včetně uplatnění mechanismu přenesení daňové povinnosti na širší skupinu zboží a služeb. Byla vytvořena pracovní skupina složená z úředníků daňové a celní správy a policie, díky čemuž se zlepšila spolupráce mezi těmito orgány. Na rok 2016 se plánují další opatření, jako je elektronické vykazování tržeb pro účely DPH a daně z příjmů a zavedení centrálního registru bankovních účtů.

Řešení korupce se v ČR dle Komise zpožďuje. Na přijetí opatření (jako jsou např. zákony o finanční kontrole, státním zastupitelství, financování politických stran nebo ochraně oznamovatelů) se stále pracuje. Komise na druhé straně oceňuje, že byl přijat zákon o státní službě, který by měl zlepšit efektivitu a stabilitu veřejné správy.

Komise dále ocenila, že v posledních letech se řada iniciativ soustřeďovala na veřejné zakázky, avšak veřejné zakázky se stále nezveřejňují v centralizovaném registru. Postupy pro zadávání veřejných zakázek je nutné dále zefektivnit a zadavatelům poskytnout odpovídající vedení a školení. Další zlepšení by mělo nastat v rámci dohledu nad systémem. Parlament již schválil technickou změnu zákona o veřejných zakázkách, jejímž cílem je odstranit hlavní nedostatky, a to např. rozšíření počtu výběrových kritérií kromě kritéria nejnižší ceny, umožnění řízení na základě jediné nabídky a urychlení odvolacích řízení a omezení překročení náklad. Byla rovněž zahájena další reforma, kterou se provádí směrnice o veřejných zakázkách z roku 2014. Ke zlepšení dohledu již došlo v rámci systému nakládání s evropskými penězi. Realizace projektů byla urychlena a v roce 2014 pravděpodobně zůstane nevyčerpána nižší částka finančních prostředků než v roce 2013. Počet přerušených operačních programů se rovněž snížil, nicméně některé nesrovnalosti přetrvávají.


3. Snížit vysoké daňové zatížení práce u osob s nízkými příjmy přesunutím daňové zátěže do jiných oblastí. Zvýšit dostupnost cenově přijatelných služeb péče o děti.

Další prostor dle Komise existuje při zmenšování rozdílů v daňovém zacházení mezi zaměstnanci a OSVČ. Již v tomto roce se očekává určité snížení rozdílů, budou zavedeny stropy pro paušální odpočty výdajů pro několik kategorií OSVČ. Daňové příjmy v ČR jsou ale i nadále silně založeny na zdanění práce. Příspěvky na sociální zabezpečení Komise charakterizuje jako nejvyšší v EU, zatímco sazba daně z příjmu fyzických osob je výrazně nižší než průměr EU. Práce osob s nízkými příjmy, zejména těch, které nemají děti, je poměrně silně zdaněna.

Opatření, jež začínají platit v letošním roce, do určité míry snižují zdanění práce u některých skupin, avšak jejich celkový dopad lze dle propočtů Komise dále zvýšit. Jedná se o zdanění pracujících důchodců a rodin se 2 nebo více dětmi, které se v důsledku zavedení daňových úlev sníží. Na rok 2016 se dále plánuje reforma daně z příjmu fyzických osob. Daně z nemovitostí a ekologické daně, na které by potenciálně mohla být přesunuta daňová zátěž z oblasti práce, jsou stále nízké.

Situace na trhu práce se zlepšuje, míra nezaměstnanosti se v roce 2014 snížila v průměru na 6,1 % a podle očekávání zůstane na dlouhodobém průměru kolem 6 %. ČR vykazuje vysokou zaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost je ve srovnání s průměrem EU nízká.  Komise oceňuje, že roste míra zaměstnanosti mezi mladými lidmi, ale podotýká, že některé znevýhodněné skupiny jsou na trhu práce nedostatečně zastoupeny (např. rodiče s malými dětmi, pracovníci s nízkou kvalifikací, lidi s postižením a Romové). Komise ocenila kroky vlády vedoucí k zlepšení účasti žen s dětmi na trhu práce a vybídla ji k dalšímu zlepšení kvality a dostupnosti služeb péče o děti a využívání pružné pracovní doby.

Vláda již přijala další opatření, jako je zákon o dětské skupině, nebo zvýšení finanční podpory z národních i evropských zdrojů vytvořením vládního fondu, jenž bude podporovat nová veřejná zařízení a v období 2015–2023 vyplatí 12 mld. Kč. Firmy si rovněž nyní mohou odečíst z daní výdaje za podniková zařízení péče o děti a rodičům, kteří využívají služeb dětských skupin, je poskytnuta daňová úleva. Vláda rovněž slíbila, že zvýší kapacitu veřejných mateřských školek. Dle komisařky Věry Jourové jde v případě nezaměstnaných matek „o plýtvání pracovní silou, která má elán a chuť pracovat“. MPSV se domnívá, že nově přijatá opatření se ale ještě neprojevila ve statistikách zaměstnanosti této skupiny.

4. Přijmout reformu vysokého školství. Zajistit odpovídající odbornou přípravu učitelů, podpořit školy vykazující slabé výsledky a podniknout opatření ke zvýšení školní docházky u znevýhodněných dětí, včetně Romů.

Reforma vysokého školství, která by měla zavést akreditaci institucí, nezávislý akreditační orgán, striktnější vnitřní zajišťování kvality a širší využívání profilace studentů a zlepšit systémy financování, se plánuje na letošní rok. Komise kladně hodnotila fakt, že účast v terciárním vzdělávání se rychle zvýšila, zdůraznila nutnost udržení kvality vzdělávání a zvýšení jeho propojenosti s trhem práce.

Komise dále doporučuje přijmout více pedagogů na stupeň základního vzdělávání, aby se udržel stávající počet studentů na jednoho učitele, ale kvůli nízkým platům a negativnímu vnímání profese je těžký úkol přilákat talentované učitele. I když byly platy státních zaměstnanců pro rok 2015 zvýšeny o 3,5 %, platy učitelů stále nejsou dostatečně vysoké, aby mohly konkurovat mzdám v jiných povoláních vyžadujících podobnou úroveň vzdělání.

V září 2016 by však měl být spuštěn nový kariérní systém, který má zlepšit nábor učitelů a jejich profesní rozvoj a přispět ke snížení vysokého podílu mladých učitelů, kteří toto povolání opouštějí. Do jisté míry se pokročilo v zajišťování inkluzivnějšího vzdělávání, částečně díky tomu, že vláda přijala pro oblast vzdělávání komplexní strategii. V České republice obecně existuje vysoká míra dosaženého vzdělání a výsledky ve vzdělávání se v posledních letech zlepšují.

Co dál?


Podle státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy jsou doporučení Komise pro ČR v souladu s programovým prohlášením vlády. ČR rovněž uvítala více času, který nyní mají členské státy na konzultaci se sociálními partnery díky novému harmonogramu semestru. V červenci Rada oficiálně přijala doporučení pro členské státy a ty byly vyzvány k jejich provedení. Vlády členských zemí však jen velmi omezeně konají na základě specifických doporučení.

Studie Evropského parlamentu ukazuje, že v průměru pouze 18 % doporučení z let 2011 a 2012 bylo plně implementováno, což oslabuje smysl celého evropského semestru a koordinace hospodářských politik v EU. V ČR bylo v analyzovaných letech plně implementováno 13 % doporučení (mezi nimi např. korekce nadměrného schodku veřejných rozpočtů nebo spuštění důchodové reformy - i když k ní má Komise další výhrady).

Komise skrze doporučení státy žádá, aby udržely tempo probíhajícího hospodářského oživení. Vydaná doporučení nemají být chápána jako poučování národních vlád ze strany Bruselu. Jejich smyslem je podpořit členské státy při zajišťování růstu a zaměstnanosti.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018

EU bojuje proti podvodům s DPH. Daří se jí to?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 4. 6. 2018

Podaří se EU dokončit Strategii pro jednotný trh v roce 2018?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 5. 4. 2018