Co přinese zpráva pěti předsedů? Analýza Euroskopu


Magda Komínková, Euroskop, 24.8. 2015

ANALÝZA V červnu 2015, kdy se kvůli Řecku hovořilo dokonce o možnosti rozpadu eurozóny, vznikla zpráva pěti předsedů hlavních institucí EU, která se zabývala prohloubením hospodářské a měnové unie (HMU) v období příštích 10 let. Analytička Magda Komínková pro Euroskop shrnuje, co dokument Dokončení evropské hospodářské a měnové unie přináší.

Autory zprávy jsou předseda Komise Jean-Claude Juncker, předseda Evropské rady Donald Tusk, předseda Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, předseda Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi a předseda Evropského parlamentu (EP) Martin Schulz.

Dokument nestanovuje konkrétní cíle pojící se s indikátory, ale usiluje o „vytvoření lepších a spravedlivějších podmínek pro všechny občany EU“. Na základě zprávy se teprve mají vypracovat konkrétní návrhy. Na první pohled je však zřejmé, že cíle jsou ambiciózní.

Cestovní mapa pro roky 2015-2025

Zpráva se zabývá těmito tématy:

I. Směřování k hospodářské unii – konvergence, růst a tvorba pracovních míst

II. Směřování k finanční unii – integrované finance pro integrované hospodářství

III. Směřování k fiskální unii – integrovaný rámec pro zdravé a integrované fiskální politiky

IV. Demokratická odpovědnost, legitimita a posílení institucí

Zpráva počítá se dvěma (respektive třemi) fázemi realizace. První fáze (prohlubování) by měla trvat do 30. června 2017 a nepředpokládá žádnou změnu smluv. Ve druhé fázi (dokončení), která potrvá do roku 2025, by se měl definovat soubor společně dohodnutých kritérií pro konvergenci. Lze předpokládat, že se počítá s revizí Smluv, protože není explicitně uveden opak, jako u první fáze. Závěrečná fáze (nejpozději v roce 2025) definuje pouze směry, kterými by se EU měla postupně ubírat.

Zpráva se nesnaží vyvolat debatu o nutnosti změny Smluv, byť po zkušenostech s předchozími revizemi by EU měla začít s diskuzí co nejdříve. Shoda expertů na technické úrovni totiž nestačí, mnohem důležitější konsensus na politické úrovni.

4 pilíře směřování k hospodářské unii

Zpráva definuje tento proces jako „konvergenci mezi členskými státy směrem k nejvyšším úrovním prosperity a o konvergenci v rámci evropských společností, tak, aby se unikátní evropský model rozvíjel“.

Čtyřmi pilíři HMU mají být: (1) vytvoření systému orgánů pro konkurenceschopnost v eurozóně; (2) posílené provádění postupu při makroekonomické nerovnováze; (3) větší zaměření na zaměstnanost a sociální výkonnost a (4) silnější koordinace hospodářských politik v rámci přepracovaného evropského semestru.

Konečným cílem hospodářské unie je dosáhnout v celé eurozóně podobně odolných hospodářských struktur, což by následně mělo podnítit zaměstnanost a růst.

Sociální otázky by měly být nedílnou součástí procesu konvergence. Zpráva nijak nedefinuje, jak by měly být řešeny. Dokument nabízí pouze vágní myšlenky o sociálních otázkách, které mají zásadní význam jen pro některé státy.

3 oblasti směřování k finanční unii

Fungující finanční unie vyžaduje podle zprávy jednotný bankovní dohled, kterého již bylo dosaženo dříve. Pozornost by se proto měla soustředit na jednotné řešení krizí bank a jednotné pojištění vkladů.

Ve finanční unii, kterou navrhuje zpráva, by se impulsy z jednotlivých rozhodnutí měnové politiky měly šířit ve všech členských státech stejně. V rámci finanční unie by měla být dokončena i unie bankovní, přičemž zpráva hovoří o nutnosti plného provedení směrnice o ozdravných postupech a řešení krizí bank.

Vedle bankovní unie je prioritou i zavedení unie kapitálových trhů vztahující se navšech 28 členských států. Vytváření unie kapitálových trhů EU již začalo v únoru předložením zelené knihy „Vytváření unie kapitálových trhů“. Na podzim 2015 by měl být uveřejněn akční plán. Přesto není příliš reálné, že by unie kapitálových trhů v krátkém časovém horizontu přispěla k celkovému oživení tak, jak zpráva předpokládá.

Předsedové také navrhují v 1. fázi zavést evropský systém pojištění vkladů (EDIS), který by měl na úrovni EU zajišťovat pro vnitrostátní systémy pojištění vkladů.

2 fáze směřování k fiskální unii

Podle zprávy ohrožují finanční stabilitu EU neudržitelné fiskální politiky členských států. Předsedové navrhují, aby v 1. fázi vznikla poradní Evropská fiskální rada, která by zajišťovala nezávislé analýzy, jak si plnění rozpočtů vede ve srovnání s hospodářskými cíli stanovenými v rámci EU.

Ve 2. fázi by fiskální unie měla mít částečně společné makroekonomické postupy pro zvládání náhlých krizí a šoků, čímž by vyvrcholil proces konvergence v podobě sdílení rozhodování o vnitrostátních rozpočtech.

Unie tady postupně otevírá Pandořinu skříňku a pokouší se dostat do oblastí, kde drží kompetence členské státy. Ačkoli zpráva slibuje, že členské státy eurozóny budou nadále rozhodovat o daních a alokaci rozpočtových výdajů podle svých politických rozhodnutí a preferencí, zásahy, o které usiluje, mohou chod států významně ovlivnit.

Zpráva opomíjí jeden důležitý problém – soukromé a veřejné dluhy. Veřejné dluhy, tak důležité pro chod států, jsou zmíněny spíše okrajově. Předsedové sice hovoří o nutnosti udržitelného veřejného dluhu, ale blíže se k problematice nevyjadřují. Pro zajištění fiskální kázně chtějí předsedové v dlouhodobějším horizontu pro celou eurozónu vytvořit funkci fiskální stabilizace, což by bylo vyvrcholením procesu, jehož nezbytným předpokladem je vysoký stupeň hospodářské konvergence, finanční integrace a další koordinace a sdílení rozhodování o vnitrostátních rozpočtech. Pokud jde o veřejné dluhy, mohlo by být řešením snížení expozice bank vůči státnímu dluhu.

Demokratická odpovědnost a legitimita

Zpráva považuje za podmínku úspěšného dosažení stanovených cílů větší odpovědnost a integraci na úrovni EU a eurozóny, větší demokratickou odpovědnost, legitimitu a posilování institucí.

Komise by měla vypracovat vzorové postupy, aby zefektivnila spolupráci s vnitrostátními parlamenty. Evropský parlament zase podniknout organizační kroky, aby se dokázal zhostit povinností v záležitostech eurozóny. Klíčové je podle zprávy zapojení EP a národních parlamentů. Debaty o Řecku prý ukazují, že EU má ještě k optimálně nastavené spolupráci daleko.

Podle předsedů by měla HMU navenek vystupovat stále jednotněji. Zpráva ve střednědobém horizontu počítá, že Evropský mechanismus stability (ESM) bude zahrnut do smluv. V rámci tohoto cíle apeluje EU na kolektivní vystupování navenek a na kolektivní rozhodování euroskupiny.

Zpráva ovšem neuvádí žádné postupy na zlepšení transparentnosti fungování euroskupiny, jejíž role se v ekonomických záležitostech postupně zvyšuje a dle pěti předsedů by v tom měla nadále pokračovat.

Bílá kniha v roce 2017

Nejen poslední cíl, ale celý text zmiňuje zpravidla pouze státy eurozóny. Předsedové zdůrazňují jen výhody eura, o kterém hovoří jako o „úspěšné a stabilní měně, která je navzdory nedávné krizi nadále druhou nejdůležitější světovou měnou“. Členské státy eurozóny se snaží ubezpečit, že jejich ekonomiky jsou uvnitř eurozóny lépe chráněny, zejména vůči makroekonomickým šokům. Očekávají, že se státy mimo euroskupinu ke společné měně připojí.

Autoři si vůbec nepřipouštějí růst euroskeptických myšlenek napříč celou EU a nezohledňují plánované britské referendum o setrvání v EU. V případě realizace zprávy by se navíc stala realitou dvourychlostní Evropa, rozdělená na euroskupinu a země mimo eurozónu.

Předsedové plánují, že Komise na jaře 2017 předloží bílou knihu, v níž připraví přechod z první do druhé fáze, a vyhodnotí období 2015-17. Dokument by měl přinést náčrt dalších potřebných kroků, včetně opatření právní povahy k dokončení HMU. Příprava bílé knihy by měla vycházet z výsledků konzultační skupiny složené z odborníků. Do příprav by měli být zahrnuti i předsedové ostatních orgánů EU.

Otázkou zůstává, jak se situace promění po britském referendu, národních volbách v členských státech, ale hlavně po volbách do EP a při tvorbě nové Komise v roce 2019. V případě, že bude iniciativa připravena, ale bude zvolen euroskeptičtější Evropský parlament, může být projednávání a schvalování obtížnější. Totéž, a ještě ve větší míře, platí také pro projednávání v členských státech.

Shrnutí

Zpráva pěti předsedů navazuje na mnohé předešlé iniciativy. EU se pokouší HMU a bezprostředně související oblasti dlouhodobě reformovat. Komise ve zveřejněných dokumentech hovoří o tom, že HMU nefunguje a je potřeba ji reformovat/dokončit. Vůbec se ale nezmiňuje například o tom, že částí možného řešení by bylo dodržování doposud přijatých pravidel. Lze se domnívat, že pokud by byl respektován a plněn Pakt stability a růstu, nemusela by hospodářská krize zasáhnout členské státy tak silně. Navíc, dokud nebude v praxi posouzen dopad stávajících pravidel, snaha o stanovení nových postupů nebude s největší pravděpodobností úspěšná.

Jaké jsou problémy a nedostatky evropského hospodářství, dokáže EU vcelku dobře identifikovat. Řešení ovšem zatím nenašla. Zda by ke zlepšení mohla přispět zpráva pěti předsedů, se uvidí až s odstupem. Zatím se jedná o dokument, který nabízí dlouhodobou vizi, u níž není zatím jasné, jak bude skutečně vypadat její konkrétní realizace a jestli k ní fakticky dojde.

Autor: Magda Komínková, CDK, psáno pro Euroskop

Sdílet tento příspěvek