Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

CCCTB. Zkratka, kterou dobře zná Jean Claude Juncker

Michaela Linhartová, 29.9. 2015, psáno pro Euroskop
Euro, peníze

ANALÝZA  Ještě před prázdninami zveřejnila Evropská komise nový akční plán, jehož cílem je zavedení takzvaného CCCTB (Common Consolidated Corporate Tax Base), neboli společného konsolidovaného základu pro daně z příjmu právnických osob v EU. Akční plán navazuje na návrh směrnice z března 2011 (č. 121/2011), která právě o zavedení CCCTB usilovala. Proč Komise znovu přichází s tak kontroverzním návrhem? A proč právě teď?


Hlavním impulsem pro její aktivitu byla aféra Lux Leaks, která vypukla v prosinci 2014. Skrze úniky informací vyšlo najevo, že v běžné praxi docházelo k uzavírání výhodných dohod mezi Lucemburskem a mezinárodními společnostmi. Ty přesouvaly svůj zisk do Lucemburska, které je následně zdaňovalo. Mnoho evropských států tak přišlo o značné částky ve formě odvodu daně z příjmu. Další rozměr celé aféře dodává fakt, že v době uzavírání těchto dohod byl premiérem Lucemburska současný předseda Komise Jean-Claude Juncker. Společností, které s lucemburskou vládou uzavřely podobné dohody, bylo přibližně 340, mimo jiné také Ikea, Pepsi nebo Deloitte.

Ačkoliv členské státy dlouhodobě volají po aktivitě Komise ve věci efektivního zdaňování, tedy navyšování příjmů z výběru daní, a po zlepšení podnikatelského prostředí na vnitřním trhu, je velice sporné, zda právě CCCTB je instrument, ke kterému jsou členské státy EU ochotny se zavázat. Svědčí o tom i fakt, že původní návrh směrnice byl předložen Radě k debatě již v roce 2011 a dosud nebyl přijat. Daně stále patří k oblastem, ve kterých má EU velmi omezené pravomoci, pro členské státy je tedy jakákoliv harmonizace citlivou záležitostí. Je proto velmi obtížné hledat shodu a to především z toho důvodu, že se jedná o oblast, kde by činnost mohla vést v delším časovém horizontu ke sjednocování daňových sazeb. Je nutné zdůraznit, že shoda musí být absolutní a legislativu musí schválit všechny členské státy jednomyslně.

O spíše opatrném přístupu členských států k této věci svědčí i příklad České republiky, která návrh směrnice pro vytvoření CCCTB v roce 2011 razantně odmítla především proto, že dle stanoviska Parlamentu ČR tato směrnice porušovala princip subsidiarity.

Návrh směrnice zavádějící CCCTB


Původní směrnice se měla dotýkat všech společností fungujících na vnitřním trhu EU – tzn. minimálně ve dvou členských státech – a zaváděla sadu pravidel pro výpočet zdanitelných příjmů tvořících CCCTB za celou korporaci. Celkový zdanitelný příjem by pak byl předmětem zdanění v každém členském státě a to dle tam platné daňové sazby. Základní principy odvodu daně měly zůstat nezměněny, společnosti by však měly možnost podat jedno konsolidované daňové přiznání za celou skupinu. Velmi důležitým prvkem směrnice byl ovšem fakt, že zavedení konsolidovaného základu daně mělo být dobrovolné.

Cílem původního návrhu směrnice bylo eliminovat nutnost společností odvádět daň z příjmu v každém členském státě, kde firma působí, zvlášť. Zavedením konsolidovaného systému by došlo k zjednodušení odvodu daně, společnost by se nemusela řídit 28 různými legislativními rámci pro výpočet zdanitelných příjmů, ale existovala by jedna pravidla platná pro celou EU, což by představovalo značný úbytek administrativní zátěže.

Dalším, a mnohem obecnějším, ze záměrů Komise bylo zjednodušit fungování vnitřního trhu – konkrétně přeshraniční obchodování skrze odstranění bariér různých legislativních systémů pro výběr daní. Konkrétními příklady zjednodušení jsou především nižší náklady spojené s administrací odvodu daně, kompenzace přeshraničních ztrát nebo odstranění překážek přeshraničních fúzí a akvizic.

Cílem návrhu směrnice mělo být také zprůhlednění celého procesu odvádění daní, a tedy eliminace daňových úniků vzhledem k tomu, že nejednotnosti daňových systémů 28 členských států některé společnosti často využívají ke snížení daňové zátěže. Často dochází k přesouvání zisku do států, kde je zdanění pro firmu příznivější (praktika známá jako daňové plánování).

Pravidla pro výpočet zdanitelných příjmů tvořících základ CCCTB byla obsažena přímo v návrhu směrnice. Základ měly tvořit všechny příjmy, které nejsou výslovně vyňaty z povinnosti zdanění. Stejně tak byly přesně vymezeny v návrhu směrnice i uznatelné náklady. Příjmem nezahrnovaným do společného základu daně, respektive příjmem osvobozeným od daně, měl být příjem v podobě dividend, výnosů z prodeje akcií držených ve společnostech mimo skupinu a zisků zahraničních stálých provozoven.

Nový přístup Komise: Akční plán pro spravedlivé a efektivní zdanění firem


První a velmi podstatnou změnou je povinný CCCTB pro nadnárodní společnosti, tj. opuštění principu dobrovolnosti. Zavedení povinnosti aplikovat CCCTB má za cíl snížit zejména daňové úniky, což je nyní primárním cílem iniciativy Komise. Druhou změnou je pak forma implementace, která by měla probíhat v několika kratších fázích. Zbývající parametry tak, jak jsou popsány výše, zůstanou pravděpodobně beze změny. Akční plán dále přidává ještě několik opatření pro zvýšení transparentnosti celého systému, zlepšení ekonomického prostředí v EU a zajištění spravedlivého zdanění, jedná se především o mechanismy pro sdílení informací mezi členskými státy.

NÁVRH CCCTB v roce 2011

NÁVRH CCCTB v roce 2015

  • DOBROVOLNÉ ZAVEDENÍ
  • POVINNÉ ZAVEDENÍ

 

  • OKAMŽITÁ IMPLEMENTACE
  • POZVOLNÁ IMPLEMENTACE V NĚKOLIKA KROCÍCH


S ohledem na zvýšení průhlednosti systému odvodu daní Komise počítá s přijetím balíku pro zvýšení transparentnosti zdanění z března tohoto roku. Cílem je zajistit sdílení informací o zdanění právnických osob mezi jednotlivými členskými státy. Záměrem je zajistit, aby došlo ke zdanění zisku společností právě v tom státě, kde působí.

Akční plán cílí i na zlepšení prostředí příznivé pro ekonomický růst v EU. Konkrétně se jedná o další opatření, jak se vyhnout dvojímu zdanění. S novým systémem by měl být nadále snížen počet firem, které se vyhýbají platbám daní nebo své zisky přesouvají do „daňových rájů“.

Velmi problematickou částí již původního návrhu směrnice byl fakt, že soutěž členských států o nalákání mezinárodních společností do své země by po zavedení CCCTB probíhala pouze na základě sazby daně. I nadále tak mají společnosti prostor pro soustředění svého kapitálu do států s nejvýhodnějšími daňovými sazbami, tedy praktikovat již zmiňované daňové plánování. Akční plán prozatím nezmiňuje, zda budou tyto otázky v novém návrhu řešeny. Původní návrh s tímto počítal a představil sadu pravidel, která by se tomu měla snažit zabránit. Je pravděpodobné, že tato opatření se vyskytnou i v novém návrhu.

Bude tedy nová podoba návrhu směrnice pro členské státy přijatelnější? Paradoxně se již teď zdá, že kontroverznějších bodů v novém akčním plánu spíše přibylo. Zásadní je především povinné zavedení CCCTB. Právě v citlivé oblasti daní je jakýkoliv návrh na povinné závazky členských států vnímán spíše negativně, ačkoliv se hlavní účel směrnice od roku 2011 částečně modifikoval. Původní směrnice měla za cíl především administrativní zjednodušení systému odvodu daní pro firmy působící ve více členských státech EU. Současná Komise oproti tomu klade mnohem větší důraz na směrnici jako na nástroj potírání daňových úniků v EU. Tento fakt by samozřejmě mohl ovlivnit  rozhodování členských států, ovšem je velmi obtížné odhadnout, zda bude mít dostatečnou váhu na to, aby se členské státy zavázaly k povinné společné konsolidaci pro mezinárodní společnosti.

Dopady zavedení povinného CCCTB lze v tuto chvíli ztěží specifikovat. Jistým vodítkem můžou být však například výsledky analýzy společnosti Ernst&Young publikované v roce 2011, která se týkala původního návrhu. Ta dochází k závěru, že CCCTB bude mít velký vliv na rozložení daňové zátěže, a tedy i na objem vybraných prostředků. V důsledku zavedení výše popsaných změn lze určit pět zemí, které zaznamenají ztráty a to minimálně ve výši 5 % vybraných odvodů – Německo, Finsko, Irsko, Nizozemí a Dánsko. V případě České republiky byl pokles odhadnutý na cca 3 %, klesat má výběr i v dalších 7 členských zemí. Naopak deset zemí by navýšilo objem vybraných finančních prostředků. Nejvýrazněji by návrh pomohl Francii (+ 6 %), Řecku (+4 %) a Lotyšsku (+ 3 %) Dle analýzy by zavedení změn mělo vliv i na počet pracovních míst. V Belgii, Španělsku a Francii by došlo k navýšení, ale například v České republice by mělo dojít k 3% úbytku pracovních míst a ještě citelněji by změna měla zasáhnout Dánsko, Holandsko nebo Německo.

Ačkoliv akční plán reprezentuje nový přístup k problematice CCCTB, je otázkou jak jednotlivé státy novou iniciativu Komise vyhodnotí. Ta v současnosti pracuje na novém návrhu směrnice, který by měl být představen nejpozději v prosinci 2016.

CCCTB od roku 2001: Časová osa

Rok

Událost

2001

Sdělení Komise „Vnitřní trh bez daňových překážek“
Poprvé formulován záměr vytvoření CCCTB (viz zde)

2003

Sdělení Komise „Vnitřní trh bez daňových překážek pro firmy“

Komise potvrzuje svůj záměr prosadit CCCTB (viz zde)

2003

Veřejná konzultace k CCCTB

2004

Vyjádření Komise k CCCTB (viz zde)

2004

První zasedání pracovní skupiny zaměřené na CCCTB

2007

První zpráva o pokroku Komise ve věci CCCTB (viz zde)

2007

Pracovní dokument Komise k možným technickým řešením CCCTB (viz zde)

2011

Návrh směrnice č. 121/2011 (viz zde)

2015

Akční plán pro spravedlivé a efektivní zdanění firem (viz zde)

Autor: Michaela Linhartová, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Bude poskytování služeb v EU snadnější?

Magda Komínková, CDK, 14. 3. 2017

Komise: V online světě musí být bezpečněji

Jan Hruška, Euroskop, 22. 2. 2017

Co přinese zimní energetický balík občanům?

Ondřej Černý, Euroskop, 15. 2. 2017

Jak se v EU změní trh s elektřinou?

Ondřej Černý, Euroskop, 9. 2. 2017

EU reformuje pravidla danění společností na jednotném trhu

Barbora Červenková, Euroskop, 3. 1. 2017