Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Co píší evropské think-tanky o TTIP a klimatu?

Ondřej Kaleta, Vladimír Bláha, Euroskop, 27.10. 2015
Knihovna

Přehled toho, co zaujalo analytiky Ondřeje Kaletu a Vladimíra Bláhu z evropské sekce na Úřadu vlády. Přečtěte si vybrané články z evropských think-tanků. Třeba o klimatu, TTIP nebo o možných dopadech rozšíření plynovodu Nord Stream na střední Evropu.


Offline? How Europe can catch up with US technology

(J. Springford, Centre for European Reform, 10 str.)

Podle autorova tvrzení je správné, že EU považuje digitální ekonomiku za základní kámen své strategie hospodářského růstu. Na druhou stranu však nesouhlasí s unijním rozčarováním vůči dominantním digitálním společnostem. Springford vyzdvihuje některé části strategie o jednotném digitálním trhu,  v jiných částech ovšem spatřuje známky protekcionismu. Text se rovněž konkrétně zamýšlí nad postavením společnosti Google a jeho spory s EU. V závěru autor na příkladu Spojených států poukazuje na výhody jednotného digitálního trhu.

Redesigning the energy market

(M. Bonn, G. Reichert, Centrum für Europäische Politik, 4 str.)

Evropská unie čelí v oblasti energetiky třem hlavním výzvám, na které se analýza CEP zaměřuje: zajištění energetických dodávek, vytvoření vnitřního energetického trhu a snížení emisí skleníkových plynů. Autoři Bonn a Reichert zkoumají unijní návrhy na deregulaci vnitřního energetického trhu, diverzifikaci energetických dodávek, zvýšení energetické účinnosti, podporu obnovitelných zdrojů energie a na vytvoření transevropských energetických sítí.

Migrants and natives in EU labour markets: mobility and job-skill mismatch patterns

(S. Jestl, M. Landesmann, S. M. Leitner, Wiener Institut für Internationale Wirtschaftsvergleiche, 58 str.)

Studie pojednává o mobilitě pracovních sil napříč unijními ekonomikami. Autoři se věnují rozdílným modelům mobility (v zahraniční narozených) migrantů a domácích obyvatel členských států EU, přičemž poukazují na dynamický efekt migrace na pracovní trhy v EU. Pohyby pracovních sil zkoumají také na základě jednotlivých regionů při zohlednění specifik tzv. starých a nových členských států.

EU climate and energy governance: there's more to it than meets the eye

(C. Egenhofer, A. Marcu, J. Núñez-Ferrer, F. Genoese, M. Elkerbout, Centre for European Policy Studies, 5 str.)

Stručná analýza think-tanku CEPS konstatuje, že unijní přístup k energetice a klimatu musí pokrývat více problémů, než je uvedeno v Energeticko-klimatických cílech EU do roku 2030. Podle autorů by měl nový systém zahrnovat nejméně sedm komplexních oblastí, které v textu představují. V závěru navrhují, aby Evropská komise vytvořila plán, který by vytyčil směr a časovou osu pro přijetí nového systému v této oblasti.

Avoiding War in Europe: how to reduce the risk of a military encounter between Russia and NATO

(Task Force on Cooperation in Greater Europe, 10 str.)

Position paper Pracovní skupiny spolupráce v "širší" Evropě, jejíž členy a signatáři jsou mj. bývalí ministři zahraniční či obrany Polska, Ruska, Velké Británie, Francie, Německa, Turecka, Španělska a dalších zemí, stejně tak jako diplomaté a představitelné zpravodajských služeb, si klade za cíl snížit mezinárodní napětí a posílit důvěru mezi západním společenstvím a Ruskem. Autoři nesnaží shodnout na motivech jednotlivých mezinárodních aktérů, které je vedly k vojenským akcím ve střední a východní Evropě od vypuknutí ukrajinského konfliktu. Domnívají se však, že současný cyklus akce a reakce bude velmi těžké přerušit. Dnešní situace ve vztazích obou aktérů je podle nich nebezpečná a má potenciál dalšího zhoršení. Ke zmírnění napětí proto autoři navrhují mj. zřízení Rady NATO-Rusko, která by prodiskutovala Memorandum o porozumění a nastavila základní pravidla vztahů mezi nimi. Jako historickou paralelu uvádějí příklady obdobných dohod mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v období studené války.

What the Proposed Extension of the Nord Stream Would Mean to Central Europe?

(M. Ugrósdy, Külügyi és Külgazdasági Intézet, 8 str.)

Článek maďarského autora se soustředí na navrhované prodloužení plynovodu Nord Stream, jehož kapacita by se mohla až zdvojnásobit. Autor diskutuje možné dopady této výstavby, zejména na země střední Evropy. V současnosti tranzitní země jako Slovensko nebo Maďarsko by po případném prodloužení přišly o značné prostředky plynoucí z poplatků za tranzit a jejich plynovodní síť by se musela přeměnit. V závěru Ugrósdy tvrdí, že návrh na rozšíření Nord Streamu, stejně jako tomu bylo v případě South Streamu, je ruským krokem za účelem dalšího rozkolu mezi členskými státy Evropské unie. Členské státy se dle autora budou muset rozhodnout, zda je důležitější obchod anebo principy.

Telecommunications and internet services: the digital side of the TTIP

(A. Renda, Ch. Yoo, Centre for European Policy Studies / Center for Transatlantic Relations, 39 str.)

V obecných diskuzích o TTIP je digitální problematice věnováno čím dál více prostoru. Jedním z takovýchto důvodů je i nedávný únik dat, který zhoršil vzájemnou důvěru mezi oběma vyjednávajícími stranami. Článek pojednává též o problematice síťové neutrality nebo hospodářské soutěže v kyberprostoru. Článek se zabývá také rozdíly v právních systémech EU a Spojených států, zejména v souvislosti s digitální problematikou.


The Transatlantic Trade and investment Partnership (TTIP): Challenges and Opportunities for the Internal Market and Consumer Protection in the Area of Motor Vehicles

(G. Kolev, J. Matthes, Institut der deutschen Wirtschaft Köln, 47 str.)

Autoři studie tvrdí, že dopady TTIP na evropský automobilový průmysl budou záviset na rozsahu liberalizace obchodu v tomto odvětví. V oblasti motorových vozidel by tak TTIP měla jít dále než jí podobné smlouvy EU s jinými zeměmi, co se liberalizace týče. Podle autorů by měla být zrušena cla a také by měly být omezeny necelní bariéry, které pokřivují trh. Dále je nutné uznat regulační svrchovanost Evropské unie, její demokratickou legitimitu a vysokou úroveň standardů v oblasti bezpečnosti cestujících a životního prostředí.

Autor: Ondřej Kaleta, Vladimír Bláha (Oddělení institucionální komunikace)

Další články v rubrice

Zpráva o stavu Unie: Naposledy podle Junckera

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 26. 9. 2018

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018