Audit zjistil chyby v investicích do vzdělávání na venkově


Jan Kinšt, Jana Jirousková, Evropský účetní dvůr, 29.10. 2015

Audit Evropského účetního dvora odhalil, že kvůli nedostatečné analýze potřeb znalostí a dovedností venkovských hospodářských subjektů docházelo k financování nerelevantních činností, k placení školení, které již na trhu existují, a úhradám nereálně vysokých cen. Členské státy ne vždy zajistily spravedlivou a transparentní hospodářskou soutěž podporující výběr kvalitních poskytovatelů vzdělávacích služeb, kdy největší část finančních prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) opakovaně obdrželi „dobře zavedení“ poskytovatelé. Audit také potvrdil závažné nedostatky v dostupnosti a kvalitě informací z monitorování. Chybělo podrobné hodnocení, čeho bylo za pomoci veřejných prostředků skutečně dosaženo.

Význam odborného vzdělávání a přípravy, rozvoje dovedností a předávání znalostí mají v rámci Evropské unie vyšší prioritu, což se projevilo i v oblasti společné zemědělské politiky. „Podpora předávání znalostí a inovací formou vzdělávacích aktivit a poradenstvím a spolupráce v oblasti zemědělství a lesnictví“ je horizontální prioritou v oblasti rozvoje venkova, která je i finančně podporována z EZFRV.

V programovém období 2007–2013 byla tato podpora poskytována prostřednictvím čtyř opatření: Odborné vzdělávání a informační akce (opatření 111); využívání poradenských služeb (opatření 114); zřizování řídicích, pomocných a poradenských služeb (opatření 115); vzdělávání a informace (opatření 331). Cílem prvních tří opatření bylo posílit konkurenceschopnost zemědělců a držitelů lesů. Opatření 331 bylo určeno ostatním venkovským podnikům a zúčastněným subjektům s cílem zvýšit jejich schopnost přispívat k diverzifikaci hospodářství venkova a zlepšovat kvalitu ve venkovských oblastech. K typickým projektům financovaným v rámci opatření patřily např. vzdělávací kurzy, workshopy, návštěvy zemědělských podniků a koučink. Celkově bylo na tyto činnosti z veřejných prostředků (rozpočtu EU a národních rozpočtů) vyčleněno 2,2 miliardy EUR.

Pro programové období 2014–2020 byla opatření sloučena do dvou: opatření 01 – Předávání znalostí a informační akce, které umožní podpořit vzdělávání, školení a informování zemědělců, vlastníků lesů či osob hospodařících v lesích; a opatření 02 – Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství. Cílem opatření je zvýšení kvalifikace, zlepšení dostupnosti základních odborných informací a rozšíření inovativních přístupů v praxi. V novém programovém období se počítá s tím, že celkové veřejné výdaje na tyto činnosti převýší částku 4 miliard EUR.

Zatímco v minulém programovém období byli potenciálními příjemci opatření účastníci odborné přípravy a příjemci poradenství, v současném programovém období jsou příjemci finanční podpory v rámci opatření 01 a 02 poskytovatelé služeb, jmenovitě subjekty, které poskytují poradenství nebo odbornou přípravu konečným příjemcům.

V rámci politiky rozvoje venkova podléhají opatření sdílenému řízení ze strany Komise a členských států. Zatímco Evropská komise schvaluje programy rozvoje venkova jednotlivých států EU a má konečnou zodpovědnost za hospodárné a účelné nakládání s rozpočtem, jejich vlastní implementace včetně výběru a kontroly projektů a jejich výsledků je na straně členských států.

Zjištění auditu

Účetní dvůr provedl audit postupů řízení a kontroly výdajů na opatření v oblasti předávání znalostí a poradenství v programovém období 2007–2013 s cílem poskytnout smysluplná doporučení pro nové programové období. Auditní důkazy byly shromážděny pomocí průzkumů, přezkumu dokumentů a návštěv řídících orgánů a poskytovatelů služeb v pěti členských státech – Španělsku, Rakousku, Polsku, Švédsku a Anglii.

Při auditu bylo zjištěno, že ne vždy byly finanční prostředky vynaloženy na činnosti v oblasti předávání znalostí a poradenství smysluplně a měly požadovaný dopad. Členské státy se příliš často spoléhaly na návrhy poskytovatelů těchto služeb a často jakýkoli navržený druh odborné přípravy byl považován za „dobrý“ a způsobilý získat veřejnou podporu. Výběru požadovaných vzdělávacích aktivit nepředcházela potřebná analýza, cíle byly stanoveny velmi obecně tak, aby se do nich vešlo co nejširší spektrum aktivit. V praxi tak byly z veřejných prostředků financovány obecné vzdělávací činnosti, jako jsou například základní kurzy práce s počítačem. Nedostatečná analýza návrhů poskytovatelů služeb znamenala nejen riziko financování nerelevantních činností, ale i riziko financování činností v oblasti odborné přípravy, které byly na trhu již běžně k dispozici, a to často za mnohem nižší ceny.

Auditoři dále zjistili, že obecně byly opakovaně vybírány a největší část finančních prostředků z EZFRV obdržely návrhy dlouho existujících a dobře zavedených poskytovatelů služeb předávání znalostí. Bylo to způsobeno nedostatečnou hospodářskou soutěží a/nebo nedostatečnou spravedlností a transparentností výběrových řízení, která nezaručovala výběr nejlepších poskytovatelů a služeb.

EU platí více, než by měla

Účetní dvůr rovněž zjistil, že členské státy nezajistily nákladovou efektivitu financovaných činností. Členské státy za určité služby zaplatily příliš mnoho, přičemž související náklady nebyly dostatečně zdůvodněny. Auditní zpráva uvádí příklad z Anglie, kde orgány v reakci na výzvu k předkládání nabídek obdržely pouze jednu nabídku od poskytovatele školení. Nabídku přijaly, aniž by porovnaly ceny s náklady v minulosti nebo s jinými měřítky. Účetní dvůr zjistil, že cena za jednoho účastníka školení, která byla od orgánů požadována, byla dvakrát až osmkrát vyšší než standardní cena inzerovaná v letáku poskytovatele. Podobně tomu bylo i ve Španělsku, kde povinné školení pro zemědělce, které zajišťovaly přímo regionální orgány za cenu 2.680€, bylo v dané oblasti (Galicie) k dispozici za mnohem nižší cenu (150€). Platby nebyly upravovány podle skutečné účasti na školení, přestože projekt měl být účtován na tomto základě. Prezenční listiny byly nespolehlivé, byly podepisovány předem a vykazovaly znaky pozměnění jinou osobou než daným účastníkem školení. Ve Švédsku byly dokonce financovány některé poradenské služby v plné výši, tedy v rozporu s právními ustanoveními, která omezují míru financování na 80%.

Audit dále odhalil několik případů, kdy různé fondy EU financovaly podobné činnosti, především se to týkalo ESF i EZFRV což Evropský účetní dvůr považuje za nehospodárné a z hlediska řízení za neefektivní.

Klíčovým prvkem pro zajištění řádného vynakládání rozpočtu EU je monitorování a hodnocení. Účetní dvůr, jako již v případě některých předchozích auditů zjistil, že chybí relevantní a spolehlivé monitorovací údaje k výstupům projektů. U řady projektů chybělo podrobné hodnocení, čeho bylo za pomoci veřejných prostředků skutečně dosaženo. Shromažďovaly se spíše jen zjednodušené ukazatele jako např. počet vyškolených osob nebo počet financovaných dnů školení. Většina poskytovatelů odborné přípravy často získávala přímou zpětnou vazbu od účastníků školení, orgány členských států ji však zřídkakdy použily k posouzení kvality poskytovaných služeb nebo k úpravě školení.

Chyby na straně Komise

Z šetření Účetního dvora dále vyplynulo, že Evropská komise dostatečně nesplnila své povinnosti v režimu sdíleného řízení. Pokyny Komise pro členské státy v oblasti opatření týkajících se předávání znalostí a poradenství byly velmi omezené. Rozsah auditů Komise neumožňoval získat dostatečně relevantní informace o nedostatcích, které zjistil Účetní dvůr. Ačkoliv rozsah výdajů na opatření v oblasti předávání znalostí a poradenství je v porovnání s ostatními opatřeními pro rozvoj venkova relativně malý, Účetní dvůr se domnívá, že si zaslouží lepší řízení a monitorování.

Doporučení pro roky 2014-2020

S ohledem na zjištěné nedostatky Účetní dvůr doporučuje, aby členské státy vynakládaly finanční prostředky určené na činnosti v oblasti předávání znalostí a poradenství na podkladě analýz potřeby vzdělávání (pokrytí deficitu určitých znalostí a dovedností) a předcházely tak riziku, že se bude vzdělávání v rámci rozvoje venkova odvíjet primárně od nabídek poskytovatelů. Výběr těchto školitelů by měl probíhat v rámci spravedlivé a transparentní hospodářské soutěže, přičemž výběrová ani zadávací kritéria by neměla upřednostňovat určité poskytovatele; měla by na druhé straně řádně posoudit jejich kvalifikaci a zkušenosti v dané oblasti.

Členské státy by měly zajistit nákladovou efektivitu financovaných činností a zavést účinné a efektivní systémy zpětné vazby využívající monitorování a hodnocení informací o efektech vzdělávání, aby zlepšily budoucí výzvy k předkládání návrhů nebo nabídek. Poskytovatelé by měli být povinni předkládat nejen informace týkající se spokojenosti účastníků s danými službami, ale také testovat, zda se účastníci naučili to, co měli a s určitým časovým odstupem i to, jak nově nabyté vědomosti pomohli v jejich zemědělské praxi a v konečném důsledku v konkurenceschopnosti zemědělského podnikání. V neposlední řadě by Komise měla posílit svoji úlohu při vedení členských států a vykonávání dohledu nad nimi.

Plné znění Zvláštní zprávy č. 12/2015 „Prioritu EU spočívající v podpoře venkovského hospodářství založeného na znalostech ovlivnilo nekvalitní řízení opatření v oblasti předávání znalostí a poradenství“ je dostupné na www.eca.europa.eu.

Autor: Jan Kinšt a Jana Jirousková (Evropský účetní dvůr)

Sdílet tento příspěvek