Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Co píší evropské think-tanky o klimatické konferenci v Paříži?

Ondřej Kaleta, Vladimír Bláha, Euroskop, 20.11. 2015
Lobby EU

Listopadový přehled toho, co zaujalo analytiky Ondřeje Kaletu a Vladimíra Bláhu z evropské sekce na Úřadu vlády. Problémy Eurózóny, efektivní fungování Dublinské úmluvy nebo možná strategie EU na klimatické konferenci v Paříži.


Can the eurozone's economic governance combine political accountability, legitimacy and effectiveness?

(Fabian Zuleeg; European Policy Centre; 8 str.)

Článek analyzuje dlouhodobé politické a hospodářské důsledky krize na proces další hospodářské integrace eurozóny.  Autor se domnívá, že i když je z ekonomického hlediska vystoupení členského státu z eurozóny zvládnutelné, dlouhodobá politická cena může ovšem vést k ohrožení celého projektu evropské integrace. Právě proto článek uvádí, že současný status quo eurozóny je jak politicky, tak i hospodářsky nestabilní a eurozóna potřebuje přistoupit k hlubším politickým reformám.


Integration of products and services. Taking the Single Market into the 21st century

(European Political Strategy Centre; 8 str.)

Probíhající „digitální revoluce“ a mezinárodní konkurenceschopnost nutí Evropu rozvíjet nové hyperpropojené a interoperabilní ekonomiky. Zpráva think-tanku Evropské komise tvrdí, že tradiční zaměření Evropy na zpracovatelský průmysl musí být urychleně doplněno o služby světové úrovně. I přesto, že zaměření na služby je ve srovnání se zpracovatelským průmyslem často vnímáno jako méněcenné, potenciál služeb je obrovský. Studie uvádí, že produktivita v odvětví služeb je poměrně nízká, existuje ovšem komparativní výhoda, co se týče růstu a inovací. Studie také argumentuje tím, že odvětví služeb v porovnání se zpracovatelským průmyslem dnes zaměstnává vysoce kvalifikované pracovníky.

A European Unemployment Benefits Scheme: the rationale and the challenges ahead

(Miroslav Beblavý, Gabriele Marconi, Ilaria Maselli; Centre for European Policy Studies; 30 str.)

Tento pracovní dokument je prvním výstupem ze studie „Feasibility and Added Value of a European Unemployment Benefit Scheme“, který byl centru CEPS zadán Generálnímu ředitelství pro zaměstnanost a sociální záležitosti (DG EMPL). Hlavním cílem pracovního dokumentu kolektivu autorů je zarámovat debatu o diskutovaném evropském „tlumiči sociálních otřesů“- jeho genezi a kontroverzní aspekty.

On the road to Paris: how can the EU avoid failure at the UN climate change conference (COP21)?

(Lisanne Green; Istituto Affari Internazionali; 14 str.)

Během zasedání klimatické konference COP v Kodani v roce 2009 se EU nepodařilo prosadit většina jejich cílů na ochranu klimatu. Autorka studie analyzuje získané poznatky z minulého jednání, ze kterých by se Unie měla poučit. Studie se v první řadě zabývá relativní vyjednávací silou, kterou EU disponuje. Dále mapuje relativní pozicí cílů a zájmů členských států Unie ve srovnání se zájmy ostatních stran jednání. V poslední část poté uvádí, jak může EU využít své relativní vyjednávací síly, a to skrze strategické kroky. Studie závěrem doporučuje, aby se EU zaměřila na nalezení široké koalice s dalšími progresivními účastníky jednání, tak aby výsledkem COP 21 nebylo pouze nalezení nejmenšího společného jmenovatele.

Why should the Visegrad Group support the Iranian nuclear deal?

(Erzsébet N. Rózsa; Ústav mezinárodních vztahů; 12 str.)  

Studie autorky ÚMV zmiňuje, že Írán se ve své zahraniční politice a celkově ve svých vztazích ke zbytku světa chová jako impérium. Jaderná dohoda uznává status Íránu a postupně upouští od zavedených sankcí. Země V4 by dle autorky měly podpořit íránskou jadernou dohodu, jelikož mají evidentní ekonomické a bezpečnostní zájmy ve znovu začlenění Íránu do mezinárodního systému.

Enhancing the Common European Asylum System and alternatives to Dublin

(Elspeth Guild, Cathryn Costello, Madeline Garlick, Violeta Moreno-Lax; Centre for European Policy Studies; 75 str.)

Studie kolektivu autorů zkoumá na žádost výboru LIBE Evropského parlamentu důvody, které vedou k tomu, že Dublinský systém a sdílení odpovědnosti pro žadatele o azyl nefungují efektivním způsobem, a to jak z pohledu členských států, tak i samotných žadatelů o mezinárodní ochranu. Studie uvádí, že pokud bude Dublinský systém založen na nátlaku zaměřeném na žadatele o azyl, nebude sloužit jako efektivní nástroj sdílení odpovědnosti mezi členskými státy. Autoři rovněž formulují doporučení, která by mohla napomoci vyřešení současných praktických, právních a politických problémů, který Dublinský systém čelí.

Autor: Ondřej Kaleta, Vladimír Bláha, Euroskop

Další články v rubrice

Zpráva o stavu Unie: Naposledy podle Junckera

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 26. 9. 2018

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018