Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Co EU v roce 2015 udělala pro řešení uprchlické krize

Marie Bydžovská, Euroskop, 6.1. 2015
migranti ve vlaku

Bez nadsázky byl uplynulý rok v EU především rokem migrační krize. Od prvního mimořádného summitu v dubnu se uskutečnily desítky schůzek na nejrůznějších úrovních. K jakým opatřením dospěly? Přečtěte si v našem přehledu.


Evropský program pro migraci


Zásadní dokument, který stanovuje rámec odezvy EU na největší výzvu posledních dekád - Evropský program pro migraci - představila Komise v květnu. Dále jej rozpracovala v září v podobě prioritních opatření, jež měla být přijata v nadcházejících šesti měsících. Tento seznam byl potvrzen hlavami států a vlád členských států na říjnovém summitu.

Uvnitř EU se jedná o podporu států, které jsou vystaveny nejsilnějšímu tlaku –prostřednictvím relokace (známé jako kvóty na uprchlíky) a posílením ochrany hranic.  Od EU tyto státy obdrží také finanční a technickou pomoc a na nejzatíženějších místech vznikají tzv. hot spoty. Mimo EU se osmadvacítka rozhodla spolupracovat se třetími zeměmi a OSN při vytváření podmínek, aby uprchlíci mohli zůstat blízko svého domova a nepřicházeli do Evropy.

Komise se v rámci prioritních opatření zavázala připravit kroky ke zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže a rozšíření mandátu agentury Frontex, která má na starost ochranu hranic. Dále by měla evropská exekutiva do března 2016 připravit opatření v oblasti legální migrace, především revizi projektu modré karty, který by usnadnil příchod kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Komise pracuje také na úpravách dublinského nařízení, návrhu strukturovaného systému pro přesídlování a aktualizaci strategie boje proti obchodování s lidmi.

Relokační programy, tzv. kvóty na uprchlíky


V září schválily členské státy návrh Komise na relokaci 160 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Zatím dochází k přesunování běženců z Itálie a Řecka do jiných států EU.  Maďarsko nabídku podílet se se zmiňovanými dvěma zeměmi na tomto projektu odmítlo, naopak Švédsko by mělo zájem se k programu připojit.

Zatím jsou počty relokovaných běženců velmi nízké. Jen za rok 2015 přišlo do Evropy více než milion imigrantů, v rámci evropského programu jich bylo přemístěno do jiné země pouze 272.

Vznik hotspotů („Ohniskový“ přístup)


Vznik hotspotů byl základním předpokladem pro zahájení přesunů 160 tisíc žadatelů o azyl. Tyto centra jsou budována v Itálii a v Řecku. O jejich zřízení ale mohou požádat i další země EU. Jedná se o skupiny expertů ze členských států a evropských institucí, kteří pomáhají přetíženým státům identifikovat, registrovat a snímat otisky prstů příchozím migrantům. Zároveň mají pomáhat členským státům při koordinaci návratů nelegálních migrantů.

V Itálii vzniklo šest hotspotů – v Pozzallo, Porto Empedocle, Trapani, Lampeduse, Augustě a Tarentu. V Řecku existují hotspoty na pěti místech – Lesvos, Chios, Samos, Leros a Kos. Nefungují nicméně jako místa, kde by se imigranti soustřeďovali. Jejich kapacita je v řádu stovek lidí.

Finanční přísliby


Na zářijovém summitu slíbili nejvyšší představitelů států a vlád uvolnit finance na pomoc zvládání uprchlické krize. Komise navrhla pro tento cíl zvýšit prostředky v rozpočtech EU na roky 2015 a 2016 o 1,7 miliardy eur. V těchto letech tak Unie na řešení uprchlické krize vynaloží celkem 9,2 miliardy eur.

Členské státy mají uvolnit korespondující prostředky z vnitrostátních rozpočtů. Podle Komise však řada členských států stále ještě neposkytla prostředky, jež by odpovídaly financování, které EU uvolnila na fungování Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Světového potravinového programu a dalších relevantních organizací (500 milionů eur), Regionálního svěřeneckého fondu EU pro Sýrii (500 milionů eur) a Nouzového svěřeneckého fondu pro Afriku (1,8 miliardy eur).

Finanční přísliby členských států

Navracení migrantů


Důležitou součástí řešení krize jsou návraty migrantů, kteří nezískají nárok na azyl. Osmadvacítka v říjnu schválila Akční plán EU v oblasti navracení. V něm zdůrazňuje, že dosud byla návratová politika velmi málo efektivní. V roce 2014 skutečně odcestovalo méně než 40 procent nelegálních migrantů, kterým bylo nařízeno opustit EU.

Pomoci při navracení migrantů, kteří nezískají nárok na azyl, mají i nově zřízené hotspoty. Koordinací společných návratů z více zemí EU byla pověřena agentura Frontex. Od září tímto způsobem odletělo pouze 683 lidí.

Efektivní návratová politika vyžaduje i uzavírání dohod se třetími zeměmi, které by zpětně přijímali lidi, kteří byli z EU vyhoštěni. EU dosud uzavřela 17 dohod o zpětném přebírání. Speciální roli hraje Turecko, na jehož území se nachází 2,5 milionů uprchlíků, především ze Sýrie. EU s ním uzavřela dohodu, jejíž součástí je i readmise imigrantů. Evropská unie naopak hodlá Ankaře poskytnout na pomoc při zvládání velkého počtu běženců celkem tři miliardy eur.

Mechanismus civilní ochrany EU


Srbsko, Slovinsko a Chorvatsko aktivovaly kvůli silným migračním tlakům Mechanismus civilní ochrany EU. V jeho rámci ostatní státy EU mobilizují různé druhy materiální pomoci, včetně týmů a vybavení, přístřeší, zdravotnických potřeb a jiného nepotravinového materiálu, jakož i odborné znalosti.

Doposud však na žádosti o pomoc odpovědělo příliš málo členských států. Požadavky Srbska, Slovinska a Chorvatska o pomoc tak zatím nebyly naplněny.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

EU bojuje proti podvodům s DPH. Daří se jí to?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 4. 6. 2018

Podaří se EU dokončit Strategii pro jednotný trh v roce 2018?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 5. 4. 2018

Panuje kolem nové ochrany osobních údajů zbytečná panika?

Magda Komínková, psáno Euroskop, 27. 3. 2018

Jak vznikalo nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)?

Magda Komínková, psáno Euroskop, 27. 3. 2018